U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Stodola přezděná k užitku i radosti
Kategorie: Stavba | Autor: Marie Rubešová
O zbrusu nové krkonošské roubence, která povstala na starých základech, k nerozeznání podobná té, co tu byla kdysi, jsme psali loni v listopadu. Dřevěná stodola, v níž se skladovalo dřevo a seno pro ovce, vydržela. Ovšem jen do počátku 21. tisíciletí.
Její polohu ve stráni totiž jistil původní kamenný taras. Krkonošské plískanice a vichry na něm zapracovaly, a tak se sesunul a celá stodola trošku ujela po svahu. A když se začalo odebírat dříví na topení, nevydržely ani stěny stodoly, které ztratily oporu. Krovy, jejichž stabilita bývá přímo úměrná pevnosti stěn, “šly” logicky za nimi.
“Od té doby, co jsme si postavili chalupu v Krkonoších, táhne nás to sem. Neumím si představit, že bych žil někde jinde, až odejdu do penze,” přiznává chalupář. “Ale chce to mít tady nějakou zábavu. Tak jsem si vymyslel, že budu chovat slepice, králíky, kozu, ovce a možná i něco většího.”
Jak už jsme ovšem naznačili, stodola hospodářovy představy nepřežila. A když už se rozsypala, sáhl do ní víc, než původně počítal. Mohl samozřejmě zachovat její ráz a postavit znovu dřevěnou. Byla prý moc krásná. Ale tady se nabízel jiný materiál…
“Když jsem hrabal sklep, jámy pro dvoukomorový septik a bagroval hnojiště, vytahal jsem ze stráně spoustu kamene. A protože je kamenná stavba pro zvířata vhodnější než dřevo, přestavěl jsem ji na stejném půdorysu z tohoto materiálu. Jen v rozích a kolem vrat, která v budoucnu umožní eventuální průjezd vozu s krmením, jsou cihlové vyzdívky. Myslím, že to nevypadá špatně,” chválí si pan Václav.
Kamenná stodola skutečně zapadla do krajiny, jako by tu stála odjakživa. Její střechu pokryly stejně jako chalupu modrošedé šablony beronitu, ve štítech zůstal dřevěný obklad. Stavba má dnes vlastně tři a půl patra. Podkroví, kde se bude skladovat seno, průjezdné přízemí, kde je králíkárna a za vnitřními vysokými vraty stání pro koně a kravku. Vlevo jsou menší vrátka do kurníku a stále otevřený vstup se žebříčkem pro slepice.
Ze stáje se vchází do oddělené přípravny krmiv, kde se bude také zpracovávat mléko (bude tu možná i sýrárna). Tato místnost navazuje na mezipatro, v němž je sýpka. Kolem zásobníků na pšenici a oves a drtiče zrna sestupujeme do nejnižšího podlaží, které je zcela zakousnuté ve stráni. Tady budou uskladněny okopaniny, tedy brambory, mrkev, krmná řepa. Ale to až se do stáje nastěhuje koník hafling a kravka mléčného plemene jersey.
Zatím začal chalupář od těch nejmenších. Má slepice forverky, v králíkárně dvě samice, samečka a stále nějaký dorost
a dokonce čtyři včelstva. A v budoucnu? “Chtěl bych tu mít pět ovcí, berana a dvě kozy. Pokud si pak pořídím koně a krávu, zřejmě zase nebude místo na ovečky. Na menších zvířatech si však ověřím, co zvládnu a zda mě to baví. Musím přece něco dělat, abych neshnil.”
Takový osud krkonošskému chalupáři skutečně nehrozí. Jeho nadšení pro budoucí aktivity je nakažlivé. Už vidí, jak bude na malém haflingovi učit rajtovat vnoučata a jak se sám pěkně sveze. V sedle nebo v bryčce. Jednu maďarskou už dokonce koupil a dal dohromady. Teď chce ještě sehnat a opravit staré saně. O letošním létě má zkrátka jasné představy.
Popisy k obrázkům
1 Majitel sice tvrdí, že původní stodola byla moc krásná, ale ta nová si s ní rozhodně nezadá…
2 Vstupní síň stodoly z druhé strany – s šikovně zavěšeným nářadím nad dvěma vstupy do kurníku; ten vpravo je stále otevřený
3 U králíkárny svítící novotou číhá vlčák Rena; chce si hrát, protože s králíky dobře vychází
4 Nejnižší patro stodoly, zahloubené ve stráni, bude skladištěm okopanin – brambor, mrkve a řepy
5 Prostor za dveřmi naproti stání pro koníka a kravku je vyhrazen pro přípravu krmení a péči o mléko
6 Pro palivové dřevo, k němuž přibyly zbytky staré konstrukce, postaví chalupář přístřešek, v němž najde místo i svahová sekačka a v budoucnu možná i ovce; za zatím neuspořádaným “dřevníkem” je v zemi dvojseptik a hnojiště
Autor fotografií: FOTO MARTIN MAŠÍN
