Spotřebitelské úvěry
Spotřebitelské úvěry
Neznám nikoho, kdo by si rád půjčoval peníze. Avšak každý se někdy ocitl v situaci, že potřeboval vyřešit náhlou finanční potřebu, ale nedostávalo se mu peněz. V takové situaci může pomoci spotřebitelský úvěr.
Produkt pod názvem „Spotřebitelský úvěr“ byste v nabídkách bank hledali asi marně. Nejedná se totiž o konkrétní produkt, ale skupinu produktů, které tímto názvoslovím označuje Zákon o spotřebitelském úvěru. Nový zákon platí od počátku letošního roku a zahrnuje směrnice Evropské unie. Zákon přináší poměrně zásadní změny pro spotřebitele žádající o úvěry a také pro banky i nebankovní subjekty, které úvěry poskytují. Významně jsou především posílena práva spotřebitelů.
Zákon upravuje práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou, poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Zákon se však nevztahuje na úvěry na bydlení a na půjčky nižší než 5 000 korun nebo vyšší než 1 880 000 korun. V bance je tedy spotřebitelským úvěrem v podstatě každý nabízený úvěr nebo půjčka vyjma úvěrů na bydlení. Ale pozor, zákon se netýká pouze bank. Za spotřebitelský úvěr lze považovat i půjčky od nebankovních institucí a splátkových společností.
Nová legislativa je zaměřena především na nepoctivé poskytovatele půjček a lichváře. Aby tito nepoctivci neobcházeli minimální hranici 5000 korun tak, že by rozdělili úvěr na více smluv s nižší částkou, považuje zákon hranici 5000 za dosaženou i tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem. Přičemž za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se považuje smlouva, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5000 korun, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. Jednoduše shrnuto, za spotřebitelský úvěr lze považovat většinu úvěrů a půjček, které běžný spotřebitel uzavře.
Posílena práva spotřebitelů
Nejvýraznějším krokem k posílení práv spotřebitele je zavedení práva žadatele o spotřebitelský úvěr odstoupit od úvěrové smlouvy do čtrnácti dní bez udání důvodu. Neobsahujeli smlouva všechny potřebné informace, jak je definuje zmíněný zákon, lhůta pro odstoupení od smlouvy se prodlužuje o dobu, než věřitel spotřebiteli chybějící informace poskytne. Odstoupení od smlouvy musí být písemné a do 30 dnů od jeho odeslání musí být jistina splacena dlužníkem.
Nově je zaveden limit na poplatek za předčasné splacení úvěru: může činit maximálně 1 % z nesplacené částky, pokud do splacení úvěru zbývá doba delší než rok, nebo 0,5 % z nesplacené částky při době kratší. Dlužník je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru.
Žádejte všechny informace
Novela také zvyšuje informační povinnost poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Před samotným uzavřením smlouvy musí budoucí věřitel poskytnout žadateli o úvěr všechny podstatné informace o úvěru, a to prostřednictvím formuláře, který je přílohou novely. Tyto informace musí být i ve smlouvě.
Pokud tyto informace banka či nebankovní subjekt neposkytne, smlouva sice platí, ale věřiteli hrozí sankce ze strany České národní banky, respektive České obchodní inspekce. Sankcí zásadního významu za porušení informační povinnosti je dále úročení úvěru diskontní sazbou ČNB a nemožnost po klientovi požadovat jakékoliv další platby.
Poskytovatelé úvěrů budou mít také povinnost prokázat, že důkladně posoudili schopnost klienta splácet. To je namířeno zejména proti nebankovním poskytovatelům půjček, kteří často půjčovali peníze bez nutného posouzení bonity a nahlédnutí do registrů dlužníků.
Jak posuzovat výhodnost úvěru
Při výběru úvěru se nespokojte pouze s roční úrokovou sazbou. Ta totiž vůbec nic neříká o tom, kolik vás skutečně bude úvěr stát. Navíc je v sazebnících většinou uváděna ve tvaru „od“, tedy minimální možná sazba, na kterou však těžko dosáhnete. Minimální sazby bývají často o několik procent nižší, než jaké vám budou ve skutečnosti nabídnuty. Z toho plyne, že rychlé půjčky nejdou porovnávat pouze podle oficiálních reklamních údajů.
Vždy je tedy nutná osobní kalkulace, která ukáže skutečnou (ne)výhodnost konkrétního úvěru. Pro vzájemné posouzení nabídek však nepoužívejte roční úrokovou sazbu, ale roční procentní sazbu nákladů – známou a uváděnou pod zkratkou RPSN. Ta vypovídá o vašem skutečném finančním zatížení daleko věrněji, protože do její výše se promítá nejen úroková sazba, ale také veškeré poplatky s úvěrem spojené, především poplatek za vyřízení úvěru a jeho vedení. Pokud by byl úvěr bez poplatků, RPSN by se rovnala roční úrokové sazbě. Výhodou tohoto ukazatele je také skutečnost, že veškeré společnosti poskytující spotřebitelské úvěry musí výši RPSN uvádět na smlouvě.
I RPSN může být zkreslené
Úskalí RPSN tkví v tom, že různí poskytovatelé půjček mohou do ukazatele započítávat odlišné poplatky a výše spočítané RPSN je nakonec naprosto odlišná od reality. Proto není špatným krokem si vlastnoručně tento ukazatel spočítat. Pomůže vám v tom kalkulačka, kterou dává zdarma k dispozici Česká obchodní inspekce na svých webových stránkách (www.coi.cz).
Při posuzování nabídek neporovnávejte ty s různou dobou splatnosti. Při shodné výši úvěru, stejných poplatcích za úvěr a úrokové sazbě jsou přesto RPSN odlišná. To je dáno tím, že jednorázové poplatky se „rozpouští“ v měsíčních splátkách. Tedy čím je doba splatnosti kratší, tím je RPSN vyšší.
RPSN je také vyšší u nižších úvěrů, protože některé poplatky, jako např. poplatek za vedení úvěru, jsou dány v absolutní výši, tedy stejně pro jakoukoliv výši úvěru. Čím nižší je pak úvěr, tím více se tento poplatek musí promítnout do celkových nákladů.
Posuzovat z hlediska RPSN byste měli tedy pouze takové úvěry, které mají shodnou dobu splatnosti a jsou na stejnou částku.
Kde a jak si (ne)půjčovat
V prvé řadě byste se měli vyvarovat anonymních poskytovatelů půjček. Věřitelem by měla být společnost, která má nějakou historii a tedy i zkušenosti a je relativně známá.
Mnoho lidí bere posuzování své bonity jako něco špatného a vůbec nepomýšlí na to, že pokud banka odmítne půjčit z důvodu nízké bonity, měl by klient brát zamítnutí jako zvednutý ukazováček a raději na půjčku zapomenout. Bohužel většina lidí se zachová zcela opačně a jde si půjčit někam jinam, zpravidla k nebankovní instituci. Ty nekorektní se snaží posuzování bonity co nejvíce zjednodušit nebo obejít tak, aby dostály zákonu, ale přitom nepřišly o klienta. Pokud společnost, u které žádáte půjčku, přistupuje k posouzení vaší bonity lehkovážně, raději hledejte jiného věřitele.
Lze říct, že když už uzavřít úvěr, tak raději u banky – minimálně se můžete spolehnout, že vám nepůjčí víc, než by bylo zdrávo. Nebylo by však férové automaticky zatratit všechny nebankovní poskytovatele půjček. Některé z nich svou nabídkou bankám velmi dobře konkurují a často poskytují své produkty za výhodnějších nabídek. Jak však poznat solidní finanční nebankovní instituci? Určitým vodítkem může být členství společnosti v registru SOLUS (www.solus.cz), který monitoruje negativní události u klientů jednotlivých členů.
Také si nepůjčujte v první bance či společnosti, na kterou narazíte, uvážlivě hledejte úvěr s těmi nejvýhodnějšími podmínkami. Pro jejich objektivnější posouzení použijte ukazatel RPSN.
Rada na závěr
Než podepíšete smlouvu, řádně si ji přečtěte. Pozornost věnujte také textu drobným písmem a přílohám včetně všeobecných obchodních podmínek.
A rada nakonec a nejdůležitější: zadlužujte se jen ve výjimečných případech a u věcí, které nejste schopni hradit ze svých rezerv. Nejhorší půjčka je ta, jejíž splácení trvá déle, než je životnost předmětu koupě. Úvěry na vánoční dárky nebo letní dovolenou jsou naprostým mrháním penězi. Vhodnější je na ně našetřit pravidelným odkládáním malých částek. Princip je stejný, ale neplatíte vysoké úroky.
TEXT: MIROSLAV PAZDERA
FOTO: SHUTTERSTOCK
Spotřebitelské úvěry
