Stará dobrá kosa
Nepotřebuje elektřinu ani benzín, je šetrná k trávníku i k jeho obyvatelům a práce s ní je rituál, který vás posílí na těle a osvěží na duchu.
Sečení trávy kosou je dovednost, kterou je nutné si nejprve osvojit, ideálně pod vedením zkušeného učitele. Chcete-li si práci s kosou vyzkoušet a neumíte to, máte několik možností. Buď najdete ve svém okolí či v příbuzenstvu někoho, kdo to z kosou umí, poradí vám pár základních věcí a alespoň zpočátku zkoriguje vaše pohyby, držení a vedení kosy i dovednosti typu přebroušení ostří brouskem. Nebo si najděte kurz či workshop sečení s kosou, což je zajímavá „zážitková“ varianta učení slibující nejen osvojení si kosení pod vedením zkušeného lektora, ale i získání orientace v různých typech kos a příslušenství. Případně využijte internet, pusťte si na YouTube videa, prozkoumejte weby nadšených příznivců ručního kosení (např. kosimesnadno.cz) a právě tam najdete instruktážní články i videa, spoustu dobrých rad i odkaz na e-shop s potřebami pro kosení.
Pořiďte si potřebnou výbavu a zkoušejte to, není to tak těžké. Ale pozor na „osvojení“ si některých zlozvyků, pro jejichž eliminaci je na začátku vždy lepší zkušený sekáč. A rovněž si počínejte opatrně s broušením, působivě rychlé oboustranné kmitání brouskem po ostří kosy chce cvik a ideální je získávat zručnost v přebrušování kosy pěkně pomalu a obezřetně.
Co budete potřebovat
V ideálním případě si nechte doporučit sestavu s ohledem na vaše (nulové) zkušenosti, typ a rozlohu koseného pozemku a tělesnou výšku. Kosy se obvykle prodávají ve více rozměrech (délkách), přičemž nejkratší je určená pro vyžínání mezi stromy, keři a kameny, a i když to tak nevypadá, je s ní pro nezkušeného sekáče poměrně obtížná práce. Ideálním kompromisem je středně velká kosa. Ty největší předpokládají mohutný záběr a suverénní vedení, které by při velké délce kosy mohly dělat začátečníkovi problémy. Extrémně dlouhé kosy jsou obvykle určeny pro soutěže a závody v kosení.
Samotná kosa se upevňuje na násadu (volte raději klasickou dřevěnou) prostřednictvím tzv. kosiříku, což je upínací mechanismus, který se dotahuje hranatým klíčem. Je velmi důležité udržovat ho utažený, aby se kosa neviklala.
Neobejdete se bez brousku, k němu si pořiďte plechový toulec na opasek. Základem funkčního ostří kosy je tzv. naklepávání, což je technika, kterou je nutné si osvojit v případě, že nechcete být závislí na servisu. K tomu se používá tzv. babka, což je něco jako malá kovadlinka, která se zatluče do špalku. Existuje i naklepávač, který je pro začátečníka jednodušší, ale ideální je pořídit si oboje a ruční naklepávání se postupně naučit pomocí kombinace obou pomůcek. Na kosu si můžete koupit i kožené pouzdro, šetří ostří a zvýší bezpečnost při přepravě a skladování kosy.
Kupujte jen kvalitní nástroj
Vyhněte se nákupu nejlevnějších čínských kos, ani kvalitní výrobky zpravidla nestojí víc než něco přes 1 000 korun. Odmění se vám zejména schopností držet ostří a snazšího nabroušení a zvládnou i občasný nešetrný úder do pařezu nebo do kamene bez větších škod. Pro začátečníka je důležité vyhnout se zbytečným komplikacím, které by ho od kosení odradily.
Než začnete sekat
• Po nákupu kosy ji nejprve sestavte. Připevněte ji na kosiště pomocí objímky s utahovacím šroubem.
• Kosu kladívkem naklepejte čili vytvarujte její ostří po celé jeho délce.
• Po naklepání kosu nabruste. Dlouhými táhlými pohyby přejíždějte brouskem po ostří z obou stran.
• Máte-li kosu připravenou, dejte se do sečení. Dělejte švihy tak, aby špička kosy byla lehce nadzdvihnutá do výšky. Nesmí se přitom zapichovat do země.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock