Statek se jim stal domovem
Ruina prázdného statku a velký zarostlý pozemek zaujaly Michala a jeho ženu Sue natolik, že se je rozhodli koupit a proměnit v příjemné bydlení.
Bez peněz a řady šikovných rukou – řemeslníků, sousedů a vlastních – by to samozřejmě nešlo. Ale důležité byly i znalosti nového majitele. Pan Michal totiž už měl s rekonstrukcí domů zkušenosti ze zahraničí.
„Naši známí si tady, na sever od Prahy, pořídili a zrekonstruovali dům. Inspirovalo nás to a pak jsme objevili tohle. Líbilo se nám místo, velký pozemek a nádherná stodola,“ vypráví pan Michal.
Co statek pamatuje
Rozsáhlý statek pochází přibližně z roku 1905. Na pozemku 3800 m2 stál patrový zděný obytný dům, za ním dva veliké chlévy, naproti patrová hospodářská budova a kůlny, vzadu na pozemku dvě stodoly. Ještě v padesátých letech se tu žilo a hospodařilo, statek byl udržovaný. Pak ale přišla kolektivizace, majitelé museli odejít a tady vznikl státní statek. Až do 90. let probíhala jeho postupná devastace.
Když pan Michal se ženou statek v roce 2000 koupili, byly dům a stodola celkem zachovalé, ale chlévy měly propadlé střechy a stropy, částečně zborcené zdivo, druhá stodola už byla zbořená – a vše zarostlé jako džungle.
Nejzachovalejší byl dům
„Nejdříve jsme museli celý pozemek vyčistit od křovin. Pak se dělaly zemní práce, při kterých jsme přemístili spoustu zeminy,“ vzpomíná dnešní majitel na začátky rekonstrukce.
Ze staveb se v nejlepším stavu zachoval obytný dům, má i původní krov. Nově se dělaly podlahy, elektřina, voda, ústřední topení, střecha a část oken. V přízemí vznikla z původní kuchyně a světnice prostorná obytná kuchyně. Z ní se vchází do přístavku, kde je předsíňka se vstupem na zahradu, koupelna, malá kuchyňka a ložnice, jež mohou sloužit pro hosty.
V přízemí je také technická místnost s vodárnou a s kotlem na pevná paliva a plyn. V patře vznikly dvě ložnice a čajová kuchyňka, v patře přístavku je koupelna.
Proměna chléva
Jako další přišel na řadu veliký chlév, přiléhající k domu. (Druhý chlév se ještě před začátkem úprav částečně zřítil a nedal se už zachránit.) Z něj vznikl velkolepý obývací pokoj o rozměrech 10 x 11 metrů, otevřený řadou oken a dveří do tří stran – do zadní zahrady, k bazénu a do dvora. Přes svou rozlehlost a poměrně nízký klenutý strop působí útulně a světle.
Pokoj je vybaven pohodlně a jednoduše, směsí různého nábytku. Vybrat si lze hned z několika pohovek. O zálibách domácích svědčí knihovny, hudební nástroje, květiny, památky z cest. Pár kusů staršího nábytku oživil majitel tady i jinde v domě výrazným barevným nátěrem. Některé knihovny a skříňky vyrobil dokonce sám. K vytápění slouží kromě radiátorů i krbová kamna na dřevo.
Podkroví, odkud vede vnější schodiště přímo do zahrady, se promění nejspíš na ateliér. Objekt má nový krov a střechu, proti původní výšce je trochu snížený.
Vítězný boj s vlhkostí
Největším problémem, se kterým se noví majitelé při rekonstrukci potýkali, bylo mokré zdivo. Pan Michal věděl, že nemůže použít běžně uplatňované metody odvlhčení. Naštěstí už zkušenosti s podobnými stavbami měl z dřívějška. „V interiéru jsou všechny stěny a stropy obloženy sádrokartonem,“ prozrazuje. „Na stěnách jsou připevněny rámy z dřevěných lišt a na nich je sádrokarton. Mezi ním a stěnou je volný prostor, stěna tak může dýchat a vysychat. Při montáži se ale musí postupovat precizně, aby se sádrokarton nikde nedotkl zdí.
V kuchyni jsme postupovali jinak. Tam jsme na stěnách ponechali původní keramické obkládačky a sádrokarton jsme lepili přímo na ně. Působí totiž jako izolace. Místo obkládaček se dají nalepit na zeď třeba i staré střešní tašky.
Dokonce i klenby v obývacím pokoji jsou obloženy sádrokartonem. Je to speciální druh sádrokartonu, který se dá ohýbat a jehož hrany se vloží do lišt,“ vysvětluje neobvyklý postup likvidace vlhkosti majitel domu. Úpravy obytných prostor trvaly necelé dva roky.
Trochu jiná zahrada
Na zahradě nenajdete klasické květinové záhonky. Zelené i kvetoucí rostliny šplhají především po svahu v zadní části zahrady, u bazénu kvete záhon levandule. Na dvoře a kolem jezírka Sue vytvořila z kamenů a několika málo rostlin zajímavé „minizahrádky“.
Na konci zahrady v kopečku stojí průjezdná stodola, která tak okouzlila Michala. Má neuvěřitelnou výšku asi 14 metrů a původní, nádherně řešený, zachovalý krov. Oba vchody budou prosklené, stejně jako přístavek u stodoly. Nádherný prostor třeba pro výstavy, setkání přátel…
TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ