U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Stavby pro třetí tisíciletí
Kategorie: Dřevostavby | Autor: ing. arch. Josef Smola
Soudobé stavební materiály na bázi dřeva a domy z nich jsou bez nadsázky stavbami pro třetí tisíciletí. Málokterý stavební materiál má v sobě zakódovány tak dobré vlastnosti, jako právě dřevo.
Zhlediska ekonomického, hodnotíme-li poměr cena/výkon, je dřevo prakticky bez konkurence. Jde o jediný stavební materiál, jehož zdroje se stále přirozeně obnovují. Je málo známé, že proces jeho pěstování, zpracování, zabudování do stavby i případné následné recyklace generuje na rozdíl od všech ostatních stavebních materiálů pasivní bilanci CO2, jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů. Je proto ideálním materiálem pro “trvale udržitelnou výstavbu”.
Proč kulháme za světem?
Za zmínku stojí fakt, že dřevostavby v evropském měřítku obstály při loňských povodních v průměru daleko lépe, než tradiční stavby zděné. Velké pojišťovny v Německu na to reagovaly dvoupásmovou pojistkou zvýhodňující majitele dřevostaveb. Přesto moderní stavby z tohoto perspektivního materiálu dosud nedosáhly v České republice většího rozšíření. Přibližně 1% podíl na bytové výstavbě je v porovnání s vyspělými zeměmi velmi nízký. I v sousedním Polsku je výstavba rodinných domů ze dřeva podstatně více rozšířena. Na vině je řada faktorů, počínaje nekoncepční ekologickou politikou přes absenci akademického pracoviště, kde by se problematika dřevostaveb v tuzemsku cíleně vyučovala (a z toho vyplývající nedostatek odborníků), až po neopodstatněné předsudky řady stavebníků vůči dřevu či jejich negativní zkušenosti z práce některých stavebních firem. Svůj podíl má rovněž nedostatek praktických znalostí, které lze získat jen na stavbě moderních domů ze dřeva. Vždyť pro srovnání, transfer know – how po druhé světové válce z Kanady a USA do dnešních evropských velmocí (z hlediska počtu realizací dřevostaveb jde hlavně o Rakousko, Německo a Švýcarsko) trval dlouhá desetiletí.
Sendvičové konstrukce
Nosnou stěnovou sendvičovou konstrukci obvykle tvoří dřevěné rámy, vytvořené ze sloupků a příčníků z úsporného fošnového profilu, vyplněné minerální vatou. Nejkvalitnější jsou profily z lepeného dřeva. Samozřejmostí je použití suchého, hoblovaného řeziva. Stěny se kotví na dřevěný izolovaný práh uložený na základových betonových pasech, spojených tenkou vyztuženou deskou. Z vnější strany je stěna obvykle zaklopena statickou dřevoštěpkovou deskou a opatřena přídavnou tepelnou izolací (vykrývá tepelné mosty nosných prvků) a vrstvami fasády. Může být použit kontaktní zateplovací systém nebo různé druhy předvěšených obkladových materiálů s odvětrávanou mezerou. Z vnitřní strany je umístěna parozábrana bránící pronikání vlhkosti z interiéru do konstrukce (je obvykle krytá dalším deskovým materiálem, například sádrokartonem), nebo další vnitřní vrstva tepelné izolace s rozvody instalací (sádrokarton přijde až za ni). Stropy se konstruují z dřevěných nosníků s deskovými záklopy a podhledem, nebo jako panelový prefabrikát. Krovy jsou podle způsobu využití podkroví navrhovány z ekonomických fošnových profilů, ze sbíjených nebo speciálními styčníky spojených prkenných vazníků, případně také z panelů. Vnitřní příčky jsou řešeny jako opláštěná dřevěná rámová konstrukce, panelové nebo systémové ze sádrokartonu.
Panely a stavebnice
Z hlediska postupu výroby a výstavby jsou v zahraničí i v tuzemsku nejrozšířenější dvě technologie: panelová a globálně nejrozšířenější systém v oblasti moderních dřevostaveb – 2″ x 4″ neboli Two by Four (dvakrát čtyři palce). Panelové dřevostavby reprezentují zejména produkty firem zabývajících se typovými rodinnými domy. Rozhodující část výroby se odehrává ve výrobních halách, kde je mnohdy rodinný dům “nanečisto” smontován a po ověření převezen na stavbu. Hrubá stavba na předem připravený základ je hotová za dva až tři dny. Velkou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomika prefabrikovaných staveb je právě v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Tímto odbytem se však na českém trhu může pochlubit jen málo společností. Ti úspěšní vyvážejí proto většinu produkce převážně do sousedního Německa. Jejich práce je potom obvykle zárukou kvality, neboť je přísně sledována německými zkušebnami. Panely ze zákona podléhají certifikaci ve státních zkušebnách. Méně pružná je tato technologie pro návrh atypických individuálně řešených domů, které znamenají zásah do standardního provedení panelů a tím prodražení stavby. Systém Two by Four – jeho název je odvozen od nejrozšířenějšího fošnového profilu 2″ x 4″, tedy zhruba 50 x 100 mm. Moderní dřevostavby využívají i jiných profilů, ale cílem je, aby četnost prvků byla co nejmenší. Celá stavba, jak již název napovídá, se skládá jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelů. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší firmy, které však často mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy tohoto systému vyplývá, že změny lze provádět pružně i na stavbě, další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu. Systém lze snadno kombinovat se zděnými, ocelovými i betonovými konstrukcemi. Moderní dřevostavby však nejsou zdaleka jen dřevěné prvky. Do hry se dostávají další soudobé materiály, například tepelné a fóliové izolace, sádrovláknité a dřevoštěpkové desky, nátěrové hmoty a další sofistikované výrobky. Jejich vlastnosti je třeba při návrhu a realizaci dobře znát a v souladu s nimi využívat. Potom se životnost dřevostaveb při správné údržbě zcela vyrovná zděným stavbám.
Foto – U domků sendvičové konstrukce lze volit libovolnou barvu “omítky”
Foto – Panelová dřevostavba s kontaktním zateplovacím systémem na fasádě a stěrkovou omítkou
Foto – Interiér skeletového domusystému 2 x 4 palce
Foto – V Bruntále vyrobí na přání rodinný dům, chatu, zahradní domek nebo třeba restauraci
FOTO AUTOR, MARTIN MAŠÍN A ARCHIV
