Spáry? Žádné čáry!

Vymazávka z elastické sádry je propustná a jak sám název avizuje elastická, a tak je i po několika letech téměř bez vad. Navíc je možné opatřit ji jakýmkoliv prodyšným nátěrem

Jsou bezesporu ozdobou roubených chalup. Tradičně bílé, ale i bleděmodré, když majitel přidal do štuku trochou šmolky. Dnes jsou mezi přírodně světlým dřevem tu a tam k vidění i spáry bez povrchové úpravy.

Pohled na výplň spár se liší podle toho, zda se majitelé snaží opravovat a vylepšovat stavení v tradičním duchu, anebo se rozhodli – když se nedostává původních surovin – sáhnout po nějakém novějším receptu.

Chalupáři jsou velmi vynalézaví. A i když odborníci varují před postupy dlouhodobě neprověřenými, většinou přísahají na pevnost a trvanlivost své směsi. Pokud pamatují na to, že dřevo dýchá a pracuje a podobně by se měla chovat i výplň mezi trámy, lze jejich recept akceptovat. Cementové malty a omítky nebo různé pěny a tmely, které spáry neprodyšně uzavřou, však mohou způsobit i změny vnitřního mikroklimatu a tím nastartovat další problémy.

Osvědčený postup

Jeden z našich nejbližších spolupracovníků, architekt Jan Pešta, doporučuje jako jedinou správnou variantu vymazávku hliněnou maltou. Základní surovinou by měla být stavební hlína z místního hliníku (lze jej objevit na starých katastrálních mapách), nebo i surovina dovezená z větší vzdálenosti. Hlínu však lze koupit i v obchodech (Baumit, Bayosan), což je ovšem poněkud dražší řešení.

Do širších spár se mohou vkládat kusy dřeva, přes něž se šikmo zatlučou dubové kolíčky a vše se zatře hliněnou mazaninou

„Kdysi se hlína zpravidla těžila jeden až dva roky v předstihu před stavbou. Před aplikací se promíchala v poměru zhruba 1:1 s řezanou slámou různé délky (5-10 cm i delší). Objevují se i další příměsi jako plevy, chlupy, pazdeří apod., které mají zvýšit soudržnost směsi a zabránit jejímu praskání. Neosvědčilo se přidání vápna – vymazávka je pak sice tvrdší, ale snadno praská. Příliš široké spáry mezi stěnovými trámy se v minulosti ucpávaly mechem a slabší kulatinou. My můžeme použít i méně kvalitní odpadní dřevo, samozřejmě ošetřené proti škůdcům. Soudržné zachovalé úseky vymazávky není nutné odstraňovat,“ radí dál Jan Pešta.

Do spár se kdysi zatloukaly štípané dubové kolíčky a vyplatí se klepnout je tam šikmo i při jejich rekonstrukci (nasekáme je z tenké dubové latě). Přes kolíčky se pak hliněná mazanina nahází běžnou zednickou lžící jako malta a dobře utáhne (upěchuje). Může se do spár nanášet také přímo rukama v gumových rukavicích. Anebo vytvořit ze směsi válečky a do mezírek je vtlačovat.

Varianty na tradiční postup

„Při mých rekonstrukcích se nejvíce osvědčilo původní hmotu nevyhodit, ale navlhčit ji a použít znovu v původním složení,“ přidává svůj názor architekt Karel Doubner. „Vedle jílu by klasická hmota měla obsahovat cokoliv, co tvoří vlákna, která přenášejí tah a brání vypraskání výplně. Směs by měla roubenou stavbu těsnit a chránit proti pronikající vodě. Najít správný poměr ingrediencí je kumšt a chce to praxi.“

Vymazávka se do spár může nahazovat zednickou lžící, s níž se pak povrch dobře utáhne

Do spár, z nichž vymazávka téměř vypadala, navrhuje architekt Doubner dát vysušený mech a u vnějšího líce provazec z dřevité vlny (vyrábějí se splétáním dřevité vlny na speciálním motacím stroji), namočený do trasové malty. Vhodné provazce nabízí například Miroslav Švec v Dolní Čermné (areál Applův mlýn). Povrch je ještě třeba zaspárovat načisto a nabílit vápnem.

Dalších pár tipů přidal do naší sbírky Roman Střihavka, stavitel z Nosálova na Kokořínsku. Při rekonstrukcích používá hlavně recyklovanou tradiční směs. Po vyškrábání ze spár ji ukládá na skládku, kde směs zvlhčí zednickou penetrační tekutinou a doplní podle potřeby slámou či plevami. Do nových roubenek doporučuje srubařský tmel, v němž už je určitý podíl písku. Strukturou se podobá jemné omítce a zůstává i po zaschnutí stále pružný. Je vhodný i do interiéru (firma Woodchink jej nabízí v různých barevných odstínech).

Další prameny uvádějí možnost nahazovat výplň na povřísla, která se stočí nebo spletou z dlouhé slámy. Slaměné provazce se plochým majzlíkem zatlačí do očištěné a mírně navlhčené spáry a šikmo přes ně se zatlučou dřevěné klínky. Spárovací hmota (cihlářská hlína s podílem jemného písku, smíchaná se slaměnou řezankou a plevami) se vpraví do spáry a na povrchu se uhladí. Místo slaměného povřísla, které je z nízkostébelných odrůd obilovin těžké uplést, je možné použít nasušený mech či konopnou koudel.

Recepty našich čtenářů

Některé ze směsí a surovin, které použili naši čtenáři, by možná památkáři neschválili. Ale protože dobře slouží, nevypadávají a nepraskají, zařadili jsme je i my do dnešního malého receptáře.

Petr Strach, stavař z Orlických hor, nám pověděl, že v jeho nových roubenkách vyplňují spáry do deseticentimetrové hloubky čedičovou vatou a do hran natloukají dřevěné kolíčky. Vymazávku dělají podle návrhu památkářů: písek, vápno a piliny v poměru 3:2:1.

Když se do běžného vápenného štuku přimíchají kuličky ekostyrenu, které izolují i tepelně, vznikne směs, které autor říká Čílův tmel. „Navrch se spáry přetřou jemným štukem. V těch našich drží tmel výborně už pět let, jen tu a tam se objevila u dřeva droboučká prasklina,“ chválil si Ladislav Číla, chalupář z Krkonoš.

František Holubec má stavení o pár desítek kilometrů níž v kraji. Po několika neúspěšných pokusech s tradičními materiály vyzkoušel elastickou sádru od Knaufu. S ní se prý dobře pracuje, jen si člověk nesmí namíchat velkou dávku. Za patnáct dvacet minut totiž ztuhne. Pan Holubec s ní vyspároval chalupu zvenku i uvnitř. I když chalupa samozřejmě pracuje, výplň drží báječně.

Milanu Lysému se osvědčila venkovní správková malta ruční od stejné firmy. Má zhruba 70% propustnost, což letité roubence svědčí.

Takhle pěkně se vydařil postup Petra Fixe s povrchovou úpravou parketovým tmelem a vápnem

Petr Fixa z Mladoboleslavska vkládal do spár králičí pletivo, které přitloukal hřebíčky a zamazával kamnářskou hlínou s plevami. Upěchované spáry nechal dva roky sednout a trhlinky vytmelil parketovým tmelem. Po vytvrdnutí jej přebrousil a spáry obílil vápnem. Parketový tmel má značnou roztažnost, je dost drahý, ale trvanlivý. A plevy se dají sehnat v Šolcově statku v Sobotce.

Spáry roubenek lze rovněž vyplnit maltovou směsí připravenou z písků vhodné zrnitosti, speciálního trasvápenného pojiva TRADICAL® PF 70 a řezanky z technického konopí. Pro konečnou povrchovou úpravu (ochranu proti působení povětrnostních vlivů) je vhodné použít vápenný nátěr Prodexor K, nebo vápennou mikromaltu Prodexor K+S se 72 odstíny od dodavatele pojiv.

Aby vymázavka ke trámům dobře přilnula, vyplatí se staré trámy očistit a umýt mýdlovou vodou. A u nových chalup je nutné nechat dřevo alespoň rok zrát. Teprve až vyschne, sedne, je čas vyplňovat spáry.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ

FOTO: FRANTIŠEK MALÝ, ALEXANDR JANOVSKÝ, MARTIN MAŠÍN, JAN PEŠTA, PAVEL VESELÝ

Spáry? Žádné čáry!