U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Štěstí přeje připraveným
Kategorie: Zajímavosti | Autor: Vladimír Jebas
Strach a bázeň z blesku provází člověka od nepaměti. Oprávněně, protože každý blesk je nebezpečný a všechny sloupy, stožáry či stromy se mohou stát vhodným bleskosvodem. Je rovněž prokázáno, že do stromů s hladkou kůrou bijí blesky častěji. K nim patří například buk, jehož rozsochaté větve jsou navíc utvářeny tak, že dešťová voda po nich stéká ke kmeni jako nálevkou. Proto je buk dobrý elektrovodič. Naopak větve smrku, jedle nebo modřínu jsou uzpůsobeny tak, že při dešti zůstává kmen dlouho suchý a je proto méně vodivý. Ovšem jen do té doby, než i on je smáčen vodou. Zásadně se proto při bouřce vyhněme okraji lesa s vysokými stromy. Kmen každého působí jako vodivý stožár záporného náboje, jenž přitahuje kladný náboj z mračna. Obzvlášť nebezpečný je topol. Sám jsem byl jednou svědkem toho, co blesk dokáže napáchat. Své dílo vykonal na bříze. Neudeřil, jak by se dalo očekávat do jejího vrcholu, ale zasáhl kmen asi sedm metrů nad zemí. Po něm pak sjel do půdy. Následek byl pro břízu tragický. Kmen o průměru větším než dvacet centimetrů se ve výšce asi tří metrů doslova roztrhl. Štěpiny až metr dlouhé byly rozmetány v okruhu dobrých dvaceti metrů. Kůra ještě mnohem dál. Koruna štíhlého stromu se i s jeho horní částí oddělila, sjela a zabodla se do země. Blesk si jako svod vybral kmen břízy s její hladkou kůrou proto, že tento strom oplývá množstvím mízy, čímž je ve zvýšené míře elektricky vodivý. Také vrchol hory nebo hřeben skály je krajně nebezpečný. Při bouřce bychom se měli vyhnout také nechráněným objektům v poli, jako jsou například zvonička, boží muka, ale i kupa sena či stoh slámy. Nebezpečné jsou i zdánlivě tak neškodné předměty jako jízdní kola, ploty nebo zemědělské stroje. Na-opak bezpečně se můžeme cítit v automobilu. Při bouřce jsme rovněž ohroženi na plovárnách, u rybníků a jezer. Při prvním zahřmění proto raději rychle z vody. Platí to i pro jízdu na člunu. A co dělat, když nás bouřka zastihne na otevřeném prostranství? Nesnažme se někam rychle doběhnout. A už vůbec ne – třeba na společném výletě – dát se na hromadný úprk. Lépe je rozpustit takovou sešlost, rozptýlit se. A v případě, že bouřka zuří přímo nad námi, sednout si na bobek s hlavou dolů a dotýkat se země jen podrážkami bot. Není to důstojná pozice, ale máme šanci, že o nás “boží posel”, jak byl blesk nazýván za dob našich dědečků, neprojeví zájem.
