U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Starobylé dřevo
Kategorie: Venkov | Autor: ar
REGION
V úzkém pásu Pošumaví od Domažlicka přes Klatovsko po Prachaticko, v šumavském podhůří, se nachází ojedinělá enkláva dřevěných staveb, roubených z celých kuláčů, narozdíl od ostatních oblastí Čech s domy stavěnými z tesaných trámů. Vzácně se tu do dnešní doby dochoval i velmi starobylý konstrukční znak, křížení klád na nároží s delšími přesahy, které zabraňovaly vybočení kuláčů z roviny stěny srubu, i když na ně působil tlak střechy s tendencí stavbu rozvírat. Tato stavební technika byla běžně na venkově používána do pozdního středověku, později převládla snaha o ideální technické řešení, vytvořit souvislé stěnové plochy a hladká nároží. Do některých oblastí však tyto stavební novinky pronikaly jen velmi pomalu a právě v Pošumaví se udržely archaické konstrukční znaky až do 19. století. Pozůstatkem kdysi všeobecně rozšířeného přesahu klád na nárožích jsou u pozdějších staveb přečnívající zhlaví závěrového trámu a dvou nebo tří trámů podstřešních nad ním. Převážná většina roubených staveb je postavena ze dřeva smrkového, řidčeji jedlového nebo modřínového. Kuláče průměru dvaceti až čtyřiceti centimetrů jsou zbaveny kůry a pečlivě sesazeny k sobě. Spáry mezi kuláči byly utěsňovány nabíjeným mechem a hliněnou mazaninou, někdy překrývanou tenkými tyčemi, což se na mnoha stavbách v Pošumaví dodnes udrželo. Sruby jsou často obíleny vápnem, které mělo pro dřevo především ochrannou funkci. Spojujeme je také se snahou vyhovět protipožárním nařízením z konce 18. a počátku 19. století. Mnohé z těchto objektů prošly v poslední době komplexní rekonstrukcí, tu s vysoce fundovaným přístupem majitelů, někdy méně citlivě. I přes některé drobné nedostatky můžeme při dnešních toulkách Pošumavím obdivovat umění našich předků a pokorný přístup současníků k výjimečnému historickému odkazu.
