U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Světoběžník ORLÍČEK
Kategorie: Zahrada | Autor: Ing. Ivan Dvořák
Jsou plodiny, které rostou jen v určitých částech světa, jiné v různých druzích po celém světě. Orlíčky jsou doma v Evropě, kde jsou i chráněné, v Japonsku a nejvíce jich najdeme v Severní Americe. Jsou tedy opravdovými světoběžníky. Jejich lehkost a vznešenost jim dává aristokratický vzhled a zdání křehkosti. Díky tomu se staly oblíbenou a často i zplaňující trvalkou do skalek a záhonů na výsluní i v polostínu. Ve státě Colorado v USA je orlíček jedním ze symbolů země. Latinský název svádí k názoru, že pochází od orla (Aquila), z čehož vychází i české jméno. Květ má z tohoto pohledu ostruhy podobné jako orel drápy. Ve skutečnosti však název ovlivnila schopnost květu zadržovat ve své koruně vodu nebo rosu (aqua – voda, leger – sbírat). V Anglii se jim říká Columbinem neboť prý květ připomíná holubičku s křídly. Existují orlíčky různých barev i velikostí od 5 cm (Aquila flabellata pumila) až k těm přes 1 metr vysokým. Jsou i plnokvěté odrůdy (Nota Barlow), množené semeny. Pokud máme na zahradě různé druhy orlíčků, množíme je raději jen dělením, protože se snadno kříží. Pyl přenáší hmyz a jednotlivé druhy nemají schopnost odmítnout pylová zrna z jiných druhů. Vznikají tak potomstva s různými růstovými vlastnostmi. Pokud bychom chtěli mít druhově čisté semenné potomstvo, musíme zamezit sprášení cizím pylem, tedy opatřit vybrané rostliny pylovými sáčky, popř. odstranit kvetoucí zástupce jiného druhu nebo odrůdy. Semena sejeme ještě týž rok po sklizni, na podzim se přepíchnou do kelímků nebo do záhonu. Část semínek může přelehnout a vyklíčit až na jaře. U mladých skalkových druhů může být problém najít je, když odkvetou, zaschnou a stáhnou se do země. Ale v létě se jejich členité kvítky opět objeví.
FOTO ING. ZDENĚK PRCHLÍK
