Sníh a mráz: zahrádkářovi nepřátelé i spojenci
Bez příchodu chladného počasí by se zahrada neuložila ke spánku, při němž odpočívá stejně jako my lidé. Za hřejivou přikrývku jí poslouží sníh.
Holomrazy jsou pro rostliny velmi nebezpečné, proto by mráz a sníh měly přicházet ruku v ruce. Tak to moudrá příroda zařídila, jenže lidstvo jí to toho „hází vidle“ a s oteplováním planety je rok co rok sněhu méně a méně. Nemůžeme na něj tudíž spoléhat a zahradu musíme na příchod zimy zavčas připravit.
Uspávač i budíček nového života
S poklesem teplot pod bod mrazu se vegetační aktivita rostlin zpomalí, nebo dokonce zastaví. Dormance (přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech) tak blokuje rozvinutí nových listů a květů i předčasné vyklíčení osiva, čímž chrání semenáčky před mrazem. Semena především dřevin či skalniček však potřebují projít procesem chladu až přemrznutí, tzv. stratifikací, aby byla připravena vyklíčit ve správný čas.
Také v souvislosti s půdou má mráz svá pro a proti. Hluboké promrznutí půdy zabraňuje prostupu vláhy ke kořenům a rostliny mohou uschnout. Rozpínání mrznoucí vody uvnitř kořenů zase vede k jejich roztržení, z tohoto důvodu zálivku provádíme jen v bezmrazém počasí. Mráz ale může pomoci se zkvalitněním těžké jílovité půdy. Pokud ji každoročně na podzim důkladně zryjeme, umožníme mu do ní proniknout a rozbít ji.
Ve chvíli, kdy mráz rosu promění v jinovatku či led a stálezelené dřeviny a trvalky zůstanou zakleté v ledovém království, dostanou se do velkého stresu. Nemohou dýchat, slunce jim způsobuje popálení. Předejdeme tomu zakrytím netkanou textilií, jutou nebo chvojím.
Kompletně zamrzlá hladina jezírka či přímo promrznutí vody do hloubky brání přístupu vzduchu a odvodu jedovatých plynů, na což můžou doplatit okrasné rybičky. Musíme jim proto udržovat v ledu dostatečně velký otvor nebo zamezit promrznutí vhodným čerpadlem.
Hřejivá přikrývka, nebo přítěž?
Nemusíme mít cit pro sníh jako slečna Smilla ze stejnojmenného filmu, abychom poznali, který typ může rostlinám uškodit a který naopak pomoci. Je-li mokrý a ve vyšší vrstvě, představuje pro tenčí větve jehličnanů a stálezelených dřevin neúměrnou zátěž. Za několik hodin je jejich dřevo tak protažené, že se již nedokážou narovnat, následně mohou i prasknout. Musíme ho tudíž průběžně sklepávat. U tújí a jalovců je vhodnou prevencí svázání vrcholových větví.
Lehký prašan na záhonech a kolem trvalek poslouží jako ochrana před mrazem a zároveň jim poskytne závlahu.
Pozor na něj
Záludný umí být mráz na jaře, když uhodí po pár teplých dnech, které zlákaly stromy k rozvinutí pupenů a poupat.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock