U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Státní půda na prodej
Kategorie: Právo | Autor: BT
ZÁKON
PŘEVOD POZEMKŮ Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY UMOŽNĚN!
V průběhu procesu privatizace byla zemědělská a lesní půda téměř ve všech případech z privatizačních projektů vyjímána nebo do nich nebyla vůbec zahrnována. Důvodem byl probíhající restituční proces, složitá identifikovatelnost státní půdy použitelné pro privatizaci a dále i ustanovení § 29 zákona o půdě, zakazující převody církevního majetku. Vzhledem ke končícímu procesu privatizace v zemědělství přechází státní zemědělský majetek do vlastnictví fyzických a právnických osob, a proto bylo nutné řešit vlastnické vztahy ke státní zemědělské půdě a některé lesní půdě. Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, předpokládá prodej půdy mimo pozemky, které jsou určené na restituce nebo náhrady, na pozemkové úpravy apod. Základním cílem zákona není finanční efekt z prodeje státní půdy, ale privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a rovněž převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Zákon taktéž umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků a staveb, avšak pouze v těchto případech připouští, aby nabyvatelem pozemku se stala i právnická osoba. Co se týče lesních pozemků, je cílem zákona vymezit odloučené lesní pozemky a spoluvlastnické podíly státu a umožnit jejich bezúplatný převod na obce. Jde o pozemky, kde se vzhledem k jejich velikosti či odloučenosti od komplexu státních lesů obtížně lesnicky hospodaří. Stejně obtížně se hospodaří také ve všech případech, kdy je stát spoluvlastníkem lesa spolu s obcemi. Zákon je vedle zákona o půdě, zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a zákona o státním podniku dalším zákonem, který má umožnit prodej státní půdy. Vztahuje se na pozemky, které jsou ve správě Pozemkového fondu (PF) nebo lesní pozemky. Zákon upravuje postup PF při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby, které mají právo na jiný pozemek za pozemek nevydaný (dle zákona o půdě), a při převodu těchto pozemků na jiné osoby. V § 2 zákona je stanoveno, které pozemky převádět nelze, nejsou však vyloučeny z působnosti tohoto zákona. Pokud těchto pozemků nebude třeba k jejich současnému účelu, umožňuje zákon jejich odstátnění.
Převodci a nabyvatelé
Převodci jsou ty právnické osoby, které mají k pozemkům dispoziční právo. U zemědělských pozemků je to PF a u lesních pozemků právnické osoby, jimž bylo svěřeno nakládání slesy ve vlastnictví státu (Lesy ČR, s. p., Vojenské lesy a statky, s. p.). Protože předmětem převodu je majetek státu nikoli převodců, je tímto ustanovením současně uložena povinnost dodržet při převodu v zákoně stanovené podmínky. Nabyvatelem zemědělských pozemků může být pouze fyzická osoba, která je státním občanem ČR, obec, právnická osoba stanovená tímto zákonem, oprávněná osoba (dle zákona o půdě), veřejná vysoká škola. Nabyvatelem lesních pozemků může být pouze obec nebo veřejná vysoká škola.
Zemědělské pozemky
Na obce převede PF zemědělské pozemky v jejím katastrálním území na základě písemné žádosti obce. Musí se jednat o pozemky v současně zastavěném území obce, v zastavitelném území takto vymezeném schválenou územně plánovací dokumentací, o pozemky určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění nebo o pozemky, které jsou zastavěny budovami nebo stavbami patřícími k původní zemědělské usedlosti nebo sloužící k zemědělské výrobě. Na základě písemné žádosti může PF převést bezúplatně zemědělské (i lesní) pozemky právnické nebo fyzické osobě, jejíž hlavní činností je vzdělávání mládeže nebo dospělých v zemědělských oborech. Vlastníkům staveb zákon umožňuje koupi zastavěných pozemků a pozemků nutných k provozu stavby, čímž jsou částečně řešeny důsledky minulosti, kdy ke zřízení stavby na cizím pozemku došlo proto, že to umožňovaly právní předpisy nebo proto, že právní předpisy nebyly ve stavebním řízení dodrženy. Pozemky státu o malé výměře v porovnání s navazujícími pozemky jiných vlastníků (nesmí přesahovat 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka, který o prodej žádá) mohou tito vlastníci koupit a přičlenit je ke svým, čímž se přispěje k ucelení půdní držby, aniž by byly nutné pozemkové úpravy a tedy aniž by byly kladeny nároky na státní rozpočet. Pokud o takový pozemek bude žádat více zájemců splňujících podmínky zákona, musí PF prodat pozemek tomu z nich, který nabídne nejvyšší kupní cenu. Zákon preferuje fyzické osoby, které již provozují zemědělskou výrobu buď osobně nebo prostřednictvím právnických osob, jejichž jsou členy nebo společníky, a tím jim umožňuje získat výměru půdy potřebnou pro efektivní hospodaření. Stanovení minimální obhospodařované výměry zemědělské půdy (musí provozovat zemědělskou výrobu minimálně na rozloze 10 ha) by mělo být důkazem toho, že zájemce o koupi pozemku skutečně zemědělskou výrobu provozuje. Pozemky připravené k prodeji bude obec na žádost PF vyhlašovat na své úřední desce. Pro prodej pozemků jiným osobám byla zvolena metoda obchodní veřejné soutěže. Informaci o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na prodej zemědělských pozemků v katastrálním území obce předá PF obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyhlášení vyvěšením na úřední desce obecního úřadu a zároveň ji zveřejní v denním tisku. Za vyhlášení prodeje se považuje první den vyvěšení na úřední desce. Účastníky obchodní veřejné soutěže mohou být i osoby, které nejsou podnikateli. Jediným kritériem obchodní veřejné soutěže bude nabídnutá cena. Snahou je jednak vyloučit, aby výběr nabyvatelů mohli ovlivnit zaměstnanci PF a jednak získat cenu blížící se ceně tržní, ale nikoli nižší než je cena úřední. Kupní cena se stanoví na základě cenového předpisu platného ke dni uzavření kupní smlouvy. V případě, že o koupi požádá více zájemců, je tato cena cenou minimální. Kupní cena musí být zaplacena do 90 dnů ode dne vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. U pozemků tvořících zemědělský půdní fond je umožněno zaplacení minimální ceny do 30 let, přičemž splátky jsou bezúročné. Vzhledem k dlouhodobosti splátek jsou ve snaze vyloučit spekulace zavedeny povinné zajišťovací instituty, a to zástavní a předkupní právo. Předkupní právo se vztahuje na všechny způsoby zcizení včetně darování, vkladu do obchodních společností apod. Uplatnění uvedených práv je zákonem přímo svěřeno PF v zájmu zamezení pochybností o oprávnění fondu vystupovat za stát. Pozemkovému fondu je zákonem stanovena povinnost, ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku. Takové pozemky by nebylo možno převést, protože pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí je předložení nabývacího titulu podmínkou. Jestliže na výzvu PF ve stanovené době nepodá námitku vlastnického práva k pozemku jiná osoba (do tří měsíců od vyhlášení výzvy), případně toto své právo neprokáže stanoveným způsobem, vychází se z předpokladu, že zemědělský pozemek je ve vlastnictví státu. Podá-li jiná osoba námitku ve stanovené lhůtě, nelze zemědělský pozemek převést. Tato osoba je však povinna doložit své vlastnictví nejpozději do jednoho roku od podání námitek. Pokud vlastnické právo uplatní a prokáže jiná osoba později, bude jí PF poskytnuta finanční náhrada.
Lesní pozemky
Zákon v § 17 vymezuje pozemky určené k bezúplatným převodům obcím za účelem jejich scelování. Těmito pozemky jsou pozemky odloučené, u kterých velikost a vzdálenost od komplexu státního lesa neumožňuje racionální lesnické obhospodařování. Vymezení je proto provedeno na základě výměry a vzdálenosti od komplexu lesa. Za komplex lesa je považována souvislá výměra lesů větší než 10 ha. Odloučenost lesního pozemku je dána vzdáleností, což je pro tento účel z mapy zjištěná nejkratší spojnice mezi komplexem a odloučenou částí, přičemž tato vzdálenost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, oplocením, správní hranicí okresu nebo hranicí katastrálního území. Další vymezení se týká spoluvlastnických podílů státu. Pro účely tohoto zákona je spoluvlastnický podíl státu omezen výměrou do 10 ha, přičemž tato výměra musí být jako spoluvlastnický podíl menší než polovina pozemku. Podmínky bezúplatných převodů odloučených lesních pozemků a spoluvlastnických podílů státu na obce jsou stanoveny v § 18 zákona. Pověřená právnická osoba může na základě žádosti obce převést bezúplatně do vlastnictví obce odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení. Dále jsou umožněny bezúplatné převody spoluvlastnických podílů státu lesních pozemků do vlastnictví obcí v případech, kdy je obec spoluvlastníkem. Tímto chce zákonodárce pomoci obcím, aby mohly získat bezplatně odloučené lesní pozemky důležité pro rozvoj obce, a to jak pro stavby ve veřejném zájmu, tak pro stavby pro bydlení.
___________________________________
Náhrada za trvalé porosty a meliorace
Trvalé porosty jsou ze zákona součástí pozemku a přecházejí proto do vlastnictví nabyvatele pozemku spolu s pozemkem. Pokud trvalé porosty na pozemku státu vysadil nájemce, má při ukončení nájmu právo na náhradu za tento trvalý porost. Zkušenosti z privatizace a poskytování náhradních pozemků, kdy obvykle končí ke dni převodu dosavadní nájemní vztah s Pozemkovým fondem, ukazují, že často vznikají problémy s faktickým předáním pozemku nebo naopak s bráněním nájemci ve sklizni atd., což vede i k řadě soudních sporů a řešení otázky odpovědnosti za škodu. Proto Pozemkový fond v souvislosti s převodem neukončí nájemní vztah a nabyvatel vstoupí do práv pronajímatele. Pozemkový fond se však v zájmu věci vypořádá s nájemcem za trvalý porost a cenu trvalého porostu zahrne do kupní ceny pozemku nabyvateli, který se stane vlastníkem trvalého porostu. Meliorační zařízení ve vlastnictví státu a oplocení se podle tohoto zákona považují za součást zemědělského pozemku, a proto se převádí spolu s pozemkem na nabyvatele, přitom oplocení úplatně, meliorační zařízení pro nesnadnost jeho ocenění a identifikaci bezúplatně.
