U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Sklepní proměny
Kategorie: Stavba | Autor: Marie Rubešová, Vladimír Procházka
Kvalita založení a konstrukce sklepních prostorů ovlivňují život v celé stavbě. Čím hlouběji je zapuštěná v terénu, tím teplejší jsou sklepy a podlaha v přízemí v zimě a tím chladnější je sklep v létě. Proto byla snaha zapouštět sklepy co nejhlouběji.
Sklepy byly využívány především jako sklady brambor a ovoce a pak i topiva. Život se však mění, modernizuje. Pokrok se samozřejmě nevyhýbá ani venkovským stavbám – a jejich sklepům. A tak se pokusme připomenout pár pravidel, která bychom měli dodržet, jestliže chceme sklep využít jako dílnu, tělocvičnu, saunu, vinný sklípek, popřípadě k bydlení.
Podmínky obytnosti
Sklepní nebo suterénní prostory, které chceme využít netradičně, musí mít v první řadě vyřešené vlhkostní podmínky. (Způsoby, jak stavbu zbavit vlhkosti, se budeme zabývat v č. 2/2005, proto je dnes nerozebíráme.) Následně vyžadují sklepy odpovídající úpravu vnitřních povrchů stěn, podlahy i stropů. Budeme-li uvažovat o jejich úpravě k bydlení, neměly by mít podlahu hlouběji než 0,5 m pod terénem, anebo by alespoň u oken měla být do určité vzdálenosti odstraněna zemina.
Další podmínkou je osvětlení a větrání. Není-li přímé, lze je řešit zvětšením sklepního okna nebo vytvořením betonové či zděné šachty před oknem, na kterou osadíme mříž. Jde vlastně o sklepní světlík, tzv. anglický dvorek. Dnes je podstatně jednodušší připevnit k oknu různě velké plastové světlíky. Při jejich instalaci můžeme využít odkopané rýhy u lícu zdi, vzniklé při řešení vlhkosti ve stavení. Mírně rýhu zasypeme, abychom měli pevnou půdu pod nohama, a můžeme se věnovat montáži světlíku. Vyrovnáme jej pomocí vodováhy a přišroubujeme do zdiva. Pak na něj přisadíme mřížový rošt, který je ze sklepa jištěn kovovým páskem, aby jej zloděj nemohl nadzvednout. Kvalitě osvětlení prospěje, jestliže v místnosti výstup ze šachty rozšíříme směrem dovnitř. A nesmíme zapomenout také na odkanalizování šachty, aby do sklepa anglickým dvorkem nezatékalo.
Sklep musí mít také dostatečnou světlou výšku (min. 200 – 220 cm). Počítejte s tím, že pokud nespustíte konstrukci podlahy o 20 – 30 cm dolů (k základové spáře musí zůstat alespoň 50 cm), světlá výška se položením hydroizolace a tepelné izolace ještě sníží. Stěny sklepa bývají někdy vlhké a chladné, i když je stavení opatřené venkovní drenáží. V tom případě je nejspolehlivější izolací stěn přizdívka. Jde o přistavěnou předstěnu se vzduchovou mezerou, kterou vzduch proudí a výrazně přispívá k odvětrání zdí (postačí odsazení 5 cm). Nemusí být cihelná, ale ze speciálních sádrokartonových nebo sádrovláknitých desek, odolných proti vlhkosti. Všechny kovové prvky nosné konstrukce ošetříme Eterfixem B nebo jiným podobným antikorozním nátěrem.
Další možností je obložit stěny dřevem nebo deskami z upraveného dřeva. Není nutné obkládat celou výšku, postačí jen spodní část. Také prostor za obkladem musí být odvětráván, což vyžaduje volnou spáru s přístupem pro přívod vzduchu u podlahy a výstupem v horní části obkladu nebo i fasádou ven. Než jej ukončíme lištami, měly by být samozřejmě dokončeny veškeré potřebné instalace s dostatečným počtem vývodů.
V obou případech, tedy před vytvořením předstěny nebo obkladu, musíme otlouct vlhkou omítku a dobře vyškrábat spáry. Zeď ošetříme přípravkem proti plísním (viz. Ch+ch č. 6/2004) a znovu ji vyspárujeme, nejlépe sanační maltou apod.
Problém vlhkosti
Venkovské stavby bývají často situovány v terénních zářezech. K eventuální úpravě sklepa na obývání se nejlépe hodí ty, z nichž je na straně odvrácené od svahu přímý výstup dveřmi na terén. Nejdůležitější je samozřejmě zabezpečení prostoru, zapuštěného částečně v zemi, proti zemní vlhkosti. Problém izolace proti vlhkosti lze řešit – podle konkrétních podmínek – mnoha způsoby. S dobrou hydroizolací, doplněnou např. provětrávacími systémy, však není třeba se bát ani vysoké hladiny spodní vody.
Suterénní mokré zdivo ve zvlášť chladném sklepě však nemusí být vlhké od zemní vlhkosti. Z venkovního prostředí nebo z vytápěného přízemí může průvanem do sklepa soustavně pronikat vlhký teplý vzduch obsahující páru, která se sráží na vnitřních chladných stěnách nebo i na podhledu stropu. Její část se nejprve vsakuje, ale trvá-li tento stav déle, zeď zvlhne. Tady je nutné změnit směr proudu vzduchu (větrací kanálky až nad střechu a zamezit průvanu mezi sklepem a horním podlažím).
V létě nikdy nevysušujeme sklep s vlhkými stěnami tak, že v něm otevřeme okna a dveře jen ve dne, kdy je venkovní teplota nejvyšší a teplý vzduch obsahuje vysoké procento vlhkosti. Tím bychom stav ještě zhoršili. Větrat a vysoušet je vhodnější v noci, kdy je vzduch chladný a méně vlhký. Nejlepší je ovšem větrat celých 24 hodin. Vzduch ve dne sice přivede do sklepa nějakou vlhkost, ale také se prohřeje – a teplý pak v noci rychleji proudí ven.
Zjistíme-li, že je objekt ve svahu vlhký, zachytíme trativody nebo drenážemi podzemní vodu ze strany, z níž přitéká, a odvedeme ji co nejdále od budovy. Pozor ovšem na složení podloží. Je-li jílovité, není takový postup vhodný, protože vysušením by se mohly základy deformovat, což by se projevilo trhlinami ve zdivu a jinými poruchami. Lepším řešením je v tomto případě například vysadit nedaleko stavby topoly, které mají vysokou spotřebu vody. Nesázíme však blíže než 2 – 4 m, aby kořeny nepoškodily základy.
Postup rekonstrukce
Jestliže jsme učinili vše potřebné a vhodné pro zbavení stavby vlhkosti zvenčí (odkopy, drenáže, žlaby apod.), ovlivňující i klima ve sklepích, můžeme přistoupit k jejich vlastní sanaci. I když nepočítáme s jejich běžným obýváním a hodláme jich využívat třeba jako dílny, vyplatí se uvažovat o odvětrané přizdívce, popřípadě o odvětrávané dutině v podlaze. Zajímavým řešením je systém IGLÚ. Jde o elementy připomínající zmíněné stavbičky, které vyrábí přerovská firma PRINS z recyklovaného polypropylenu. Jejich středová výška se pohybuje mezi 8 – 45 cm. Lze je použít jako konstrukční prvky uvnitř základové desky u novostaveb, ale i při rekonstrukcích. Systém odvětrávání prostoru pod elementy iglú umožňuje odvádět mimo budovu i eventuální nebezpečné plyny, zejména radon a jeho deriváty. Iglú ukládáme na tenký podkladní beton a pochozí plochu uzavřeme také betonem s některou z bezešvých izolačních technologií.
Jde např. o asfaltové pásy, které se lepí zruba s deseticentimetrovým přesahem (rohy a kritická místa “unesou” dvě vrstvy), které dovedou přemostit až pětimilimetrové praskliny ve zdivu. Nejjednodušší je práce se samolepicími asfaltovými pásy, ovšem vyžaduje spolupráci dvou lidí. Jeden tiskne pás na zeď a druhý jednou rukou postupně strhává navoskovaný papír a druhou přitlačuje pás na stěnu. Pak se vše ještě “převálcuje” gumovým válečkem, aby se pás dobře přilepil k podkladu.
Další možností je použití materiálů z asfaltového kaučuku, které se na zeď natírají. Jsou buď jednosložkové, to znamená, že směs je namíchaná už od výrobce a stačí ji pouze podle návodu zvlhčit, nebo dvousložkové, které si namícháte sami před použitím. Velmi dobrým materiálem tohoto druhu je asfalto-bentonitová hydroizolační hmota HYDROCEL nebo LADAX na bázi rychletvrdnoucího cementu.
K dispozici jsou i těsnicí omítky, malty nebo tmely, které mají podobné užitkové vlastnosti jako nátěry a stejně jako ony propouštějí páru. Než se odhodláme po-užít kterýkoli z těchto materiálů, musíme pochopitelně využít některé z mnoha technologií, zbavujících stavbu vlhkosti. Odborná porada je vždy nutná.
***
Instalujeme “anglické dvorky”
Na rozdíl od dříve zděných nebo betonovaných anglických dvorků dnes lze velice jednoduše osadit plastové sklepní světlíky (např. firma MEA Meisinger Plzeň)
Světlík osadíme do terénu podle místních potřeb; ze sklepa k němu je možné zabudovat sklepní okno, které dodává stejná firma
***
U starých domů ve stráni lze vlhkosti učinit přítrž odkopáním terénu až k základové spáře.
Ve vzniklé rýze je vybetonován základ opěrky a po celé jeho délce v asi 2 – 5% spádu položena drenáž, odvodněná co nejdále od domu. Drenáž je nejprve zahozena asi 5 – 10 cm vrstvou jemného štěrkopísku, pak až k patce základu štěrkem. Aby se kolem domu mohlo chodit, jsou nad rýhu položeny betonové desky (na zdi leží na L profilu č. 10, ukotveném do zdiva). Opěrka je dimenzovaná podle výšky, ukloněná asi 5° ke svahu. Dešťová voda stéká ze žlábku základu do drenáže příčnými kanálky (vyčárkované v prostém betonu základu). Buduje-li se zevnitř nová podlaha, musí být položena hydroizolace přes základ až na zeď a celá nová konstrukce izolovaná proti vlhku (vodě) i tepelně. Pokud vystoupila vlhkost až do stropu a podlahy nadzemního podlaží, je nutné zkontrolovat hlavy trámů, nebo rekonstruovat celý strop. Opěrná zeď (tady z kamenných kvádrů) může být zděná z nenasákavých cihel, betonu apod. Provede-li se drenáž i za opěrkou v terénu, není to nikdy na závadu. Rovněž tak eventuálně kamenný zához. Zdivo lze dále dosoušet vypůjčenými vysoušecími agregáty, ale i mnoha dalšími způsoby.
***
Nepříliš vlhké sklepy lze větrat například také malými zasklenými stříškami nad původními anglickými dvorky (sklepními světlíky) u oken pod terénem, jež jsou většinou zanesené listím, papíry a pod. odpady. Jsou-li tyto dvorky napojeny na dešťovou kanalizaci, je nutné ji vyčistit, aby byla funkční; pak mohou prosklené stříšky i odpadnout. Jsou-li na šachtách dvorků pochozí mřížky, je dobré je řetězem, eventuálně zámkem, zabezpečit proti zlodějům. Sklepní prostory můžeme provětrávat i otvory v podstupnicích schodů z přízemí do patra. Přežívají stále ještě žulové i betonové stupně s plochými podélnými otvory v podstupnicích.
Pokud sklep je hluboký a zvenčí kolem domu, u kterého nelze provést izolaci podřezáním, je místo, můžeme podzemní prostory vysoušet a větrat zvenčí přizděným podélným kanálem, vlastně dlouhým zakrytým anglickým dvorkem, sahajícím až k patě zdiva u základu. Větrací kanálky ve sklepě jsou proraženy u podlahy do přizděného prostoru v určitých vzdálenostech (1 až 2 metry) a jim odpovídají stejné kanálky v přízemí líce zdiva.
Nasávají pod záklopem kanálu a vydechují 15 až 30 cm nad jeho pochozí vrstvou. Sběrná rýha ve dně kanálu pro eventuální proniknutí vody zvenčí se musí odvodnit do kanalizace. Všechny větráky musí být opatřeny mřížkou s jemnou sítí proti hmyzu a drobným živočichům.
***
PŘÍČINY A ŘEŠENÍ problémů s vlhkostí
Budovám stojícím v rovině se vlhkost nevyhýbá. Hlavní příčinou vlhkosti sklepů i přízemí v tomto prostředí bývá voda naakumulovaná v terénu kolem, pronikající do budovy nefunkčními izolacemi. Dále je to spodní voda vzlínající z podzákladí (záleží na skladbě zemních vrstev a jejich jímací schopnosti) a také ta odstřikující ze špatně provedeného chodníčku podél objektu.
V podobných případech je třeba:
* přebudovat a vyřešit kanalizaci,
* vytvořit lícovou izolaci podél obvodu budovy do odkopu,
* využít odkop pro vybudování podélné vzduchové dutiny kolem budovy s účinným prouděním vzduchu,
* tam, kde nelze provést výkop, odvlhčovat zdivo metodami, které odsouvají vlhkost do podzákladí,
* zajistit dodatečné horizontální bariéry ve zdi proti vzlínání vody z podzákladí,
* eventuálně učinit další opatření podle místních podmínek.
Budovu v terénním zářezu částečně nebo zcela podsklepenou zvlhčuje zejména voda druhotně vzlínající z oblastí ve svahu, v nichž je naakumulovaná. Vlhkost se drží ve sklepních zdech a vystupuje i na zdivo vyššího podlaží. Hranice map na omítce nebo obkladu kopíruje terénní spád a sahá zhruba 0,6 m i více nad úroveň terénu. Při deštích se obsah vody ve zdivu výrazně zvětšuje a vystupuje zase výš. Na zdech středních a nezapuštěných pod terén jde o vodu vzlínající z podzákladí.
Dalším důvodem závad ve sklepích může být voda, která proniká nefunkčními izolacemi do stěn suterénu a odtud se přenáší do jeho stropu. Tam, kde jsou klenby, bývají dalším druhotným zdrojem jejich patky, v nichž se dlouhodobě voda shromažďuje. V úrovni prvního nadzemního podlaží se voda volně “roztéká” v úrovni podlah a spojuje se s vlhkostí vzlínající nosnými zdmi v suterénu.
V takové situaci je třeba:
* zamezit vnikání vody do zapuštěné části stavby vytvořením plošné izolace u obvodového zdiva,
* variantně uvažovat také o dilataci zeminy a zdiva vytvořením vzduchové dutiny, jejíž dno by mělo být odvodněno,
* u středních zdí a zdí do terénu nezapuštěných vytvořit horizontální dodatečnou clonu, jež nahradí nefunkční či neexistující hydroizolaci ve zdivu (podříznutí s izolací, chemicky apod.),
* v případě spojení vlhkosti ve stropě sklepa je účelné uvažovat o spojení dodatečných hydroizolací se vzduchovými úpravami (přizdívkou, vzduchovými kanálky); pokud uvažujeme o využití sklepa k bydlení, vyplatí se zvolit některou z elektroosmotických metod, odsouvajících vodu do podzákladí.
***
Vyšší a větší sklepní prostor lze po eventuální sanaci využít i jako příjemné posezení v horkých letních dnech
Vysušený sklípek může být vybaven policemi i bednou na brambory, aniž bychom se museli obávat hub a plísní
Sklípek v kopci je určený ke skladování ovoce a zeleniny, izolace tedy nebyla nutná (vlhkost 90 %). Podlaha z cihel, volně ložených do hlíny, je vyspádovaná pouze do guly
KRESBY V. PROCHÁZKA A ARCHIV, FOTO M. MAŠÍN
