U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Tajemství homocysteinu
Kategorie: Volný čas | Autor: Marie Rubešová
Traduje se, že nejúčinnější jsou jednoduchá řešení. Cesta k udržení hladiny homocysteinu, optimální pro naše zdraví, je z tohoto rodu. „Stačí“ totiž dostatek kyseliny listové a vitaminů B6 a B12 ve stravě a kontrolovat účinnost.
Člověka medicínsky neškoleného tento fakt asi nechá chladným. Když jsem se vydala na besedu o vlivu této aminokyseliny, objevující se jako produkt látkové přeměny ve všech buňkách těla, netušila jsem, jak významně ty příští dvě hodiny ovlivní můj život i život mých přátel. A věřím, že fakta, o nichž hovořil MUDr. Karel Erben a jeho spolupracovníci, udělají stejnou „reorganizaci“ i ve vašich názorech.
Proč kulhá cholesterolová teorie
Tvrzení, že vyšší hladina cholesterolu souvisí s rizikem zanášení cév sklerotickými pláty, nelze zcela odmítnout. Dosavadní pojetí zpochybňuje skutečnost, že množství cholesterolu prakticky nelze ovlivnit stravou. Vždyť mnohým pacientům – navzdory dodržování předepsané diety – při kontrolách lékaři sdělují, že se stav nelepší a předepisují jim další a další léky. Měli by jim doporučovat zejména potraviny obsahující tři úvodem zmíněné vitaminy a ozdravnou kúru podpořit medikamenty, které kyselinu listovou a vitaminy B6 a B12 rovněž obsahují.
Proč? Už během 70. let bylo totiž v Americe zjištěno, že hladina cholesterolu je faktorem závislým na stavu látky zvané homocystein. Abychom byli úplně přesní, popsána byla již v roce 1932, ale klinický význam homocysteinu (Hcy) odhalil až o tři desítky let později Američan McCully. Zkoumal vrozená metabolická onemocnění mladistvých a dětí, postižených posléze předčasnou aterosklerózou, na jejíž komplikace brzy umírali. Společným jmenovatelem u všech byla vysoká hladina Hcy v krvi. McCully přišel s myšlenkou, že rozvíjející se „epidemie“ kardiovaskulárních onemocnění v USA, ovlivněná hlavně změnami ve stravování, může mít stejnou příčinu. Hypotézu podložil výsledky experimentů a klinických pozorování – nikdo však jeho teorii neuznal.
V USA tehdy naopak vznikl program prevence kardiovaskulárních chorob, postavený na cholesterolové teorii. Okopírovaly jej všechny západoevropské země. Nikdo však neuměl vysvětlit, proč úmrtnost na kardiovaskulární choroby neklesá stejně dramaticky jako v USA.
Americký zázrak s tajenkou
Vysvětlení je snadné. Navzdory nepříliš srozumitelným informacím i dezinformacím o významu Hcy nechal totiž americký Úřad pro potraviny a léčiva v roce 1962 přidávat do mouky vitamin B6 a později i kyselinu listovou. Úmrtnost na kardiovaskulární choroby v krátké době poklesla o 50 % oproti evropským zemím! Úspěch však byl připisován tažení proti cholesterolu. Tajenku se sice časem podařilo vyluštit správně, ale o její zveřejnění přece nemohli mít vojevůdci farmaceutického průmyslu zájem…
Svět naštěstí před existencí a rolí Hcy, který je pro energetický metabolizmus, rozmnožování a dýchání buněk nezbytný, ale ve vyšší hladině nebezpečný, oči nezavíral. I když praktické využití této teorie je stále silně omezeno odporem lékařů a nemocnic, její platnost je již patrná v Kanadě, Německu, Jižní Africe, Austrálii a Norsku.
Česká současnost
Těchto poznatků využil v roce 1999 též český lékař MUDr. Karel Erben v součinnosti se Sdružením pacientů. Při pokusu se 150 lidmi došel rovněž k závěru, že po podávání vitaminů B6, B12 a kyseliny listové se významně snižuje hladina Hcy a následně i cholesterolu. Podobný, ale větší pokus uskutečnil prof. Graham s kolektivem. Po sedm let byly podávány zmíněné vitaminy skupině 9 tisíc osob. Zdravotní stav byl srovnáván s výskytem infarktů a dalších KVO u pacientů, kteří vitaminy nedostávali. Ve skupině chráněné vitaminy došlo ke snížení rizika kardiovaskulárních chorob o 62 %.
„Pro srovnání je k dispozici zjištění, že po podávání nejúčinnějších leků snižujících hladinu cholesterolu klesá toto riziko jen o 18 – 22 %,“ říká MUDr. Erben. „Při snížení homocysteinu a následné harmonizaci tělesných funkcí jde navíc nejen o prevenci chorob srdce, ale také nádorových onemocnění, revmatizmu, osteoporózy, artróz, Alzheimerovy choroby, Parkinsonismu, zřejmě i obezity a dalších civilizačních chorob. Nadměrná hladina Hcy v krvi také mj. zvyšuje produkci cholesterolu v játrech, mění vyladění nervového systému a poškozuje vznikající DNA v pohlavních buňkách. Řada zahraničních autorů se již pokusila vymezit přínos prevence chorob snižováním hladiny Hcy v krvi. Shodují se v tom, že účinek je dostatečný tenkrát, klesne-li množství Hcy v krvi zhruba o 30 %. S tímto snížením je spojen pokles rizika kardiovaskulárních chorob o 62 % a úměrně tomu dalších uvedených civilizačních chorob. Pouhým podáváním kyseliny listové a vitaminů B6 a B12 jsou zmíněné poruchy ovlivnitelné u 80 % zdravé populace. U zbývajících 20 % komplikují snižování hladiny Hcy nepříznivé genetické předpoklady nebo toxické vlivy, mezi nimiž je na prvním místě kouření (i pasivní). Princip této prevence by logicky vedl také ke snížení celkových nákladů na péči o zdraví.“
Zařízením na měření hladiny Hcy jsou již leckterá pracoviště vybavena. Chybí však závazná metodika. Za normální se dosud považovala hodnota do 15 mikromolů, ovšem již úroveň 10 – 15 jednotek dramaticky zvyšuje náchylnost k výše uvedeným chorobám. Odběry a rozbor krve je třeba po 6 týdnech braní vitaminů zopakovat, aby se zjistilo, zda pacient nepatří do oné skupiny, u níž je snižování Hcy geneticky podmíněno (ti vyžadují zvláštní péči). Podmínkou správnosti výsledku je zpracování krevního vzorku. Už po půl hodině dochází v jejím složení ke změnám, zkreslujícím výsledek.
Pracoviště, která mohou poskytnout důvěryhodné a metodicky správné informace o vaší hladině Hcy jsou: RMA centrum, Dukelských hrdinů 17, Praha 7 (obj. 233 376 809) MUDr. Ivan Demkovič, Bedřicha Smetany 3, Plzeň, (377 235 701) Konzultační linka večer mezi 20 – 22 hod. (607 689 959)
***
Přirozené zdroje vitaminů B6, B12 a kyseliny listové:
Banány, brambory, brokolice, burské oříšky, citron, hrušky, fazole, kapusta, kvasnice, ledviny, libové maso, losos, med, mléko, mrkev, okurky, oříšky, petržel, pomeranče, pšenice, ryby, špenát, třešně, vejce.
Uvedené potraviny obsahují jeden, dva, popř. všechny tři vitaminy. Předávkování nehrozí, v nadbytku jsou vyplavovány z těla. Bez užitku však odcházejí se střevním obsahem pryč i v případě, že jejich rozpouštění ve vodě brání zvýšené množství tuků (nejen živočišněho původu) v žaludku.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO AUTORKA
