U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Skleničku pro zdraví
Kategorie: Víkend | Autor: Podle knihy F. Jonese VÍNO – rb
ZDRAVÍ
Traduje se, že už svatý Pavel radil Timotejovi: “Nepij již vodu, ale požij trochu vína kvůli svému žaludku a kvůli svým neduhům.” Prvním vědcem, který se vážně zabýval účinky tohoto lahodného nápoje, byl Louis Pasteur. S jeho prohlášením: “Jídlo bez vína je jako den bez slunce,” souhlasí zejména jeho krajané z vinorodého jihozápadu Francie. Právě zde se totiž zrodil “francouzský paradox”.
Místní obyvatelé podle dlouhodobého sledová-ní Dr. Serge Renauda vzdorují všem zásadám zdravého života – kouří spoustu gauloisek, cvičí jen občas a požívají velké množství nasycených tuků. Přesto mají v průměru nejméně srdečních infarktů na světě. Doktor Renaud je přesvědčen, že nejúčinnější lék, napomáhající prevenci koronárních onemocnění, je červené víno.
Je v něm nejen pravda
Říká se, a praxe to potvrzuje, že víno uvolňuje zábrany, a tedy otevírá i stavidla naší upřímnosti a pravdomluvnosti. I když následky mohou být někdy dramatické, máme v té chvíli pocit, že jsme se zbavili čehosi tajeného a lépe se nám dýchá. Snad tato očista ducha souvisí i s výsledky níže uvedených výzkumů a studií, které svědčí o tom, že uvolňuje itlak v srdci a čistí cévy. Jeden z nejuznávanějších severoamerických kardiologů Dr. Arthur Klatsky porovnával 500 pacientů, kteří již prodělali infarkt, a půl tisíce pacientů stejného věku, kteří byli zdraví. Zjistil, že ochranné účinky má alkohol. S kolegou Friedmanem rozšířili studie na 85 tisíc a nakonec až na 129 tisíc zkoumaných. Výsledek byl vždy stejný: slabé až mírné pití chrání před koronárními nemocemi. Stejně tak výzkumný tým na Havaji, který studoval 7705 japonských mužů v Honolulu, zjistil, že alkohol podstatně snižuje riziko vzniku koronárních onemocnění i riziko infarktu. Snižuje totiž – stejně jako aspirin – přilnavost krevních destiček, omezuje jejich schopnost sdružovat se a vytvářet tak nebezpečné překážky. Dlouhodobé výzkumy ve Framinghamu (Massachusetts) prokázaly mezi 2100 muži a 2600 ženami, sledovanými po dobu 24 let, křivku úmrtnosti ve tvaru U. Slabí pijáci prodělali o 70 % méně srdečních infarktů než abstinenti. Americká onkologická společnost prokázala po velkém průzkumu (277 tisíc mužů), že jedna sklenka denně nejen snižuje riziko srdečního infarktu o 25 %, ale mírní pijáci mají také trochu menší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než abstinenti.
Akumulované slunce
V květnu 1995 otiskl British Medical Journal studii vědeckého týmu Dánského epidemiologického vědeckého centra v Kodani, vedeného Dr. Martinem Gronbaekem. Jeho tým sledoval osudy 6 tisíc mužů a 7 tisíc žen ve věku od 30 do 72 let po dobu dvanácti roků. Údaje z Dánska potvrdily, že téměř veškeré příznivé účinky na srdce a celkové zdraví jsou způsobeny pitím nápoje, zrajícího na sluncem zalitých stráních. Čím více vína vypijete denně (není-li to ovšem víc než tři až pět skleniček), tím méně vám hrozí infarkt nebo mozková mrtvice. Nebezpečí obou těchto kolapsů se podle této studie (při uvedené hladině konzumace) snížilo o 60 % a všeobecné riziko smrti o 50 %. Pro srovnání: u lidí, kteří vypijí od tří do pěti sklenek piva denně, je riziko infarktu nebo mrtvice asi o 30 % nižší, ale všeobecné riziko smrti se tím snižuje jen neznatelně. Nejhorší zprávy čekaly na vyznavače pití čistých lihovin. Tři až pět skleniček denně přineslo zvýšení nebezpečí infarktu, mozkové mrtvice nebo smrti o celou třetinu. Jistě překvapí, že takové informace pocházejí z Dánska, které si většina z nás spojuje spíše s lihovinami nebo se značkami piva, jako jsou Carlsberg nebo Tuborg, ale ne s vínem. Právě Dánsko je však s růstem konzumace vína na druhém místě za Velkou Británií. V této skandinávské zemi se za posledních patnáct let spotřeba vína zdvojnásobila. Dánové zkonzumují překvapivých 22 litrů vína ročně na hlavu, z čehož je většina dovezena z oblastí Bordeaux a Burgundska ve Francii, známých produkcí vysoce kvalitních červených vín. Nejméně vína na světě – 7 litrů na obyvatele a rok se vypije v USA. V Kanadě je to 9 litrů a ve Velké Británii 12. Podobný roční průměr vykazuje i naše republika. Němci vypijí 23 litry, Maďaři 30 l, v Řecku jsou to v průměru 32 l, ve Španělsku necelých 40 l, ve Švýcarsku 44,47 l – a ve Francii ohromujících 67 litrů!
Flavonoidy jsou ve slupkách
Britské ministerstvo zemědělství, potravinářství a rybolovu bylo tak znepokojeno působením volných radikálů na výskyt případů náhlé smrti, že v roce 1991 vyčlenilo tři miliony dolarů na výzkumný program, jenž by se zabýval účinky antioxidantů, kam patří vitaminy C, E a beta-karoten. “Opožděně jsme si uvědomili, že existuje skupina látek zvaných flavonoidy,” říká Tom Whitehead, bývalý děkan a profesor klinické chemie na univerzitě v Birminghamu. “A právě červené víno obsahuje mnoho fenolových látek (aromatických alkoholových sloučenin), kam patří i flavonoidy. Jsou to látky, jež dodávají vínu jeho vůni a celkový charakter – a mnohé se chovají jako antioxidanty.” Na konferenci onkologů v jihofrancouzském Aix-enProvence (r. 1997) byla zveřejněna studie, podle níž zejména v červeném víně, vyráběném kvašením na slupkách, se vyluhují polyfenoly, jež se chovají jako antioxidanty a mohou zpomalit dokonce tempo množení rakovinných buněk. Ve výzkumu těchto zajímavých vlivů vína na lidské zdraví se pokračuje. Studují se vlivy druhů i odrůd vína a také vliv místa, kde se réva sklízí. To vše je ve hře o množství fenolových látek, flavonoidů ijejich dalších součástí. Je potěšitelné, že tyto otázky zajímají i vinaře a lékaře v České republice. Například společnost Bohemia Sekt ve Starém Plzenci spolupracuje s Fakultní nemocnicí v Plzni při zjišťování antioxidační kapacity vín i při porovnávání vlivu jednotlivých odrůd bílých i červených vín na prevenci cévních onemocnění.
