U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Stavíme si sklep
Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka, KRESBY AUTOR, FOTO Martin Mašín a ARCHIV
V současné době se objevuje názor, že sklep pod rodinným domkem je zbytečný a nákladný. Vychází z tvrzení, že není třeba skladovat ovoce, zeleninu ani brambory, protože je vše stále na trhu. Přesto však je škoda, obzvláště v klimatických podmínkách Evropy, nevyužít zastřešenou plochu jedním až dvěma podlažími na bydlení a jedním v terénu nebo zcela pod jeho úrovní ke skladování čehokoli.
Využití takového prostoru je skutečně široké. Může se stát garáží, místem, kde budeme skladovat střešní zahrádku, kola, lyže, různé nehořlavé materiály, ale i jablka, která sklidíme na zahrádce nebo dostaneme od přátel. Těžko budeme hledat vhodnější místo také pro uskladnění přezimujících trvalek či leknínů z našeho zahradního jezírka. Suchý sklepní prostor lze samozřejmě využít i pro klidné večerní posezení anebo i hlučnou oslavu u krbu. Vyjděme tedy z toho, že chcete ke svému domku či chatě přistavět místnost, prosklenou zimní zahradu nebo volnou či zasklenou terasu: pod takovými menšími stavbami lze samozřejmě vybudovat sklep.
Zakládání stavby
Když je vše rozváženo, vyprojektováno a povoleno, můžeme začít kopat stavební jámu. Podle druhu zeminy lze výkop načasovat na jednotlivá roční období. V hutné, soudržné a kamenité (třeba jen zčásti) lze základové pásy kopat i v zimě. V sušších polohách a písčitých zeminách jsou práce snadnější. Na přízemní stavbu stačí 30 – 50 cm výšky základového pásu pod betonovou podlahu sklepa. V měkkých, mokrých a jílovitých půdách je nutné založit ji hlouběji, protože stavba by se postupným přitěžováním zabořovala. Tady je vhodné poradit se s odborníkem, který má v místě zkušenosti, zná počasí a jeho vrtochy ať už dešťové, sněhové nebo mrazové. Pozor na zvláště ošidnou situaci, kdy by stavba byla na násypu, ale hlavně tam, kde by byla její část na násypu a část na rostlém terénu, jak ukazuje obr. 1. (Rostlý terén je takový, kterého se nedotkla nikdy žádná lidská činnost.) Stejně obtížně se zakládá stavba na svažitém a ujíždějícím terénu, i když svah je jen mírný.
Promrzání půdy
V podmínkách našeho klimatu je ještě nutné počítat s jedním faktorem – a to je mráz. Podle místa a zeminy může půda promrzat i hlouběji než 1 metr! V rovině ve středních polohách (tj. kolem 200 – 300 metrů n. m.) stačí vyhloubit základy do 1 m (vodovodní sítě se tu ukládají do hloubky asi 120 cm bez nebezpečí zamrznutí). Obtížnější je to ve svahu, kde je část stavby do terénu zapuštěna a část je nad ním. Tady se musí zakládat s “uskakováním” výkopů do větších hloubek jednak s ohledem na stabilitu stavby, jednak kvůli promrzání. Může se stát, že stavba je ve svahu dobře založena v rostlém terénu a část základů sklepa je u vršku terénu. Zasypeme-li tuto část vykopanou zeminou do více než 1 m nebo až do výše přízemí, je základová spára dokonale jištěná proti mrazu. (Základová spára – to je ta plocha, kde všude se vodorovné plochy základů vaší stavby stýkají s terénem – zeminou.)
Pozor na vodu
Nesmíme rovněž zapomenout na odkanalizování prostoru, ať už do drenáží, septiku, žumpy či veřejné kanalizace. Všechny prostupy jakýchkoli vedení či potrubí procházející zdí nebo podlahou do terénu je třeba dobře tlakově izolovat; materiálů k tomu najdeme v odborných prodejnách mnoho.Voda nám může způsobit velké problémy už při začátku betonáže nebo zdění základů. Základová spára musí být suchá! Pokud se při výstavbě zaplaví deštěm, musíme počkat, až zcela vyschne, nebo ji proškrábnout až na suchý materiál. Takže nenechávejme výkop nikdy dlouho prázdný. Základové pásy raději hned vyzděte či vybetonujte! I když pak třeba za týden jámu pro sklep zaplaví voda po prudké bouřce, základ je ošetřen. Po mrazech na jaře musíme celý výkop stejně vyčistit. Chcete-li dělat výkop pro svůj domek či chatu v údolí nebo dokonce v povodí nějaké řeky, narazíte na problém spodní vody. Vysoká hladina je vždy problematická. V tom případě se vyplatí pozvat odbornou firmu a raději připlatit. Jak hluboko je podzemní voda, to poznáte jednoduše: v určité hloubce výkopu pod terénem začne z boků pomalu prosakovat, na dně tvoří louže a postupně zaplaví celý výkop. Je třeba rychle vyhloubit sběrnou jímku (podle rozlehlosti stavby a množství vody i více jímek – studní), jejíž dno musí být tak hluboko, aby spolehlivě svedla žlábky nebo drenážemi všechnu vodu ze základové spáry. Osadí se čerpadlo a čerpá se tak dlouho, až je celý suterén se základy vybetonován, vyzděn a důkladně izolován tlakovou izolací. Nejlepší je, jestliže lze spodní vodu svést do potoka, řeky či rybníku. Vlhké základové spáry se pak s ohledem na rozsah a účel hotové stavby různě upravují. Někdy postačí pro likvidaci vlhkosti jen vrstvy štěrku či štěrkopísku, jindy, když chata či chalupa stojí třeba na svahu u řeky, lze do země zarazit pro zpevnění stavby mikropiloty. Ve chvíli rozhodování se opět dobře uplatní místní stavař, o němž již byla zmínka.
Na kvalitních základech
Pokud jsme zvládli základy sklípku, lze vybetonovat podkladní desku. Po dostatečném vyschnutí ji napenetrujeme, opatříme izolací a můžeme začít se stavbou izolační přizdívky (obr. 2). Jde o 7 – 8 cm tlustou zeď (“štorcka”), která je zděná na cementovou maltu, dole s podžlábkem. Aby neměla tendenci se při izolačních pracích bortit, je prospěšné ji vždy asi po 100 – 150 cm zapřít do stěny výkopu. Pak zeď zevnitř lehce zatřeme cementovým štukem a hned po zbělení omítky provedeme svislou izolaci. A můžeme začít zdít obvodové zdivo, zakládat příčky, schody, dveře, okna atd. Ať už použijeme dřevo či jiné materiály, stavba na hotových kvalitních základech již může pokračovat jako skládačka či stavebnice.
Příklady špatně založených staveb
Typicky špatně je založená tato stavba na hraně svahu (obr A). Hlubší základy, vykopané v přisypané vrstvě situaci jen zhoršují a domek charakteristicky praská; stačilo by mělké založení, ale až k rostlému terénu a k problému by vůbec nedošlo. Základ lze postupně a po částech podezdít. Ve druhém domku (obr. B) byla dodatečně adaptována garáž a vykopán vjezd. Kolem vrat dochází k promrzání základu a kroucení, tedy k praskání domu, což lze jen velmi obtížně napravit.
Obr. 1 – Střídání propustných a jílovitých vrstev na mírném svahu k potoku donutilo stavebníka založit přístavbu křídla domu a terasy s krytou hernou až na skalní podloží; není třeba se tak obávat ani záplav při vylití blízkého potoka nebo zvýšeného výronu vody při deštích na nepropustných jílech.
A – hlinité čtvrtohorní náplavy
B – třetihorní měkké zvětralé písky
C – hornina podobná “B”, ale pevná, nenavětralá
D – jílové nepropustné vložky
E – pevné skalní podloží
Obr. 2 – Řez obvodovou zdí u základů domku
A – požlábek u omítnuté izolační přizdívky (nejchoulostivější, špatně opravitelné místo, přechod vodorovné na svislou izolaci)
B – úroveň promrzání zeminy
C – čára dobré hladiny spodní vody (je min. 50 cm pod základovou spárou a během roku kolísá)
D – zavázání přizdívky asi po 1 – 1,5 m krátkými příčkami do boku výkopu