U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ
Kategorie: Venkov | Autor: ING. ARCH. JAN PEŠTA
Oblast centrální Šumavy, dnes hlavně cíl turistů, bývala kdysi poměrně hustě osídleným územím. Štěstí sem přicházeli hledat dřevaři, pastevci či skláři, pracovaly zde i železářské hutě či hamry a v horských bystřinách se rýžovaly drahé kovy.
Zdejší osady, vznikající nejčastěji až v 18. století, se značně liší od vesnic, známých z českého vnitrozemí. Tvořily je většinou rozptýlené chalupy a polosamoty, zabírající poměrně rozlehlé paseky. Pouze místy, u potoka, okolo kostela či v blízkosti hutí, bývala zástavba koncentrovanější. Mnohé vesnice zanikly po roce 1945 (například Knížecí Hutě) a zejména poté, co se rozlehlé území stalo neprostupným hraničním pásmem.
Dřevo stále v převaze
Pro šumavské pláně jsou charakteristické přízemní roubené domy s velmi širokými, poměrně nízkými střechami, jaké jinde v Čechách nenajdeme. V bedněných, výrazně předstupujících štítech, se často objevuje pavlač, která byla nepochybně ovlivněna „alpskými“ domy z okolí Volar. Ty sem v 16. – 17. století zřejmě přinesli kolonisté z Bavorska. Významné památky lidové architektury se dochovaly např. v Horní Vltavici, Lenoře, Zátoni či v Horské Kvildě. Další zajímavostí jsou domy sklářů, které se také liší od běžných venkovských zemědělských usedlostí. Dodnes se zachovaly např. roubené sklářské dvojdomy v Lenoře.
Mladší stavby ze druhé poloviny 19. a první třetiny 20. století zpravidla zachovávají charakteristické znaky starších domů roubených – nízké střechy, někdy s pavláčkami ve štítech. Navzdory protipožárním opatřením se v horských vesnicích na šumavských pláních stavělo i nadále ze dřeva, někde dokonce až do první třetiny 20. století. Stavby z tohoto období však již mají zpravidla charakter běžných obytných rodinných domků či vilek, ovšem postavených dosud tradiční technologií. Svou malebností si tak nezadají se starší lidovou architekturou.
Kvilda leží nejvýše
Patrně nejznámější vesnicí na šumavských pláních je Kvilda, která je současně nejvýše položenou obcí v Čechách. Leží v centrální části Šumavy na mýtině na soutoku Teplé Vltavy a jejího levobřežního přítoku Kvildského potoka. Kvilda je navzdory své vysoké nadmořské výšce vesnicí s poměrně dlouhou a bohatou historií. Již roku 1345 se připomíná les zvaný „Gefilde“ (tedy „planiny“) za Rejštejnem, jehož vlastnictví, včetně práva těžby drahých kovů, potvrdil synům píseckého purkrabí Ondřeje král Jan Lucemburský. Ve středověku se v prostoru Kvildy opravdu rýžovalo zlato, ve druhé polovině 14. století místem procházela jedna z větví tzv. Zlaté stezky.
Později se v pramenech začala rozlišovat tzv. Vnitřní Kvilda (Innergefild, dnes Horská Kvilda) a Vnější Kvilda (Auergefild, dnes vlastní Kvilda). Trvalé osídlení v prostoru obou Kvild ale vzniklo patrně až později. Ještě v polovině 17. století zde bylo jen šest domků. Teprve v 18., 19. a první třetině 20. století se Kvilda začala bouřlivě rozvíjet a brzy z ní vyrostla nejdůležitější a nejlidnatější obec vnitřní Šumavy. Pracovaly zde čtyři sklářské hutě a fungovala řada živností a průmyslových podniků (převážně dřevařských). Ve vsi bylo centrum rozlehlé farnosti a dvě školy (německá a česká). Připravovala se i výstavba železniční trati, k níž ovšem nikdy nedošlo.
Nad Hamerským potokem
Jádrem Kvildy je zástavba na nízkém návrší nad Hamerským potokem, dříve nazývaná prostě „Ves“. Zde byla situována většina veřejných staveb – fara, škola, hájovna a další objekty. Dominantou je neogotický kostel sv. Štěpána z let 1892 – 94 s věží obloženou šindelem, který nahradil starší barokní dřevěný kostel z roku 1765.
Severně odtud byla skupina domů zvaná Víska, při jihovýchodním okraji nad údolím Vltavy se rozrostly Hamerské domky a Vilémov a u lesa na jižním okraji zástavby pak dnes již téměř zaniklé části Hraběcí Huť a Lesní Chalupy. Právě v Hamerských domcích a ojediněle i jinde se dodnes zachoval mimořádně hodnotný soubor dřevěných domů a chalup, malebně rozsetých na stráni nad soutokem Hamerského potoka a Teplé Vltavy.
Většina domků má roubené obedněné stěny, někdy obložené šindelem. V dnešní podobě pochází většinou až z prvních desetiletí 20. století. Ve štítech se jako připomínka starší lidové architektury objevují jednoduché lomenice. Několik podobných se dochovalo i v dalších okrajových částech vesnice.
Kvilda není jedinou horskou osadou, kde se návštěvník může setkat s typickou šumavskou dřevěnou architekturou. Pěkná je zejména vesnička Svinná Lada, ležící v sousedství známé Chalupské slati v typické horské poloze. Svinná Lada, německy Seehaid („Jezerní luh“), vznikla patrně roku 1760 na panství Vimperk. Nikdy nebyla zemědělskou vesnicí, obyvatelé byli převážně dřevaři a snad i skláři, pracující v nedalekých hutích.
Vlastní jádro osady sice v uplynulém půlstoletí zaniklo, zachovala se ale skupinka dřevěných, typově stavěných domků podle cesty v jižní části někdejší vesnice. Všechny mají široké polovalbové střechy na nízkých nadezdívkách a ve štítech jednoduše bedněné lomenice – uprostřed svisle, po stranách klasovitě. Stěny domků kryje obvykle svisle kladený prkenný obklad. V jejich zadní části byly situovány stodůlky.
Šumavská ves ve Finsterau
Mnohé vesnice na pláních zcela nebo z větší části zanikly v průběhu druhé poloviny 20. století. Pokud by ale měl někdo zájem vidět „opravdovou“ šumavskou vesnici, jak vypadala před padesáti či více lety, má jedinečnou šanci. V bavorské obci Finsterau, která je z Kvildy co by kamenem dohodil, je zřízen jedinečný skanzen – muzeum v přírodě.
Návštěvníci zde uvidí několik typických šumavských dvorců. Dojem autentického prostředí je na rozdíl od některých našich skanzenů doslova hmatatelný na každém kroku: návštěvník má pocit, že vstoupil do opravdové zabydlené vesnické domácnosti, odkud si její obyvatelé právě na chvilku „odskočili“. Tento dojem podtrhují nejen každodenní potřeby venkovanů, jako jsou pánev na kamnech či holínky přede dveřmi, ale i dobová hudba ze starého radiopřijímače. Turisté či cyklisté mohou z Kvildy využít hraniční přechod pro pěší, automobilisté si musí trochu zajet bavorským vnitrozemím. Prohlídku šumavského skanzenu lze spojit třeba s výstupem na impozantní hraniční vrch Luzný, který je z české strany běžně nedosažitelný.
O autorovi| TEXT: ING. ARCH. JAN PEŠTA
Popisy k obrázkům
Kvilda, nejvýše položená obec v Čechách, leží na malebných šumavských pláních
Dřevěné domy se ojediněle objevují i v okrajových částech Kvildy
Nejlépe zachovanými částmi Kvildy jsou Hamerské Domky a Vilémov nad soutokem Teplé Vltavy a Kvildského potoka
Také v osadě Svinná Lada stojí v blízkosti známé Chalupské slatě řada dřevěných domků
Zástavba Hamerských domků je relativně mladá
Mnohé dřevěné domky jsou dnes využívány chalupáři
Hamerské domky jsou postaveny tradiční roubenou technologií s bedněnými či šindelovými obklady
V bavorském Finsterau je řada krásných šumavských stavení, která se u nás již nedochovala
Asi nejpůsobivější stavbou ve Finsterau je roubená sýpka v usedlosti Kapplhof z roku 1712
Autor fotografií: FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA
