Tepelná izolace

Bez kvalitní izolace se stavby neobejdou – to ví každý zájemce o výstavbu nebo rekonstrukci domu. Připomeňme si, co přináší trh pokud jde o tepelné izolace.

Stříkané pěnové izolace mají oproti ostatním výhodu v tom, že jde o bezespárou technologii. Tzv. chytrá pěna v zimě hřeje a v létě chladí, navíc je plně prodyšná pro vzdušnou vlhkost

Vhodným výběrem a správnou aplikací izolace lze do značné míry ovlivnit kvalitu celé stavby. Zateplovací systémy mají za úkol zabránit úniku nebo naopak vniknutí tepla podlahami, stěnami, střechami či stropy staveb. Podle materiálů, z nichž jsou vyrobeny, se dělí na minerální, vláknité, pěnové a rostlinné. Díky hustotě vláken zabraňují cirkulaci vzduchu a tím i změně teploty v požadovaném okolí.

Minerální vlna

Díky poměru ceny, vlastnostem a výslednému efektu se k nejpoužívanějším tepelným izolacím řadí minerální vlna či vata. Vzniká-li tavením čediče, pak jde o kamennou minerální vlnu, která je doporučována pro izolaci plochých a šikmých střech, vnějších stěn, vnitřních konstrukcí, podlah a stropů.

Faktor difúzního odporu konopné izolace je velmi nízký. Další výhodou je její rozměrová stabilita a nesléhavost

V podobě pružných rohoží je vhodná do konstrukcí bez zatížení, tuhé desky z kamenné vaty se uplatňují v konstrukcích podlah jako kročejová izolace nebo v plochých střechách jako tepelná izolace. Používají se i jako tepelný izolant vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS).

Do skupiny minerálních vat patří dále skelná vata, která má vysoký bod tání, tudíž vyniká odolností proti ohni. Sklo je obvykle pro zvýšení pružnosti a snížení lámavosti upraveno přidáním hliníku do taveniny, nebo obalením vláken do vinylacetátových disperzí. Vata ve formě rolí nebo volně aplikovaná (foukaná) se používá jako tepelná nebo akustická tlumicí výplň dutin v konstrukcích. Tuhé desky ze skleněné vaty jsou určené pro kročejovou izolaci podlah.

Pro některé domy nebo i chaty se může hodit odvětrávaná fasáda Vinyl Siding s dostatečnou provětrávací mezerou. Jako izolant je do ní vhodná celulózová izolace Climatizer Plus

Pěnové izolace

Do pěnových materiálů patří kaučuk, pěnové sklo, pryskyřice a polymerní pěny – PVC, polystyreny, polyuretany, PE. Nejvyužívanější je pěnový polystyren – EPS. Využívá se v několika vrstvách na vazbu, aby došlo k vyloučení liniových tepelných mostů na styku s konstrukcí. Pokud se nepředpokládá dlouhodobé vystavení vlhku, lze ho využít i jako kročejovou izolaci. Extrudovaný polystyren (XPS) se často dodává jako desky s hranou nebo polodrážkou. Hlavní používání se soustředí na izolování základových desek, izolaci soklu či na skladby střech.

Stříkané pěnové izolace a bázi polyuretanu a polyisokianurátu mají oproti předchozím nespornou výhodu v tom, že jde o bezespárou technologii, díky níž vznikne celistvá vrstva tepelné izolace. Nadstandardní tepelněizolační vlastnosti má zejména polyisokyanurátová pěna (PIR). Oba druhy se používají nejen k lití a stříkání přímo na stavbě, ale i pro výrobu deskových materiálů. Ty jsou vhodné do nadkrokevních systémů šikmých střech, ale také do skladeb podlah na terénu nebo nad nevytápěným prostorem či exteriérem.

Pěnové sklo má výborné tepelně izolační vlastnosti, navíc je nenasákavé, což zabraňuje vzlínání vody do horní části stavby

Pro zateplení fasád, kde není místo na velkou tloušťku izolantu, se používají desky vytvoření z fenolické pěny. Oproti materiálům PUR a PIR mají ještě lepší tepelněizolační vlastnosti a reakci na oheň.

Přírodní izolační materiály

K izolaci se využívá i řada přírodních materiálů. Jsou to v první řadě celulózové tepelněizolační materiály vyráběné z recyklovaného novinového papíru a přísad, které dodávají izolaci odolnost proti škůdcům, plísním, ohni a hnilobám. Dutiny se vyplňují foukáním.

Pokud dochází k přehřívání konstrukcí zejména v letním období, je tento izolant schopný akumulovat do sebe až dvojnásobné množství tepla ve srovnání s uměle vyráběnými izolanty. V případě horkého dne se valná část zbytkového tepla akumuluje postupně v izolaci, aniž by pronikla do interiéru. V noci se pak postupně izolace opět ochladí a je připravena na další horký den. V zimě naopak vyrovnává tepelnou pohodu v průběhu celého dne. To je citelně znát například u dřevostaveb nebo v obytném podkroví.

Podsyp lehkým keramickým kamenivem Liapor je dobrým řešením především pro podlahy v patrech

Dalším přírodním izolantem je konopí. Jde o rychle obnovitelnou technickou rostlinou, z jejíchž vláken se zhotovují tepelněizolační desky nebo rouna. Využívá se k izolaci nepravidelných nebo nesnadno přístupných míst ve formě foukané sypké izolace.

Návrat mezi oblíbené izolační materiály zaznamenala rovněž sláma.

Zateplení vyžaduje sucho

Podmínkou kvalitního provedení většiny izolatérských prací je sucho. Podmračené počasí není na závadu. Mlhavé – to už je horší. V něm se můžeme věnovat jen teplým procesům, které vzdušnou vlhkost vysuší. Mrholení a začínající déšť by měly znamenat ukončení těchto prací.

Izolace tepelné nebo protihlukové se provádějí převážně z porézních materiálů a zabudovávají se převážně do stěn, stropů i podlah neprodyšně. Voda je tedy jejich nepřítelem číslo jedna. Navlhlá tepelná izolace ztrácí až 50 % své účinnosti. A mokrá zhorší nekontrolovaně původní izolační schopnosti zdiva. Vlhko uzavřené v takové stavbě škodí i dlouhá léta, se všemi nepříjemnými důsledky, jako jsou mapy na omítkách, plísně, houby a celková koroze stavby. Obzvlášť nutnou podmínkou je sucho při konstrukci rovných střech nebo těch s malými spády. Stejně nutné je u nich zabezpečit provětrávání mezistřeší.

Tepelná izolace