U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ŠVÉDSKÉ DOMKY JSOU ZE DŘEVA
Kategorie: Styl | Autor: DAGMAR ZÍTKOVÁ
Ve Švédsku je devadesát procent rodinných domků vyrobeno ze dřeva. I dnes se většinou staví právě z tohoto tradičního materiálu. Přitom jde často o vilky a rekreační objekty v několikamilionové cenové kategorii s velmi vysokým standardem vybavení.
Sedmdesátá léta minulého století byla ve Švédsku dobou bouřlivého stavebního rozmachu. Postavilo se rekordně mnoho nových domků, v průměru přes 40 tisíc ročně, což je zhruba pětkrát více než nyní. Přesto se dále staví. I teď mívají domy dřevěnou konstrukci, skládají se však ještě ze spousty dalších vrstev. Velmi populární jsou stále tak zvané katalogové domky, tedy domky sestavené z modulů, vyrobených v továrně, odkud se dovezou na staveniště v kontejneru a smontují během pár dnů.
Mnoho organizací a oborových seskupení se snaží podporovat jak zvýšenou stavební aktivitu všeobecně, tak větší využívání nových technologií a materiálů. Proto se často organizují nejrůznější výstavy a soutěže. Například vloni vyhlásily soutěž Švédské sdružení architektů, sdružení podniků dřevařského průmyslu Skogsidustrierna a výrobce barev Falu Rödfärg. Ve všech se tradičně objevují kandidáti s návrhy nově vytvořených rekreačních objektů.
Avšak nejen soukromí stavitelé, nýbrž i tradiční švédští výrobci katalogových domků začali v posledních letech angažovat šikovné architekty. Příkladem může být firma BWG Homes, která je jedním ze tří největších výrobců, se značkovými domky Myresjöhus och Smalandsvilla. Pro letošek představili několik nových typů dobře architektonicky řešených domků.
Červená je typická
Typický švédský domek je červený. Proč? Zjednodušeně řečeno, může za to barva z Falunu, tak zvaná červen falunská, Falu Rödfärg. Je to barva, která se vyrábí z odpadu při těžbě mědi ve městě Falun. Ve Švédsku je jednou z nejstarších a nejpoužívanějších venkovních barev na dřevo. Tento druh vytváří matný povrch. Barva se snadno nanáší i udržuje a má dlouhou životnost. Netvoří hustou vrstvu, a proto dřevo může stále dýchat. Barva sice propouští vodu, ale ta se zase rychle odpaří a dřevo dobře vysychá. Tahle vlastnost, zejména v kombinaci s chemickým složením pigmentu barvy, v němž je obsaženo určité množství mědi a zinku, snižuje riziko hnití dřeva. Barva Falu Rödfärg má prokazatelně nízkou škodlivost pro životní prostředí. Dokud tvoří souvislou vrstvu na povrchu plochy, je dřevo stále dobře chráněno. Jakmile se však začne loupat, nebo když se pigment na povrchu rozpustí a pouští jako křída, je čas nátěr obnovit a plochu přemalovat.
Nejstarší stopy po použití této červené falunské barvy, které kdy byly nalezeny, pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Během 17. století, bylo červeně natřené dřevo známkou bohatství. Napodoboval se tak totiž kontinentální sloh červených cihlových budov.
V podvědomí Švédů je pevně zakotvena představa, že červeně natřený domek je něco velmi typicky švédského. Něco nefalšovaně původního, s dlouholetou tradicí. Ale není to tak. Švédové se tváří vždy velmi překvapeně, když zjistí, že falunská červeň se běžně začala používat až během 19. století. Až do 18. století se totiž dřevěné stavby ponechávaly bez nátěru. Když se dřevo začalo natírat, stal se z volby barevného odstínu současně i symbol movitosti. Falunská červeň byla totiž tím nejlevnějším druhem nátěru, který byl na trhu k dispozici.
Bohatší sedláci si natírali své obytné domy žlutou barvou. Žlutá se tak stala nejčastější barvou velkých statků a usedlostí. Hospodářské budovy, jako stodoly a chlévy, se však vždy natíraly červeně. Kromě toho, že to byla barva laciná, má i lepší konzervační vlastnosti, a to právě díky obsahu minerálů. Díky tomu se tato barva stala populární a z Falunu se rychle rozšířila po celé zemi.
Průmyslově se vyrábí od 17. století. Měd se ve Falunu dolovala dlouhá staletí. Dnes už je sice těžba dávno ukončena, ale základní suroviny pro falunskou červeň je stále dost. Barva se vaří smoukou, lněným olejem a vodou. Onen typický železitý červený odstín se získává pálením. Čím vyšší teplota, tím tmavší je výsledná barva. Při výrobě prochází několika odstíny od žluté přes světle červenou, tmavě červenou až nakonec na úplně černou. Dnes je to právě ten černý odstín falunské červeně, který je populární.
Švédské léto
„Sen o létě je to nejšvédštějští, co existuje,“ tvrdí samotní Švédi. Jen málo věcí je zde na severu tak hluboce zakořeněno v podvědomí lidí, jako toužebné očekávání léta a slunce. Léto by mělo být dobou odpočinku a mělo by proběhnout bez jediného mráčku na obloze a bez jediné kapky deště. Ke klasickému švédskému létu nepostradatelně patří svátek letního slunovratu (tzv. Midsommar), tanec na molu nad zálivem, zralé jahody a rozkvetlé louky, ve kterých se můžeme brouzdat bosýma nohama. A také břízky s jemnými, žlutozelenými lístky obklopující onen typický, červenobílý domeček. Nedaleko v pozadí nesmí chybět blyštivá hladina jezírka.
Jak vznikl tento sen a na čem vlastně staví? Po pravdě řečeno, nejen na chladném severském klimatu. Léto tu totiž bývá teplé a slunečné. Pro většinu dospělých pramení sen o létu z nostalgických osobních vzpomínek na dětství, na nekonečně dlouhé letní prázdniny, prožité v přírodě na venkově. Prostě idylka, jako byste ji vystřihli z nějaké knížky od Astrid Lindgrenové, třeba Děti z Bullerbynu. Letní prázdniny jsou totiž ve Švédsku v porovnání s mnoha ostatními evropskými zeměmi nebývale dlouhé. Však taky o sobě Švédi říkají, že jsou mistry světa ve slavení nejrůznějších svátků pracovního klidu a dovolených. Za svoji dovolenou mohou děkovat aktivnímu odborovému hnutí, které jim již v roce 1938 vymohlo uzákonění všeobecné dvoutýdenní dovolené s argumentem, že si pracující musí odpočinout a načerpat nové pracovní síly. Dovolená se pak rychle v průběhu několika málo let rozrostla na pět týdnů.
Na rozvoji chataření a chalupaření vmasovou zálibu měla tato reforma velký podíl. Po druhé světové válce se s rekreačními objekty doslova roztrhl pytel. Mnoho chat a chalup bylo původně užíváno jako zemědělské usedlosti. Hospodařilo se v nich až do padesátých let minulého století, pak přišla poslední velká vlna stěhování z venkova do měst. Noví majitelé svůj rekreační objekt buď zakoupili, nebo jej často i zdědili po příbuzných.
Mít svou chatu u vody
Tradice letních sídel však sahá do daleko starší doby. Koncem 17. a během 18. století se začaly po Švédsku stavět při pobřežích luxusní vilky, které byly určeny pouze pro letní rekreaci. Tehdy šlo o zábavu bohatších obyvatel měst, nicméně to byl počátek rozvoje cestovního ruchu. Zakládala se letní střediska a pobřežní letoviska. Z počátku se sice lékaři a odborníci přeli, zda koupel v chladné mořské vodě je skutečně lidskému tělu prospěšná, nicméně tato novota nakonec zvítězila a letoviska s honosnými vilkami rostla jako houby po dešti. Nejprve na švédském západním pobřeží, posléze ve stockholmském souostroví. Nakonec i v ostatních částech země.
Další vlnu popularity zažilo chataření v letech 1915 až 1920, kdy se rozšířilo do lidovějších vrstev. Do módy přišla tak zvaná sportovní chata – velmi jednoduchý, malinký domek, zasazený do přírody, leckdy v celých koloniích. Na okrajích měst tyto chatky využívali zahrádkáři.
V padesátých letech nárůst chatařského cestovního hnutí definitivně potvrdil a završil vynález karavanu a kempinkového přívěsu za auto. Tím byla možnost pravidelného vyrážení za město a na venkov zpřístupněna prakticky pro každého.
Jaký typ rekreačních objektů je nejvíce žádaný dnes? Domky a chatky, ležící ve švédském pobřežním pásmu, jsou velmi populární. Domky v bývalých rybářských vesničkách na západním pobřeží, honosné klasické vily i jednodušší domky či malé chaty a chatky ve Stockholmském souostroví jsou považovány za velmi bezpečnou investici. A to i přes to, že je na ně nasazená velmi vysoká domovní daň. Pro domek v atraktivním místě není problém najít kupce, ať je cena vysoká jakkoliv. Když makléři inzerují domky v cenové hladině mezi dvěma nebo třemi miliony korun, přijdou spekulanti téměř v průvodu. Zvlášť, je-li domek snadno přístupný autem, má vlastní pláž či vhodný břeh ke koupání, vlastní nástupní můstek a pokud možno dostatečnou hloubku pro kotvení jak motorových lodí, tak plachetnic. Nachází-li se domek ve slunné jižní nebo západní části nějakého ostrova s přímým výhledem na vodu, pak se o něj zákazníci bezmála poperou. *
O autorovi| DAGMAR ZÍTKOVÁ, TEXT A FOTO:
Popisy k obrázkům
1 Snem mnoha chatařů je získat domek s výhledem na vodu. Na jezero, nebo ještě lépe na mořskou zátoku
2 Tradiční falunská červeň je nejpoužívanější venkovní barvou na dřevo. Nejpopulárnější je kombinace s bílou
3 Mnozí kupci domku pro rekreaci si kladou požadavek, aby objekt bylo možné využívat po celý rok
4 Zahrada je stejně důležitá jako domek samotný. Většinou si rekreanti přejí, aby jim působila mnoho radosti a nedala pokud možno žádnou práci
5 Na stovkách a tisících ostrovů a ostrůvků stockholmského souostroví jsou vidět rekreační vilky, často s verandami otočenými na vodu a s vlastním břehem ke koupání
6 Plůtky a branky jsou často spíše symbolické a mají víc ozdobnou než ochrannou funkci
7 Žurnalistka Eva Regardh a její manžel Patrik koupili před pěti lety bývalou zemědělskou usedlost na sever od Stockholmu. Patrik, který je zaměstnán jako obchodně technický šéf u výrobce mobilů Ericsson, je rád, že si přijde na své oblíbeným kutilstvím. Vyměnit podlahu, udělat nové obklady stěn či nová okna je pro něj ten nejlepší způsob relaxace
8 Stálí obyvatelé letovisek, ale i lufťáci a výletníci se přepravují mezi ostrovy na nejrůznějších výletních lodích
9 Ve Švédsku se často nechává zahrada a pozemek kolem domku pouze s trávníkem a volně rostoucími stromy
10 Domky západního pobřeží jsou velmi atraktivní i pro obyvatele norského Osla
11 Původně rybářský Fiskebäckskil je typickým městečkem, které se zcela vyprázdnilo, pokud jde o původní obyvatelstvo. Do domků a rybářských chaloupek se nastěhovali lufťáci z měst
12 Koupání v jezeře Mälaren začíná většinou v létě o něco dříve než v moři, protože sladká jezerní voda se prohřívá mnohem rychleji než proudící mořská
13 Švédské léto má kouzelnou atmosféru
14 V letech mezi 1915 a 1920 se ve Švédsku staly velmi populárními chatky v zahrádkářských koloniích a tzv. sportovní chaty
15 V koloniích nebývá často vyřešen ani odpad
16 Chatky bývají velmi spartánsky vybavené
17 Uvnitř chatek bývá uloženo nářadí a nechybí odpočinkový kout
18 Chatky se nacházejí blízko za městem. Spojení městskou hromadnou dopravou dělá takovouto oblast obzvlášť atraktivní
19 Účelem budování těchto oblastí bylo dát obyvatelům měst možnost vydávat se pravidelně do přírody a aktivně odpočívat
20 U vlastních přistávacích můstků kotví soukromé plachetnice či motorové lodě
21 Ještě před 20 až 30 lety byly břehy jezera Mälaren rekreační oblastí, kam se ze Stockholmu vyjíždělo na výlety. Na jižním břehu jezera vyrostla postupem let celá řada chat a letních domků. Jak se hlavní město postupně rozrůstalo, měnil se i charakter tohoto tradičního letoviska a většina domů byla předělaná pro trvalý pobyt
22 I výrobci tak zvaných katalogových domků, které se vyrábějí v továrně a na staveniště dovezou jako moduly, které se jen smontují, obměňují svoji nabídku tak, aby si vybral každý
Autor fotografií: FOTO: DAGMAR ZÍTKOVÁ
