U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
SKŘIPEL – Keltové či Švédové?
Kategorie: Venkov | Autor: Kateřina Sučková
DOMA
Jistě chvályhodným rysem moderního českého patriotismu je snaha o navázání na co nejstarší historické kořeny různých osídlených míst. Alespoň v této oblasti dnes již naštěstí neplatí bezezbytku socialistické heslo, čím modernější tím lepší, které z hlediska architektury a vývoje českých vesnic znamenalo mnohdy skutečnou pohromu. Opačné extrémy – například projev stále sílící “keltománie”, ovšem našemu národnímu cítění rovněž příliš neprospívají.
Vesnička s půvabným názvem Skřipel leží v rovinaté krajině údolí obklopeného hřebeny Brd severovýchodně od města Hostomice. Má klasickou středověkou dispozici, tj, domy seskupené v řadách kolem centrální rozšířené ulice tvořící zároveň náves, které dominuje kostel sv. Šimona a Judy. Když v loňském roce proběhly oslavy 1000 let založení benediktinského kláštera na Ostrově u Davle, obdržela obec Skřipel pozvánku na účast v těchto oslavách jako nedílná součást tehdejších držav kláštera. Věrohodnější historické dokumenty ovšem uvádějí, že část Skřiple daroval český král Václav I. klášteru až v roce 1233. Vydáme-li se podél Skřipelského potoka na jihovýchod, narazíme kousek za vsí na zajímavou archeologickou památku. Jde o čtyřúhelníkové valy zabírající plochu 125×105 m, vysoké až 3 m, přičemž vnitřní plocha je asi o 1 m výše než okolní terén. Kdysi hluboké příkopy vně valů jsou již jen slabě patrné. Přestože lidová slovesnost již od nepaměti označuje místo jako Šance, nebo dokonce i přímo jako Švédské šance, dočteme se ve většině populárně vědeckých publikacích o tom, že zde stávala keltská svatyně, která představuje vzácné svědectví o pozůstatcích zdejšího sídliště Keltů. Možná, že mají skutečně pravdu, že dávní Keltové u Skřiple učinili výjimku a stavbu své svatyně pojali moderněji. Místo obvyklé vyvýšené polohy zvolili rovinu, protože se jim nechtělo chodit do kopce, valy pro tentokrát nezpevnili vnitřní konstrukcí nebo alespoň kamenným jádrem a rozměr i dispozici stavby upravili, zřejmě podle názoru místního stařešiny. Pokusme se ale zcela nezavrhovat také druhou teorii. Podle historických pramenů v době třicetileté války v r. 1639 švédské vojsko pod vedením generála Jana Gustavsona hraběte Bannera vydrancovalo a vypálilo velkou část Podbrdska a tehdy také vzala za své i tvrz a dvůr skřipelský. Pro ležení švédských vojáků jsou typické pravidelné valy bez zpevnění, protože tábořiště nemusela přetrvat věky, umístění v rovinaté krajině, přehledné kvůli obraně a dostřelu soudobých palných zbraní. To sice může být všechno pravda, jenže Keltové jsou přece Keltové. S třicetiletou válkou je spojená také pověst o zvonu v druhém skřipelském kostelíku sv. Jana Křtitele. Když se po válce obec vzpamatovala, zjistilo se, že kostel přišel o svůj starý zvon. Objeven byl až po mnoha letech místním čuníkem, který jej vlastním rypákem vyryl ze země, kde byl zvon ukryt před loupeživou činností švédských vojáků. Na místě objevu je dodnes malé jezírko a na zdi kostela deska s portrétem zasloužilého prasátka. Zdejších 118 stálých obyvatel ovšem nehledí jen do minulosti. Vesnička je dobře udržovaná, stromy prořezané, opravuje se kostel. Nedávno byly díky získané dotaci zahájeny práce na čištění rybníka. Vítězně zatím probíhá i každoroční boj s klíněnkou jírovcovou ve státem chráněné památeční kaštanové aleji. V obci dobře funguje spolek hasičů i myslivecké sdružení, o společenský život se střídavě starají dvě místní hospody. Také chalupáři jsou pro obec přínosem, pan Josef Šumara je dokonce zapsán i v Guinessově knize rekordů jako výrobce nejdelšího řetězu z jednoho kusu dřeva. Pod patronací sportovní a zájmové organizace dětí, mládeže i dospělých AVZO se ve spolupráci se sportovním klubem Luke Skřipel pořádají ve Skřipli každoroční jezdecké prestižní závody a akce s názvem “Šance mladým”, která probíhá právě v místě diskutovaných valů. Pro pozůstatky keltské svatyně jsou jezdecké hrátky poněkud znesvěcujícím počinem, pro bývalé vojenské ležení spíše pokračující tradicí. Na otázku, proč se obec jmenuje Skřipel, nemají místní obyvatelé žádné vysvětlení. A jak to bylo s těmi Švédy? No, zřejmě tu přece jen tábořili, ale jedině proto, že tu podle pověsti rodila samotná švédská královna…
