Společné jmění manželů
Rekreační chatu jsem koupil ze svých úspor ještě před tím, než jsem se oženil. Když ji nyní za trvání manželství prodám, náleží peníze pouze mě, nebo spadají do společného jmění manželů? A jak je to s nájemným, když jsem tuto svou chatu v mezidobí pronajal?
(J. N., Kolín)
Společné jmění manželů vzniká automaticky uzavřením manželství. Dle § 143 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) do něj zjednodušeně řečeno náleží jak majetek (typicky movité a nemovité věci, ale i pohledávky) nabitý jedním z manželů nebo jimi oběma za trvání manželství, tak závazky (dluhy), které některému z manželů nebo jim oběma společně za trvání manželství vznikly. Manželé (a za určitých podmínek i snoubenci) mohou zákonný rozsah společného jmění například na základě smlouvy zúžit nebo téměř vyloučit.
Výtěžek z prodeje
Jak výše uvedené napovídá, do společného jmění manželů mimo jiné nespadá takový majetek, který tazatel vlastnil před tím, než do manželství vstoupil. Pokud si tedy tazatel před uzavřením manželství pořídil rekreační chatu a za půl roku nato se ožení, zůstává chata i nadále výlučně v jeho vlastnictví a automaticky se nestává součástí společného jmění manželů. Znamená to, že pokud se manžel za trvání manželství rozhodne chatu prodat, nebude výtěžek z jejího prodeje (kupní cena) spadat do společného jmění manželů.
Výnos z nájmu
Opačně to bude v případě příjmů plynoucích z užívání věci ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, například z jejího pronájmu. Rozhodne-li se manžel chatu na léto pronajmout, bude do společného jmění manželů spadat nájemné, které se za její užívání zaváže nájemce platit. Výnos z nájmu věci ve výlučném vlastnictvím jednoho z manželů proto patří jim oběma.
Tento závěr, ačkoliv nemusí být bezvýhradně akceptován, potvrdil mimo jiné ve svém rozhodnutí i Nejvyšší soud ČSR. Nejvyšší soud totiž již v sedmdesátých letech minulého století uvedl, že „výnosy, užitky a přírůstky věcí patří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní do společného jmění manželů), ať už věc sama je v bezpodílovém spoluvlastnictví (nyní ve společném jmění manželů) nebo ve vlastnictví jednoho z manželů.“
Lze tedy uzavřít následovně – kupní cena z prodeje věci, která patří výlučně pouze jednomu z manželů, do společného jmění manželů nespadá a nenáleží. Nájemné placené třetí osobou za její užívání však ano.
www.epravo.cz