U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Šumavskou vodní cestou
Kategorie: Léto s křížovkou | Autor: lva Tvrzová
Šumava se otevřela turistům celá teprve před patnácti lety. I proto si uchovala své kouzlo a civilizací dosud příliš nepoznamenanou přírodu. Ale může se pochlubit i něčím víc, než jen hlubokými lesy, tichými jezery či tajemnými rašeliništi.
Lidé tu žili a přetvářeli přírodu ke svému užitku už před staletími. A některá jejich pozoruhodná díla se dochovala do dnešní doby. Jedním z nich je Vchynicko-tetovský plavební kanál, významná technická památka z konce 18. století. Vznikl z potřeby dopravovat vytěžené dřevo z nepřístupných lesů v okolí Modravý až do Prahy. Přirozená vodní cesta, řeka Vydra, se kvůli velkému spádu a spoustě balvanů v řečišti mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou nedala využít. Schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer se rozhodl vystavět umělý vodní kanál, který by nesplavný úsek řeky obešel (je autorem i Schwarzenberského plavebního kanálu). V letech 1799 – 1801 byl postaven kanál, který začíná nad Antýglem, u mostu přes Vydru u Rechlí, pokračuje ve směru toku Vydry kolem dnes již téměř zaniklých osad Vchynic a Tetova, kolem Kostelního a Spáleného vrchu a pak ústí do Severského potoka a z něj do Křemelné a Vydry. Později byla trasa prodloužena pod osadu Sedlo, odkud tekla voda podzemní stokou přímo do Křemelné. Kanál je dlouhý 14,4 km, široký 4,5 m a překonává výškový rozdíl 190 metrů. Tato památka na technický um našich předků se do dnešních dnů dochovala ve velmi dobrém stavu. Když půjdete kolem kanálu (podél jeho části vedou značené turistické tratě, například okružní trasa ze Srní nebo ze Srní do Modravý), můžete obdivovat místy ještě původní vyzdění a dlážděné dno, romanticky působí v okolní zeleni původní klenuté kamenné můstky. Kanál se využíval většinou na jaře, kdy se po něm plavilo především palivové metrové dříví. Dnes už dopravě dřeva dávno neslouží, ale jeho voda je využívána jinak. Kanál je zavodněn zhruba po 10. kilometr, odkud voda teče podzemní stokou do akumulační nádrže nad Srním a pak do hydroelektrárny Vydra. Zbývajícím úsekem, kterému se říká Jalový kanál, teče jen přebytečná voda. Blízké okolí nabízí i další zajímavé technické památky, například v Čeňkově Pile hned dvě hydroelektrárny – jednu z roku 1912, s dochovaným původním zařízením (národní technická památka), a o kousek dál elektrárnu Vydra z let 1937 – 42. Obě jsou dosud funkční a jsou v nich možné prohlídky (začíná se ve Vydře) – v květnu, červnu a září ve středu a sobotu v 9,11,13 a 15 hodin, o prázdninách denně mimo pondělí ve stejné hodiny (tel. 378 001 111), www.retur.cz/mesta/srni/cen_pila.htm Šumava nabízí spoustu překvapení – v ohradě na pastvinách tu dokonce můžete spatřit i skotský náhorní skot.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: foto: Jaroslav Rusinčak
