U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Srub pod vrcholky Beskyd
Kategorie: Návštěva | Autor: Vanda Jesenská
Zdá se vám, že bydlení ve srubu je přežitek? Kdepak, je to především návrat k přírodě. A také součást životního stylu, který v oblasti bydlení staví do popředí ekologický přístup, příznivé účinky dřeva na mikroklima i krásu přírodního materiálu. Obyvatelé srubů si přitom díky novým stavebním technologiím užívají všech vymožeností moderní domácnosti. Tak jako Zora s Robertem, kteří si svůj srub postavili v ideálním místě – na Valašsku pod Beskydami.
Zora i její francouzský muž Robert se rozhodli jasně: chceme bydlet ve vesničce pod Beskydami, kde se narodila Zora, a to ve dřevostavbě. Dosti neobvyklé řešení, vzhledem k tomu, že objem výstavby rodinných domků na bázi dřeva je u nás pouhé 1 %. A zvolili srubový dům z kulatin – dům, který dýchá jako oni, dům, jehož materiál staví slunce a voda ze země. Obrátili se tedy na firmu Sruby Pacák, která staví prakticky veškeré srubové stavby v okolí a tak jako jí podobné společnosti pracuje podle Mezinárodních standardů stavitelů srubů. Tento soubor doporučení, který se neustále obnovuje, vydává Mezinárodní asociace výrobců srubových staveb, zaregistrovaná v Kanadě a USA jako nezisková organizace. Manželé se domluvili s bratry Pacáky na realizaci hrubé stavby ze sruboviny s tím, že zbylé práce provedou jiné specializované firmy. Zároveň bratři Pacákové přizvali paní Pavlu Burou, autorizovaného technika, která srub podle požadavků manželů navrhla.
Není kláda jako kláda
Jako základ posloužila smrková kulatina vybraná ze zimní těžby v nadmořské výšce okolo 800 m nad mořem. V období vegetačního klidu je totiž míza ještě v kořenech a pod kůrou není vrstva sladkého dřeva, které láká dřevokazný hmyz. Podle ing. Pavla Pacáka volí investoři sice nejčastěji smrk, ale také jedli i modřín. “Rozdíl je v tom, že smrková a jedlová kulatina má řidší vlákna a světlejší barvu. Kmeny jsou rovnější a venkovní stěny je nutné natírat. Modřínová kulatina má vlákno hustší, dřevo je prosmolené a tmavší, až do červena. Venkovní stěny ale doporučujeme natírat také. A co je důležité – středový průměr kulatiny je 30 cm a minimální nejde pod 25 cm,” dodává.
Srub je jako stavebnice
Možná to překvapí, ale hrubou srubovou konstrukci, jejíž hlavní součástí jsou nosné sloupy a konstrukce stropních trámů, které tvoří dohromady jeden celek, sestavili pracovníci nejprve ve výrobním středisku v Čeladné. Ještě předtím ale kulatinu ručně zbavili kůry a očistili ji ocelovými kartáči. Jednotlivé trámy dále upravili tak, aby na sebe navazovaly s milimetrovou přesností. Složenou konstrukci pak očíslovali, rozebrali na jednotlivé klády a kamionem převezli na stavební místo. Tady proběhla montáž stavby – klády spojili a vložili mezi ně tepelnou izolaci. Tento postup má firma chráněný průmyslovým vzorem.
Dům dělá střecha
Následovala stavba střechy, na kterou si Zora s Robertem najali firmu Jiří Janíček z Želechovic. Vybrali moravskou břidlici, tedy přírodní materiál, který se ke srubům výborně hodí. “Konstrukce střech srubových staveb není ničím neobvyklá. Musí být ale pečlivě navržena, aby spolupůsobila se spodní stavbou,” vysvětluje ing. Pavel Pacák. “Nutností jsou dále delší přesahy, které chrání srubové stěny před deštěm. Další ochranou dřevěných stěn je usazení klád minimálně 20 cm nad zem, terén vyspádovaný směrem od stavby a vhodný nátěr na ochranu venkovních stěn. Pak mají sruby životnost i několik stovek let.”
Řemeslníci od fochu
U srubových staveb je velmi důležité, aby instalační a dokončovací práce prováděli odborníci, kteří mají zkušenosti s dřevěnými stavbami. Klády totiž časem schnou a dosedají, takže by mohly zdeformovat pevné konstrukční prvky. Proto musí být okna, dveře i nedřevěné příčky napojovány speciálním způsobem. Zora s Robertem tedy udělali jen dobře, když si najali firmu Reno, která se zaměřuje na interiéry klasických roubených staveb. Kromě výroby štítů, příček ze smrkových prken a borovicových podlah postavila i jedinou nedřevěnou příčku za krbovými kamny. Je z YTONGU, obložená lícovými pásky a z druhé strany obkladačkami. Srubové stavby by totiž měly mít alespoň jednu nedřevěnou stěnu, kudy jsou vedeny rozvody vody, topení a často elektřiny. Reno si vzala na starost i rozvody vody, pokládky dlažeb a obkladů.
Natíralo se o sto šest
Dřevo se ošetřovalo nátěrem jednak v interiérech – ekologickými voskovými lazurami na bázi včelího vosku, jednak zvenku – tenkovrstvými syntetickými nebo přírodními nátěry TIKKURILA, které jsou na výběr v nejrůznějších odstínech. Veškeré nátěry, včetně odborných konzultací – které nátěrové hmoty pro maximální ochranu dřeva u jednotlivých staveb použít a jakým způsobem – provedla společnost IPM Ostrava.
Funguje přirozená klimatizace
Protože se manželé přikláněli k alternativnímu ekologickému způsobu vytápění a navíc radiátory jim připadly do srubu jako rušivý element, rozhodli se pro tepelné čerpadlo systém vzduch – vzduch, které umožňuje teplovzdušné vytápění. Teplo je odebíráno z okolního vzduchu a převáděno na vyšší teplotní hladinu. Výsledkem je teplý vzduch vháněný dovnitř domu průduchy ve stropech. Přestože je ve srubech poměrně vysoká vlhkost vzduchu a funguje tu tzv. přírodní klimatizace, Zora přiznává, že vzduch tu mají díky tomuto druhu vytápění o něco sušší. Za zřízení sice zaplatili kolem 200 000 Kč, ale provoz je levný, protože je dotován státem – tepelná čerpadla jsou totiž jedním ze státem podporovaných zdrojů energie. Plných 22 hodin denně jede domácnost za cenu nočního proudu.
Obavy se nesplnily
Po roce stavby, v srpnu 2002, se rodina mohla nastěhovat. Exteriér se sice ještě dodělával, ale uvnitř bylo vše hotovo. “Teď, po třech letech jsme stále moc spokojení, i když já jsem se zpočátku obávala právě těch srubových stěn. Že jim nezměním barvu přemalováním jako obyčejné stěně a že se na nich bude držet prach. Nakonec mi odstín dřeva vyhovuje a s prachem to není žádná hrůza – stačí dvakrát ročně stěny přejet vysavačem. V patře máme stěny stejně z palubek, protože dovnitř nám připadly kmeny příliš masivní,” konstatuje Zora.
Srub vybavili po lovecku
Jak vybavit interiér srubu je určitě věc názoru. Zora s Robertem si vzali příklad z amerických časopisů o srubech a vybavili ho v loveckém stylu. Nutno přiznat, že jsme si tu opravdu připadali jako na návštěvě u lovců někde v Kanadě. Vycpané trofeje tu totiž najdete na každém kroku. Jak trefně poznamenala Zora: “Picassa si sem přece nepověsíme.” A hned také vysvětlila původ předmětů zavěšených kolem bizoní hlavy v obýváku: “Tak tenhle lapač snů, tomahavk a dýmku míru kupoval Robert během služební cesty v Bostonu ještě dávno předtím, než stál náš srub. Jde o věci z indiánských osad. Chybí nám ještě závěsy, které chci světlé v přírodním stylu. Záclony vypustím, nemám ráda přezdobené interiéry a na naše okna se ani nehodí. Garnýže si necháme udělat u kováře.”
Co bychom kdybychom
Zora by přidala podlahové topení pod dlažbu v kuchyni. To je asi jediná její výtka. A jak se líbí srub francouzským příbuzným? “Robertovi rodiče byli velmi diplomatičtí. Bydlí na severu Francie v cihlovém domě a byt mají zařízený jako na zámku ve stylu Ludvíka XIV. Když k nám poprvé přijeli, prohlásili: Hlavně, že se to líbí vám, děti.” uzavírá Zora.
***
Odpovídá ing. Michal Pacák:
* Jak řešíte největší problém u srubových staveb – sedání?
Ideální je postavit hrubou stavbu, zakrýt ji střechou a počkat rok, dva než stavba seschne. Dokončovací práce by se měly dělat postupně, protože dřevo pracuje tři až čtyři roky. Pokud navazující firmy neudělají dilatační mezery, přišroubují příčku napevno nebo třeba vše hned zalištují, mohou vám popraskat sádrokartonové příčky nebo obklady. Usazení oken řešíme jedním z mnoha způsobů – olištováním obložkami.
* Kterou střešní krytinu byste ke srubu doporučil?
Ideálně se ke srubům hodí břidlice nebo modřínový štípaný šindel. Dá se použít lehká i těžká střešní krytina, jsou na to různé názory. A Američané, ti se s tím nepářou, často vidíte na srubech plechy nebo plastová okna. Ostatně bezúdržbová plastová okna frčí i ve Finsku.
* Jak jsou ve srubech řešeny rozvody?
Dráty pro srubovinu problémem nejsou. Ve stěnách se frézují kanálky, elektrické rozvody mohou být vedeny i v podlahách a stropech. Rozvody vody a topení se bohužel srubovinou vést nedají. Proto doporučujeme v přízemí jednu zděnou příčku, která se dá na tyto rozvody dobře využít.
* Poznal jste na vlastní kůži, že funguje dřevo coby přirozená klimatizace?
Udává se, že kubík dřeva pojme až 40 l vody a pokud je sucho, vydává ji zase zpět. Byl jsem například ve srubu na Středozápadě, kde jsou teploty 40 °C i -40 °C a 90% vlhkost vzduchu. Přišel k nám požárník na kontrolu a s údivem se zeptal: “Jak to, že tu máte klimatizaci?” Žádná tam samozřejmě nebyla. Dřevo pohlcuje i pachy a cigaretový kouř.
* Je cena rozdílná oproti zděnému domu?
Vycházejme z toho, že obecně hrubá stavba domu činí třetinu z jeho celkové ceny. Cenový rozdíl v tomto případě představují vlastně jen stěny, což činí přibližně pár desítek tisíc korun navíc. Finální cena domu vychází tedy zhruba stejně.
* Patří srub do města?
Pro sruby je základem velký pozemek se zahradou, pak se začlení do okolí. Takže když máte takové podmínky ve městě, proč ne. Navíc vzhled srubu ovlivní z velké části architekt, dá mu duši. A jak známo, dům dělá z velké části střecha. Spodek hraje už menší roli.
Kontakty:
Sruby Pacák, Frýdek-Místek, Jiráskova 2493, tel. 603 569 096, www.srubypacak.cz
Reno, Hranická 93, Valašské Meziříčí, tel. 724 002 502
KOK, Otrokovice, tel. 602 563 595
Stolařství Petr Sovják, Frýdlant nad Ostravicí, tel. 603 585 624
Jiří Janíček, Želechovice 369, Zlín, tel. 602 553 743
TP Euro okna, Velké Karlovice, tel. 605 925 693
Artes Natur, Msgre. B. Staška, Domažlice, tel. 379 724 297
Ostravská preparátorská dílna, Miloš Malucha, tel. 602 704 199
aby stavba působila o něco jemněji
ke srubu přece patří
Zábradlí zdobí jelení a bizoní kůže. Losí hlavu s parožím, pro kterou jel Robert až do Ruska, preparoval též Miloš Malucha
Popisy k obrázkům
Ke srubu ještě patří nevytápěná garáž postavená též jako srub. V jejím přízemí je i dílna a prostor na dřevo. Na půdičce pod střechou bude kulečník
“Se srubem jsme maximálně spokojeni,” konstatují Zora a Robert
Pohled na srub od zahradní branky. Štítové stěny nejsou z kulatiny,
Kachlová kamna s krbovou vložkou (KOK) jsou vlastně kompromisem. Robert chtěl klasický krb, Zora zase kachlová kamna. A oheň
Bizoní hlavu vycpával renomovaný preparátor Miloš Malucha, který preparoval uhynulou slonici Sety ze Dvora Králové pro Národní muzeum v Praze
Robert miluje odpočinek v obývacím pokoji, opticky odděleném sloupy z opracovaných klád. V budoucnu tu počítá s masivním dubovým stolem a novou koženou sedačkou
Není důvod, aby ve srubu nebylo maximální pohodlí. Koupelnu s masážní vanou i sprchovým koutem vybavili koupelnovým nábytkem z třešňového masivu (Inda) a použili španělskou dlažbu i obklady
Kuchyni na míru chtěli celodřevěnou, jak je zvykem v kanadských srubech. “Nic takového jsme u nás nesehnali, takže dvířka jsou sice z masivní olše, ale korpus z lamina,” říká Zora.
Pohled z atria směrem do přízemí.
Vestavěné skříně v dětském pokoji i jinde v domě zhotovilo Stolařství Petr Sovják. Vyrábělo i okenní obložky dřevěných eurooken, parapety, venkovní schodiště, nábytek v jídelně a pracovní stůl Roberta
Bratři Michal a Pavel, majitelé firmy Sruby Pacák se v polovině 90. let odjeli učit srubařskému řemeslu do USA. Od roku 1999 staví ručně vyráběné sruby z masivní kulatiny po celé naší republice i v zahraničí
Autor fotografií: foto Petr Zhoř
