U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Suchémaltové směsi
Kategorie: Stavba | Autor: Tomáš Trapl, FOTO ARCHIV
Na trhu je v současné době nepřehledné množství suchých maltových směsí, v nichž je orientace nesnadná i pro profesinály. Namísto dosud povědomých typů malt (například MVC, MVJ) často vídáme dosud neznámá značení (např. IP, HM a podobně). V odborných prodejnách nám většinou poradí prodavač, horší je to však v supermarketech na krajích měst, kde se personál střídá a kde se musíme spolehnout na vlastní odhad a schopnost pochopit nápis na pytli s materiálem. Suché maltové směsi pro ruční zdění a omítání je možné rozdělit na tyto skupiny: Zdicí malty pro ruční zdění jsou buď. tzv. klasické, nebo lehčené. Frakce (zrnitost) písku v nich nesmí přesáhnout 4 mm (u cementových 2 mm). Při zdění z cihel, cihelných bloků nebo tvárnic se nanášejí v tloušťce kolem 20 mm. Lehčené vápenocementové malty obsahují perlit nebo liapor, což jsou keramické granuláty, které snižují hmotnost malt, zvyšují tepelně-izolační vlastnosti a akustickou nepropustnost stěn. Spotřeba malty je kolem 27 až 33 kg/m2. U nás se prodává s mnoha názvy – MVZ-1, MCZ-1, MCZ-2 atd., tepelně izolační zdicí maltové směsi pod označením MTZ-1, MTZ-2, Salith HM, IP 32, IP 33, MVC 011, cementová zdicí malta jako MC-2 nebo MC 021 (s frakcí písku do 4 mm a se zvýšenou mechanickou pevností). Malty pro jádrové omítky lze dále rozdělit na vápenocementové, vápenné a cementové (pro vlhké prostory). Omítky se na očištěné zdi nanášejí v tloušťce 10 až 25 mm, a buď je lze štukovat, nebo jen uhladit, takže materiál má pak hrubší rustikální povrch. Spotřeba závisí na síle omítky a pohybuje se mezi 15 a 35 kg/m2. Patří sem například malty pro jádrové omítky MV-1, MV-2, MVC 072, MVC 092, MVC 102, IP 18 S, IP 20, rovněž malty tepelně izolační MTI-2, MCP 017, MCP 027, MCPv 037 a cementové (MC 132, MC 152). Štukové omítky pro vrchní vrstvu omítky v interiérech jsou vápenocementové nebo cementové. Vyznačují se velmi jemnou frakcí písku (do 0,6 nebo nejvýš do 1 mm). Štukové omítky se nanášejí na proschlou omítku jádrovou v tloušťce do 2 mm. Jde například o typy MVJ-1 (frakce do 1 mm), MVC 750 (1 mm), MVJ-2 (0,6 mm), MVCJ 022 (0,8 mm), MVJ 032 (0,8 mm), MC 172 (0,8 mm), IP 29K (0,6 mm). Šlechtěné omítkoviny jsou určeny pro fasády vystavené nepřízni počasí i nebezpečí mechanického poškození. Vždycky obsahují určitý podíl cementu, běžnou přísadou je disperze. Kamenivo (písek) mívá zrnitost od 1 mm u omítek hladkých až do zhruba 6 mm u strukturovaných. Omítky se nanášejí běžným způsobem a po zavadnutí se jejich povrch upravuje vhodným nástrojem (hřebínkem, speciálními stěrkami). Ze strukturovaných omítek můžeme v prodejnách stavebnin zakoupit např. typ MVC 018 (frakce do 1,2 mm), MVC 028 (do 4 mm), MVC 038 (do 4 mm), Kbelorit Piko, Kbelorit Struktural, Kbelorit Dekoral, Salith MRP (probarvená, 3 mm), Salith MSP (probarvená, 3 mm), MVC 712 (2 mm), MVC 713 (3 mm), MVC 721 (1 mm), MVC 722 (2 mm), MVC 723 (3 mm), MVC 724 (3,5 mm). Ke speciálním omítkovým směsím, jako jsou například sádrové, sanační a zateplovací, se vrátíme v některém z příštích čísel.
Když nám dojde malta
Malty a omítky lze připravit i svépomocně; toto řešení se však vyplatí jen tehdy, máme-li v blízkosti zdroj kopaného písku použitelné kvality. Je však dobré zapamatovat si jednoduchý poměr, uváděný ve starší literatuře, pro případ, že jsme nespočítali dobře spotřebu a kupovaná maltová směs nám došla. Jde o snadno zapamatovatelný poměr 7 : 3 : 1, což znamená, že smísíme sedm objemových dílů písku se třemi díly vápenného hydrátu a jedním dílem cementu. Tato směs je sice bohatší, ale na “dotažení” stavby se vyplatí. Do směsi (pro omítání, ne pro zdění) je vhodné přidat také asi dvě lopaty struskoportlandského cementu (např. SPC 250).
Několik závažných upozornění
* Vápenocementovou maltu (i tu kupovanou) je nutno do dvou až tří hodin od rozmíchání zpracovat – při opětovném rozmíchání (které je přípustné u malty vápenné) se její pojivost výrazně snižuje!
* Vápno i cement jsou silně hygroskopické: tím, že pohlcují ze vzduchu vodu, zakrátko se znehodnotí. Načaté pytle se proto musí vkládat do pytlů igelitových. Materiály raději nekupujeme do zásoby.
* Většina stavebních materiálů značně vysušuje pokožku; doporučujeme proto pracovat v rukavicích. Vápno a jiné složky stavebních materiálů nesmí přijít do očí!
* Maltová směs se musí v míchačce promíchávat aspoň 5 minut; písek a vápno je nutno nejprve míchat nasucho.
Nebojme se značek!
Označení pytlů s maltovými směsmi bývá na první pohled poněkud nejasné, ovšem jen pro kutila začátečníka. Zdatný chalupář ví, že MVC znamená malta vápenocementová
– my ostatní si vezmeme pro jistotu brýle a než pytel koupíme, důkladně si přečteme jeho potisk. Tam výrobce sděluje vše, co potřebujeme.
