Stará dobrá keramika
Hliněné hrnce, mísy, pečicí formy i pekáče v charakteristických odstínech hnědé patřily k běžnému vybavení chudých chaloupek i bohatých usedlostí.
Toto nádobí totiž bylo běžnou součástí každodenního života a mělo ryze užitkovou funkci. Sloužilo k uchovávání potravin, nakládání zeleniny, ale i pečení a zapékání pokrmů. Zub času mu sice na kvalitě nic neubral, ale nádoby z lehčích a méně křehkých materiálů jej v kuchyních a spížích postupně nahradily. I tak jej ale stále najdeme v mnohých chalupách jako připomínku starých časů a podobné kousky vznikají i pod rukama současných hrnčířů.
Soudky na kvašení okurek a zelí nesměly chybět v žádné chalupě. Foto: Shutterstock
Cesta hlíny
Nádobí vyráběné z tvárného jílu provází lidstvo po tisíce let. Než se z kusu beztvaré měkké hmoty stane nepostradatelný výrobek do kuchyně, mnohokrát musí projít rukama zručného hrnčíře. Ten jí nejprve vtiskne tvar na hrnčířském kruhu nebo s pomocí formy. Teprve výpal v peci však výrobku dodá potřebnou tvrdost, glazura se zase postará o to, aby se tekutina nedostala dovnitř střepu. U některých starých kousků dokonce můžeme na dně nalézt drobný otisk značky výrobce, nejčastěji lokální manufaktury, která nádobí vyráběla podle vlastní technologie.
Kameninová karafa vychází z historického tvaru. 170 Kč (Foto: Keramika Konečný)
Co je vlastně kamenina?
Navzdory běžně zažitým představám typická hnědá glazura není jediným poznávacím znamením nádobí z kameniny. Jako kameninové lze totiž označovat vybavení do kuchyně z kameninového jílu s příměsí křemene a živce a při výpalu je potřeba dosáhnout 1 200 °C. Tím dojde ke slinutí střepu a nádoby tak získají výjimečné vlastnosti. Svou tvrdostí se kamenina podobá porcelánu, na rozdíl od něj ale nemá průsvitný střep. Takzvaná bělostřepá nebo také porcelánová kamenina se používala hlavně pro výrobu stolního nádobí.
Kouzlo keramických forem na sladké pečivo objevují mnohé současné hospodyňky (Foto: Keramika
Krumvíř)
Tradiční i nové
I dnešní hrnčíři navazují na tradice svých předchůdců a podle předloh z přelomu 19. a 20. století vyrábějí odolnou keramiku pro každodenní využití. Mezi jejich výrobky najdeme zadělávací mísy, hrnky, pekáče, rendlíky, hrnce na kvašení okurek i zelí, sádláky a formy mnoha tvarů od vánočky po zajíce. Někteří uchovávají tradiční vzhled těchto výrobků a pokračují ve výpalu v pecích na dřevo, i když se dnes keramika běžně vypaluje v elektrických pecích, jiní do ní vkládají vlastní invenci a vznikají tak nové tvary i dekory.
Podoba formy na beránka se v každé manufaktuře trochu lišila (Foto: Keramika Krumvíř)
Dobrá rada
Keramika je odolný a vděčný materiál, pokud ji ale vystavujeme teplotním šokům, může prasknout. Pečeme-li v keramické formě, je po vyjmutí z trouby nutné ji nechat pozvolna zchladnout.
Text: Veronika Cerhová
Foto: Shutterstock a se svolením firem Keramika Krumvíř, Keramika Maléř, JYSK, Keramika Konečný, Drátování JD
Stará dobrá keramika
