Stavební příčky
Příčky dělí prostor a ovlivňují jeho tepelně izolační i akustické vlastnosti. Způsob stavby příčky a volba materiálu se bude lišit podle toho, zda ji stavíte v přízemí, nebo jí zatížíte konstrukci stropu.
Stavební terminologie charakterizuje příčky jako svislé nenosné stěny, které se dodatečně vestavují do hrubé stavby. Příčky lze pochopitelně vestavět i do hotového staršího domu, což může být praktické, ale také o něco složitější řešení než jejich plánované budování v novostavbě.
Na příčky není kladen nárok na nosnost ani na odolnost, kterou musí mít obvodové či nosné zdivo. Zpravidla slouží k rozdělení vnitřních prostor, oddělení místností od průchozích chodeb a také k odhlučnění obytných prostor. Počítá se i s jejich protipožární i tepelněizolační funkcí.
Mokrá i suchá stavba
Tzv. mokrou technologií se dělicí stěny vyzdívají nejčastěji z cihel či z pálených tvárnic, keramických bloků, sádrových a pórobetonových tvarovek. Do „mokré“ stavby se řadí i příčky z panelů, které mohou být jednoduché, vícevrstvé a ze sendvičové, rámové či roštové konstrukce.
Zvláště při dostavbách a rekonstrukcích oblíbená suchá výstavba zahrnuje především sádrokartonové stěny nebo příčky ze dřeva a dřevitých desek na rámové konstrukci, která se vyplňuje izolací.
Podle zatížení podpěrné konstrukce mohou být mezistěny po celé šířce podepřené, což je ideální pro rovnoměrnou zátěž nosné konstrukce pod příčkou. Bývají i zavěšené ke stropu nebo částečně či úplně samostatné. U novostavby je ideální provedení součástí projektové dokumentace, při rekonstrukci se pak určitě vyplatí konzultace s projektantem či statikem v případě, že by větší počet či vyšší hmotnost příček mohly neúměrně zatížit stropy.
Nároky na stavbu
Jsou-li příčky a jejich parametry součástí autorizovaného projektu novostavby, řídí se jejich vlastnosti stavebními normami, které by měly zaručit funkčnost a splnění nároků, které na tyto části stavební konstrukce uživatelé kladou. Pokud však stavíte příčky svépomocí, je dobré si alespoň základní teoretické požadavky na funkčnost takové dělicí stěny osvojit, abyste nebyli výsledkem zklamáni.
Jedním z důležitých kritérií je vzduchová neprůzvučnost (Rw), jejíž hodnota se udává v decibelech. Označuje se tak schopnost vodorovné i svislé konstrukce (stěny i podlahy) zachytit nebo přenést hluk, který se šíří vzduchem. Obvykle platí, že čím vyšší hmotnost příčka má, tím vyšší hodnoty neprůzvučnosti dosáhne. Což je jednoduché pravidlo, kterým se můžete řídit, pokud stavíte svépomocí. Nutné je však brát v úvahu i to, jakou zátěž zvládnou stropy.
Za minimální doporučenou hodnotu neprůzvučnosti (Rw) v obytných prostorách je považováno 52 dB. Obecně dosahuje nejlepších hodnot litý beton či duté betonové tvárnice, větší tloušťku příček či dodatečnou izolaci je nutné volit u pórobetonu. U dřevostaveb pak ovlivní neprůzvučnost především izolační materiály.
Ještě více ticha
Pokud potřebujete z jakéhokoli důvodu (např. těsně sousedícího obývacího pokoje či společenské místnosti nebo dílny s ložnicí nebo dětským pokojem) vytvořit příčku, která má velmi dobré akustické vlastnosti a vysokou neprůzvučnost, existují i o něco složitější, ale účinná konstrukční řešení.
Jedním z nich je dvojitá příčka, složená ze dvou samostatných stěn oddělených vzduchovou mezerou, která může být v některých případech vyplněna měkkým izolačním materiálem pohlcujícím zvuk. Neprůzvučnost se zvýší tím, že hlukové vibrace se přenášejí do každé dílčí stěny zvlášť a přenos kmitavého pohybu tlumí vzduchová mezera, či její pohyblivá výplň. Dílčí stěny jsou obvykle z tvrdého tradičního materiálu jako příčky jednoduché.
Toto řešení je samozřejmě stavebně náročnější než pouhé vyzdění silnější příčky. Používá se tedy v případech, kdy je potřeba korigovat příliš velké zatížení konstrukce spojené se stavbou objemnější stěny z cihel nebo z tvárnic.
Jinou variantou s podobnými vlastnostmi je kombinovaná příčka sestávající ze základní a představěné stěny. Základní stěna je z cihel či z tvárnic, předstěna pak ze sádrokartonu nebo dřevocementové desky.
Víte, že…
- Podle hmotnosti se dělí příčky na lehké (do 120 kg/m2) a těžké (nad 120 kg/m2).
- Podle způsobu stavby lze příčky budovat buď formou suché výstavby s výhodou rychlé práce, snadné montáže i případné rychlé rozebíratelnosti, nebo vyzděním z cihel či tvárnic.
- Podle zatížení stropu se dělí na podepřené, zavěšené, částečně či zcela samonosné.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem