U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Skleník sen každého zahradníka
Kategorie: Zahradní inspirace – zahrada od jara do podzimu | Autor: Jiří Savinec a Karel Štech
Teplomilné zeleniny jako například papriky či salátové okurky z vlastní zahrádky, o tom sní snad každý pěstitel. Pokud se však k takovému experimentování odhodláte, potom
se neobejdete bez skleníku nebo alespoň dobrého fóliovníku…
Při představě stavby skleníku se asi každému vybaví nákladná konstrukce, složitá realizace a astronomické náklady. Co s tím? Vše vyřeší tzv. montovaný skleník. Jeho výhody? Jednoduchá a rychlá montáž a v neposlední řadě příznivá cena. Malý skleník je totiž možné pořídit již za 10 000 Kč! Dnes většinou už neušetří ten, kdo se rozhodne pro stavbu skleníku vlastními silami a z vlastních zdrojů. Platí to hlavně o stavbách z dřevěných oken nebo svařovaných železných profilů. Ty jsou velice neefektivní a také náklady na jejich údržbu jsou značné. Ideální jsou skleníky s hliníkovou konstrukcí. Jedná se však o drahé stavby z dovozu. Kompromis představují konstrukce z pozinkovaných ocelových profilů o síle 2 až 3 mm. Konstrukční díly vynikají malým průřezem, takže zbytečně nebrání prostupu světla dovnitř. Jsou velice pevné a umožňují stavby různých tvarů, protože se spojují šrouby (nikoli svařováním). Vrstva zinku na povrchu chrání kostru před korozí (její životnost se pohybuje v řádu desítek let). Obavy, že stavba montovaného skleníku bude trvat příliš dlouho, jsou zbytečné. Jedinou časově i fyzicky náročnější investicí je pouze realizace výkopu a základu, nejlépe betonového (na rozměry i tvar betonového věnce je třeba se předem informovat u výrobce skleníku). Ponecháte-li stavbu konstrukce i její zasklení na dodavatelské firmě, je vše ostatní otázkou jediného odpoledne. A vůbec nezáleží na tom, kterou firmu, typ či rozměr zvolíte.
Jaký základ a jaké sklo?
Co se betonové podezdívky týče, je třeba ji zapustit do nezámrzné hloubky, tj. 70 až 80 cm hluboko. Případné zájemce je třeba upozornit, že takový základ není zpravidla součástí dodávky skleníku a uživatel si ho musí zbudovat sám. Jednodušší způsob kotvení pak představují 80 cm dlouhé ocelové piloty, které se prostě zarazí do země. Na ně se pak uloží patky, do kterých se kotví nosná kostra. V celkovém součtu nákladů i nutné práce vyjde samozřejmě druhá varianta levněji. Pokud vám výrobce skleníku nabídne zasklení sklem o síle 3 mm, potom tuto nabídku odmítněte, radí někteří odborníci. Jako optimální se dnes doporučuje sklo silné 4 mm. Solidní výrobci pak nabízejí buď sklo čiré nebo rozptylové. Použijete-li čiré, které je dražší, potom budete muset skleník přistiňovat, aby slunce rostliny uvnitř nespálilo. Rozptylové sklo je naproti tomu opatřené z jedné strany jemným vroubkováním, jež zajišťuje rozptyl slunečních paprsků. Vyhnete se pak dodatečnému natírání vápenným mlékem. Nejdražší variatu zasklení představují speciální dutinkové desky z polykarbonátu, které však mají skvělé tepelně izolační vlastnosti. Obecně se doporučuje materiál o síle 6 až 10 mm. Jeho jedinou nevýhodou je velká tepelná roztažnost (cca 4 mm na metr), proto se tyto panely upevňují do speciálních lišt, které umožňují dilatační pohyb a nesnižují těsnost spojů.
Více doplňků, větší komfort
Velice důležité je i utěsnění skleníku proti průvanu a jeho tepelná stabilita. Při montáži se proto tabule skla těsní silikonovým tmelem, který si zachovává pružnost až několik desítek let. Další výhodou tohoto řešení je možnost snadné výměny v případě rozbití. Dostatek čerstvého vzduchu a efektivní větrání skleníku zajistí dostatečný počet střešních oken ve hřebeni. Dejte proto pozor, aby jejich plocha činila 15 až 20 % plochy střešního pláště. Solidní dodavatelé nabízejí také nejrůznější vnitřní vybavení, které pěstiteli usnadní jeho snažení. Samozřejmostí v nabídkových katalozích jsou kultivační stoly, vnitřní textilní clony, které umožňují efektivní stínění, přípravky sloužící k uvazování rostlin, chodníky a různě řešené vstupní dveře. Vybírat je opravdu z čeho.
Postup
1 Kostra skleníku bez základového betonového věnce se kotví na ocelové piloty zatlučené do země. Na ně se posadí patky, do kterých se přišroubuje spodní rám.
2 Jednotlivé prvky nosné konstrukce jsou zhotovené přesně na míru z pozinkované oceli a spojují se šrouby. Montáž kostry je pak otázkou zhruba jedné hodiny.
3 Volné místo mezi spodním rámem a terénem se vyplní betonovými prefabrikáty. Ty se vyplatí zapustit hlouběji, aby účinně bránily prorůstání plevelů dovnitř.
4 Všechny konstrukční díly i spoje jsou navržené tak, aby kostra vynikala dostatečnou pevností a tuhostí. Při její stavbě je třeba neustále kontrolovat úhly!
5 Spolehlivou kontrolou přesné montáže ocelové konstrukce je osazení jednokřídlých posuvných dveří. Vybírat je přitom možné z několika typů dveří.
6 V případě zasklení lze volit mezi méně praktickým sklem čirým a sklem Helios (tzv. rozptylové, které nevyžaduje stínění). Sklo by mělo mít tloušťku minimálně 4 mm.
7 U skleníku je velice důležité větrání. Sklopná střešní okna by proto měla zaujímat 15 až 25 % střešního pláště. Jejich pohyb pak zajistí hydraulické zvedáky.
8 Kostru skleníku s osazenými tabulemi skla je nakonec zapotřebí utěsnit silikonovým tmelem, který odolává teplotám v rozmezí od -50 do 180 °C a navíc zůstává trvale elastický.
Stavby svépomocí a jejich nevýhody
Skleníky stavěné svépomocí například ze starých dřevěných oken bývají velice ne-efektivní. Velkým problémem je zejména jejich netěsnost a nízká životnost použitého materiálu (dřevo se v důsledku vysoké vzdušné vlhkosti a prudkého kolísání teplot rychleji rozkládá). Široké okenní rámy navíc snižují prostup denního světla směrem dovnitř. V tomto případě navíc majitel umístil svůj skleník pod koruny vzrostlých stromů, čímž prostup světla k rostlinám ještě více omezil.
Stavba skleníku a stavební zákon
Pokud jste se odhodlali ke stavbě skleníku, potom je dobré vědět, že podle stavebního zákona veškeré zahradní a jiné stavby, které plní tzv. doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (tj. domu) a jejichž plošná výměra nepřesahuje 16 m2, nepodléhají stavebnímu povolení, ale pouze ohlašovací povinnosti na místně příslušném stavebním či obecním úřadě. Stavba (skleník) ovšem nesmí přesahovat výšku 4,5 metru. Na první pohled stavbě už nic nestojí v cestě
– i přesto se ale mohou objevit problémy. To platí zejména tehdy, hodláte-li konstrukci vztyčit poblíž hranice se sousedem. Tady se vyžaduje minimální vzdálenost od sousedova plotu alespoň 3 metry. Obecně sice nelze konkrétní vzdálenosti jednoznačně stanovit, vždy však platí zásada: neomezit sebe ani souseda. Vzájemné odstupy musejí respektovat požadavek na zachování oslunění a pohody bydlení. Pokud by např. skleník stojící i předepsané 3 metry od hranice pozemku bránil sousedovi ve výhledu z okna jeho domu, je jeho stavba nepřípustná! Pokud se však se sousedem dohodnete, může být tato vzdálenost i menší. Zásada zachování oslunění a pohody bydlení je však neopominutelná. Je třeba počítat i s vývojem sousedských vztahů. Další komplikaci představuje stavba skleníku (zimní zahrady) souvisejícího s domem (hlavní stavbou). V takovém případě se vyplatí konzultace na stavebním úřadě – podle stavebního zákona je totiž možné takovou stavbu kvalifikovat jako přístavek, který mění vzhled stávajícího hlavního objektu a tehdy se zpravidla vyžaduje stavební povolení. Totéž platí i pro lehké montované konstrukce “přilepené” přímo k domu.
Užitečné tipy:
* Vybrali jste si montovaný skleník z nabídky konkrétní firmy? Potom zvolte tzv. dodavatelskou verzi montáže. Její cena totiž činí přibližně 25 % z celkové ceny skleníku. Koupíte-li skleník u prodejce, musíte počítat s DPH ve výši 22 %, objednáte-li si ho včetně montáže, zaplatíte pouze 5 procent DPH.
* Při výběru si předem promyslete vnitřní členění skleníku. Vyplatí se např. stavba s uličkou zapuštěnou
pod úroveň terénu? Jsou nutné dveře, které umožní průjezd se zahradním kolečkem?
* Betonová podezdívka zajistí skleníku stabilitu a zároveň ochrání záhony uvnitř před nájezdy hlodavců. V případě kotvení na ocelové piloty můžete skleník kdykoli podle potřeby rozebrat a přestěhovat jinam.
* Někteří výrobci se vyhnuli problémům s utěsněním skleníku a nepoužívají při zasklívání tmel. Tabule pak upevňují na kostru kovovými úchytkami bez dalšího těsnění. Takovému skleníku se raději vyhněte!
* V horkých dnech je důležité větrání. Proto se vyplatí osadit některá větrací okna ve střeše skleníku zvedáky, které pracují samočinně v závislosti na změně teploty uvnitř. Nevyžadují žádný zdroj energie, pracují pouze na principu roztažnosti kapalin.
* Nepoužívejte k dodatečnému zastínění vápno, protože se špatně smývá, dlouhodobě na skle ulpívá a na podzim či zjara brání prostupu světla. Vhodný je přípravek s názvem Amaryt. Některé zeleniny toto letní přistínění prakticky nevyžadují (rajčata, papriky), u jiných je naopak nutné (např. okurky)
FOTO 1 – Dodavatelé montovaných skleníků myslí i na takové věci jako jsou kupříkladu pracovní stoly a další doplňky.
FOTO 2 – Středovou uličku vyzděnou z cihel, případně z litého betonu, je třeba zapustit do nezámrzné hloubky, tedy asi 80 cm hluboko
FOTO 3 – Betonový základ si zpravidla musí investor vybudovat sám, není součástí dodávky skleníku
FOTO 4 – Montované systémy počítají s odpovídajícím počtem střešních oken, která jsou po uzavření dostatečně těsná.
