U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Suchý Důl
Kategorie: Návštěva | Autor: Jan Pešta, FOTO autor
Říčka Metuje, poté co opustí těsné kaňony Teplických skal, protéká podmanivě krásnou kopcovitou krajinou. Ze všech stran se tyčí hradby vysokých zalesněných hřebenů, které tento kraj bezpečně chrání před novodobým uspěchaným světem.
Na severozápadě jsou to masívy Teplických skal, na východě Broumovské stěny, na jihozápadě pásma Jestřebích hor a na jihu, již v historickém Kladsku, Stolové hory. Celé takto vymezené kotlině kraluje pověstmi opředený vrch Ostaš. Přirozeným centrem regionu je malebné město Police nad Metují, které se kromě jiných památek pyšní nádherným gotickým portálem někdejšího klášterního chrámu benediktinů.
Poutními stezkami
Čas jako by se tu zastavil. Na Policku více než kde jinde v Čechách můžeme obdivovat krásu starobylých roubených domů s peřinami doškových střech, které schoulené v náruči staletých stromů dosud unikají necitlivým úpravám. Dlouhé podhorské vesnice v údolích zdobí četné kapličky, kříže a lidové plastiky světců. Ty nám připomínají, že krajem procházely stezky do nejslavnějšího poutního místa v Kladsku, Vambeřic (dnes polské Wambierzyce). Na jedné z větví Vambeřické poutní cesty objevíme v údolí potoka Ledhuje vesnici Suchý Důl.Základy zdejšího osídlení položilo ve 13. století proboštství benediktinů v Polici. Před klášterem vzniklo městečko, současně byly vysazeny i okolní vesnice – Ledhuje, Radešov, Žďár, Bezděkov, Bukovice, Metuje, Pěkov, Dědová, Lochov, Bělá, Hlavňov, Lhota, Nízká Srbská a Bohdašín. K nim patřil nepochybně také Suchý Důl (dříve Suchdol), se svými 12 lány největší ze všech středověkých vesnic na Policku.
Vždy ryze česká ves
První výslovnou zmínku o Suchém Dole ale nalézáme až v privilegiu krále Václava IV. z roku 1395. Suchý Důl snad unikl zkáze třicetileté války a roku 1654 zde hospodařilo již 19 sedláků, 5 chalupníků a 12 zahradníků. Snad právě proto se Suchý Důl nikdy neponěmčil a zůstal vždy ryze českou vesnicí.
Suchý Důl je typickým příkladem středověké kolonizační vsi podhorských oblastí, tzv. údolní lánové vesnice. Jednotlivé usedlosti byly zakládány jako korálky navlečené na šňůře na vyvýšených terasách v údolí Ledhuje. Ke každé usedlosti byl vyměřen jeden lán – dlouhý úzký pás půdy, sahající až na hranici katastru. Teprve později se zástavba střední části vsi začala zahušťovat drobnými chalupami a domky, situovanými v nevýhodných polohách buď přímo u potoka, nebo na příkrých svazích údolí.
Poklady roubené i zděné
V Suchém Dole se do dnešních dnů dochovalo nepřeberné množství lidových staveb. Mezi nimi na první pohled nejvíce zaujme statek čp. 1, zvaný Šolcovna (šolc, šulc nebo fojt znamená totéž co rychtář). Dům je nápadně velké zděné stavení s pavlačí na dvorní straně, završené roubeným věncem. V mohutném vysokém štítu je obnovená lomenice “slezského” typu (bedněná dole svisle a ve vrcholku vstřícně). Portál s dochovanými klasicistními dveřmi je datován 1828.Zejména ve střední části vsi se dochovalo mnoho přízemních roubených domů a chalup. Domy byly původně obílené, se zápražími a vysokými bedněnými štíty, kryté došky. K nejcennějším patří dům čp. 10 se “slezskou” lomenicí a půvabnými detaily oken, zachovaný ve zcela autentické podobě, bohužel však dosti zanedbaný. Dům čp. 15 má dodnes zachovanou doškovou střechu. Hodnotné jsou také domy čp. 25 a 30 s roubenými světnicemi a klasicistními zděnými zadními díly a chalupy čp. 18 a 41. Roubená jádra má i řada dalších domů a chalup. Některé z těchto domů ale již pozbyly autentického vzhledu kvůli příliš razantním úpravám.Při podrobnější prohlídce vesnice narazíme i na několik zajímavých zděných staveb. Klasicistní domy čp. 23 a 28 ještě zachovávají tradiční architektonické a hmotové řešení starších roubených staveb se zápražími a lomenicemi. Dochovalo se i několik statků s bohatě zdobenými vysokými empírovými štíty, členěnými slepými arkádami. Ty se do tradičně českého Suchého Dolu (i do dalších vesnic na Policku) dostaly ze sousedního německého Broumovska, odděleného jen hradbou Broumovských stěn. V úplnosti se dochoval zejména dům čp. 27.
Bude památkovou zónou?
Mimořádně hodnotný je také soubor lidových plastik. Uprostřed vesnice stojí krásný pískovcový kříž z roku 1823, s reliéfy světců na vysokém soklu. Před statkem čp. 1 je zajímavý litinový kříž s motivem zeměkoule na sloupku. Socha sv. Jana Nepomuckého na mostku pochází z roku 1897. Při západním okraji vesnice je neogotická kaple Panny Marie Lourdské z let 1882-1883, na návrší nad vesnicí je soubor kapliček křížové cesty z roku 1893.Suchý Důl patří bezesporu k nejkrásnějším a nejlépe zachovaným vesnicím regionu. Proto byl již v minulosti vytipován jako potenciální vesnická památková zóna, k jejímu vyhlášení ale bohužel zatím nedošlo. Za návštěvu ale stojí také některé další vesnice na Policku. Krásné lidové stavby nalezneme zejména v sousedním Hlavňově, ale také v okolních vesnicích Slavný, Bělý i přímo v Polici nad Metují.
FOTO 1 – Úpravný střed vesnice s mohutnou usedlostí čp. 1, zvanou Šolcovna
FOTO 2 – Chalupnická roubenka u potoka s čp. 14
FOTO 3 – Dům čp. 28 je příkladem zděné klasicistní stavby, zachovávající ještě architektonické řešení starších roubených domů se zápražím a “slezskou” lomenicí. Vstupní portálek v hluboké nice je poznávacím znakem pro klasicistní lidové domy z Broumovska a Policka
FOTO 4 – Dominantou suchodolské návsi je pískovcový kříž
FOTO 5 – V Suchém Dole nalezneme i zděné domy s bohatě zdobenými empírovými štíty, které jsou
typické spíše pro sousední původně německy mluvící Broumovsko
