U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Sukulenty za českými okny
Kategorie: Zahrada | Autor: Jiří Janda
Ne každý chatař či chalupář má to štěstí, že může ve svém milovaném objektu pobývat celoročně. Většinou zde tráví pouze víkendy nebo části dovolené. Pokud je zároveň milovníkem pokojových rostlin, bude se snažit získat takové, které přečkají bez úhony jeho dlouhodobou nepřítomnost.
Jestliže majitel stavení, obývaného jen nárazově, propadne kouzlu sukulentních (tučnolistých) rostlin, pak hledal správně. Když je bude pěstovat v městském bytě, může od nich odjet na dovolenou, aniž by musel prosit o jejich zalévání sousedy. Bude-li je pěstovat na chatě nebo chalupě, bez obav je může nechat dva týdny bez vody. Po návratu je nalezne zdravé, vitální a mnohdy ještě hezčí než v době svého odjezdu.
Potřebují světlo a teplo
Základem úspěšného pěstování těchto exotických rostlin je dostatek světla, přiměřeně tepla a podstatně méně vody než potřebují obvyklé pokojové rostliny. To všechno může rostlinám z dalekých krajin poskytnout každý majitel chaty či chalupy docela snadno. Zvláště pokud zvolí vhodné druhy sukulentů.
Ačkoliv jejich původní domovina je od srdce Evropy vzdálena tisíce kilometrů, v našich suchých, ústředně vytápěných interiérech se cítí jako doma. Také způsob českého léta jim zjevně dokonale vyhovuje, a tak jakmile pomine nebezpečí mrazů, je možné je až do podzimu pěstovat venku na plném slunci. Nejenže jim nehrozí žádné nebezpečí, ale navíc se krásně vybarví.
Kouzelná hra barev
Opravdová afro-mexická hra barev nastává uprostřed léta, pokud sesázíme barevně kontrastní rostliny do společných nádob. Můžeme je pěstovat na chráněném místě v zahradě, nejlépe pod korunami stromů, ale nikdy ne přímo v trávníku. Tam jim hrozí invaze nejrůznějších plžů, kteří v noci zahradu často okupují. Také žížaly dovedou být značně vynalézavé! Ideální je tedy nějaký stolek nebo plochý kámen. Příjemným místem pro pěstování od května do příchodu prvních přízemních mrazíků je samozřejmě také veranda či balkon.
Se zaléváním si jejich majitel nemusí dělat příliš starostí. Pokud jsou venku, bohatě jim postačí dešťové srážky a zaléváme pouze v období dlouhotrvajících veder. Ideální dobou pro zálivku je večer, kdy už nesvítí slunce a nehrozí spálení rostlin, jejichž těla můžeme klidně polévat shora konví. Pokud sukulenty pěstujeme na verandě pod střechou, zaléváme maximálně jednou týdně, v chladném a deštivém počasí postačí zálivka jednou za čtrnáct dnů. Většina druhů spolehlivě přežije bez vody i několikanásobně delší dobu.
Mexické krásky
Z mexických sukulentů jsou pro nás nejvhodnější rostliny z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), především pak mexické rozchodníky (Sedum) a rostliny rodu Echeveria, značně se podobající u nás známým netřeskům. Jsou ovšem mnohem barevnější a navíc krásně kvetou. Rozchodníky (r. Sedum) volíme podle zbarvení jejich listů. Sedum rubrotinctum je růžové až křiklavě červené, S. nussbaumerianum žluté s růžovým nádechem, Sedum pachyphyllum modrozelené s načervenalými konci listů, S. morganianum žlutozelené, S. burito zase modrozelené, podobně jako Sedum adolphii nebo S. treleasei.
Také echeverie jsou barevně velice pestré, jejich listové růžice mnohem větší a květy na vysokých stvolech výrazné. Nejznámější z mexických echeverií je E. elegans, která u nás natolik zdomácněla, že bývá často používána k venkovní parkové výsadbě. Na podzim se však musí, stejně jako ostatní druhy, stěhovat na stanoviště, kde teploty neklesají pod 5 °C. V zimě je málo světla, a tak je potřeba sukulentům najít co nejsvětlejší místo v bytě nebo v chladné chodbě či verandě.
Zatímco Echeveria elegans má listy světle zelené, E. nodulosa šedozelené s červenými okraji. Červenofialové okraje má také drobná modrozelená E. derenbergii, jejíž růžice dosahují průměru pouhých 5 cm. Modrozelená je Echeveria glauca, tmavě hnědá E. affinis a jednou z nejkrásnějších vůbec pak Echeveria setosa, jejíž listy jsou hustě pokryty bílými chloupky. Nádherné jsou i mnohé mezidruhové hybridy.
A ještě něco z Afriky
Mexické rostliny je možné doplnit jejich africkým příbuzenstvem, především pak drobnými tlusticemi r. Crassula. Jsou stejně jako ony odolné vůči dlouhým obdobím sucha a slunečním paprskům. Krásná je především Crassula brevifolia, jejíž drobné lístky jsou jasně zelené, poseté množstvím červených teček. Rostlina tvoří drobné, kompaktní keříčky, podobně jako C. Justi-Corderoyi, jejíž lístky jsou stříbřité s fialovými skvrnami. Oblíbenou rostlinou do společných nádob je také monstrózní forma známé tlustice Crassula portulacea. Místo oválných listů však tvoří útvary podobné prstům, na jejichž konci je červeně ohraničená prohlubeň.
Zajímavým zpestřením je také Adromischus cooperi z jihoafrického Kapska, jehož tlusté, takřka oválné listy jsou zdobeny zelenofialovou mramorovou kresbou.
Výsledek našeho snažení se dostaví velice brzy. A pokud pěstitel zvolí zajímavé barevné kombinace rostlin, jeho afro-mexickou zahrádku budou obdivovat sousedé i návštěvníci chalupy či chaty. Může je samozřejmě mladými rostlinkami obdarovat, protože množení sukulentů je stejně snadné jako jejich pěstování. Množí se z vrcholových řízků, které po zaschnutí klademe na vlhký perlit nebo říční písek. Mnoho druhů lze množit dokonce z jednotlivých lístků!
Protože většina jmenovaných druhů je drobnějšího vzrůstu, na jediném okně může vzniknout malá botanická zahrada.
***
Náš tip
Knížku, jejíž titulní stranu připomínáme, také vřele doporučujeme. Její autor, který nám poskytl i článek o exotických zahrádkách za okny, ji napsal velmi pěkně a čtivě. Nezahltí čtenáře pojednáním o místech nalezišť sukulentů a vědeckým rozborem jejich tučných listů. Pomůže však v orientaci mezi jednotlivými druhy těchto suchomilných zázraků a naučí – popisem vlastních prvních kroků i nezdarů – sukulenty pěstovat. V knížce nechybí stať o jejich množení, tvarování, aranžování a ochraně. Vydalo ji nakladatelství Madagaskar, Pávov 102, 586 01 Jihlava (tel. 567 211 639, e-mail:madagaskar@c-box.cz), kde si ji můžete objednat. K ceně 168 Kč zaplatíte jen 30 Kč poštovné a balné (při objednávce dvou a více výtisků se neúčtuje vůbec).
NEZAPOMEŇTE
* Sukulenty lze bez obtíží pěstovat v chatách a chalupách.
* Chtějí dostatek světla a podstatně méně vláhy než naše pokojovky.
* Od jara do podzimu jim svědčí i naše venkovní prostředí.
* Zaléváme je večer, pokud už nesvítí slunce.
* Pod střechou je zaléváme maximálně jednou týdně.
* Množí se vrcholovými řízky, jež dáme do vlhkého perlitu či písku.
1 Sukulenty různých rodů, pěstované přes léto venku na plném slunci a dešti
2 Crassula brevifolia v míse; povrch substrátu je ochráněn kameny
3 Adromischus cooperi
4 Sedum rubrotinctum trvale pěstované v přírodní prohlubni zvětralého mramoru
5 Barevná paleta rostlin rodu Echeveria
6 Misky osázené sukulenty rodů Cotyledon, Crassula, Echeveria a Sedum
