U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
TAJEMNĚ KLIKATÉ I ÚSPORNĚ PŘÍMÉ
Kategorie: Speciál – terasy a chodníčky | Autor: PETR PETŘÍČEK
Chodníky a cestičky na zahradě mají vlastně krásný úděl. Propojovat nejrůznější části a zákoutí, bezpečně nás dovést tam, kam potřebujeme dojít, a ještě navíc – být i ozdobou.
Kromě praktické stránky chodníčků, které usnadňují náš pohyb po zahradě, můžeme jejich prostřednictvím prostor opticky zkrátit, prodloužit, zúžit či rozšířit. Přímý chodník zahradu opticky zkrátí. Cesta klikatá má opačný účinek. Podobný efekt má i volba vzorce dlažby. Třeba cihlový chodník s běhounovou (podélnou vazbou) zdůrazňuje směr a pobízí k rychlejší chůzi. Stejný chodník z cihlami kladenými napříč, cestu rozšíří a zpomaluje kroky chodce.
Tvrdá žula či tvárná cihla?
Volbu materiálu pro chodník ovlivní jeho zamýšlená funkce, poloha, typ stavení a styl zahrady a často i náklady. Vybírat můžeme z materiálů přírodních, jako jsou kameny, dubová kůra, písek, štěrk, dřevo, ale i umělých, například betonové dlaždice a desky. Oblíbeným kamenem pro kamenný chodník je pískovec, který má teplou barvu a dobře se kombinuje s cihlou, štěrkem a rostlinami. Rychlou stavbu chodníčku s nepříliš vysokými náklady umožňuje štěrk. Získá se většinou jako kamenná drť ze štěrkových dolů a postačí jej ukládat do vrstvy přibližně jen 20 mm. Velice tvárným materiálem jsou cihly, s nimiž si můžeme doslova vyhrát. Dobře se k sobě skládají a lze z nich vytvořit jak přímé, tak zakřivené chodníčky, vzorce i obrubníky. Betonové strukturované desky můžeme využít třeba na příjezdové cesty ke garáži nebo pro plochu s neklouzavým povrchem. Dalším tvárným materiálem je dřevo. Působivé jsou například šlapáky z nízkých kruhových špalků v kombinaci s drcenou kůrou. Odolným a trvanlivým materiálem, vhodným pro zakřivené cesty, je žula.
***
Romantika cesty z pražců
V rozlehlejší zahradě s bujnou vegetací se hezky vyjímá cesta z dřevěných pražců. Připomínají romantiku starých železnic a voní toulkami po známé krajině i tajemstvím nepoznaných dálek.
Železniční dřevěné pražce můžete sehnat nové i staré vyřazené. V každém případě musí být důkladně impregnované dehtem. Vhodnější je tvrdé dřevo, protože z měkkého může na hodně slunném místě dehet pomalu vyprchat a pražce ničit vlhkost. A jak takovou cestu postavit?
Nechte se inspirovat
Vytyčte si trasu cesty a vykopejte zeminu po celé její délce do výšky pražce. Počítejte přitom ještě se 125 mm na vrstvu štětu (hrubé kamenivo) a 25 mm na drcený štěrk. Navezte štět a rozhrňte jej po celé ploše. Po obou stranách cesty usaďte pásy obrubníku z pozinkovaného kovu. Pražce nařezané na potřebnou délku, nejlépe na polovinu (jejich běžná délka je 2,4 m, takže ideální šířka cesty je 1,2 m) rozmístěte zhruba na délku kroku.
V další fázi vyznačte rýčem jejich obvod a postupně každý odložte stranou, odstraňte štět, nasypte na dno trochu hrubého písku a uložte pražce zpět na místo. Gumovou palicí je dorovnejte do konečné výšky. Po usazení všech pražců přes ně kolmo položte rovnou lať a ujistěte se, zda jsou všechny ve stejné výšce. Nakonec mezi pražce nasypte štěrk z drobného kameniva. * www.garamont.cz, www.betonplast
TIP!
* Na řezání pražců je nejvhodnější řetězová pila.
* Štěrk zvolte v přírodním odstínu, třeba vápencový nebo břidličný.
* Existují i imitace pražců v délce 180 cm nebo 90 cm, které jsou lehčí a snadněji se s nimi manipuluje.
* Kovový obrubník z pozinkovaného plechu, přibližně 2 mm silný, si lze nechat nařezat přímo v prodejně. Použít však můžete i dřevo.
* Přírodní vzhled cesty je možné dotvořit několika říčními oblázky.
JAK NA TO
1) Obrubník zatlučte po celé délce cesty do požadované výšky
2) Pomocí rovné latě zkontrolujte, zda jsou pražce ve stejné výšce
3) Mezi pražce nasypte štěrk. Zde je použito drobné kamenivo
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO: SLOVART
