U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Skladování kořenové zeleniny
Kategorie: Zahrada | Autor: Josef Svojanovský, foto josef svojanovský a ZI
Pokud se urodí kořenové zeleniny víc, než jsme schopni v létě a časném podzimu zkonzumovat a rozdat, je třeba myslet na její uložení. Bývají s ním často problémy. Nabízíme hned několik způsobů skladování. Pokud máme kvalitní sklep s teplotami okolo +5 °C, je nejjednodušší uložit ji na žitnou slámu v plastových přepravkách nebo v hrůbcích do říčního písku. Při menším množství zeleniny je výhodné uskladnit ji v plastových vědrech. Opatříme je ve spodní části malým odvodňovacím otvorem, nasypeme 10 cm říčního písku a do něj svisle zapichujeme kořeny mrkve, petržele a dalších zelenin. Po narovnání vyplníme pískem i mezery.Písek lze nahradit kokosovými vlákny. Prodávají se slisovaná do briketek, které po zalití čistou vodou poskytnou asi 8 litrů substrátu (množství je dostatečné pro desetilitrové vědro). Tento substrát neobsahuje žádné choroboplodné látky ani živiny. Je slabě kyselý a odolává případným infekcím. Ve sklepích tak mohou být nepřítelem kořenové zeleniny jedině hlodavci. Po spotřebování uložené zeleniny smícháme kokosová vlákna se stejným množstvím dobré zeminy nebo přesátého tříletého kompostu a získáme tak asi 20 litrů kvalitního pěstebního substrátu do truhlíků nebo květináčů. Směs je porézní a umožňuje přístup vzduchu ke kořenům.Nemáme-li vhodný sklep, můžeme si zhotovit krecht z betonové skruže. Vhodné jsou průměry 70 až 100 cm a délky kolem 50 cm. Nejdřív vyhloubíme 40 cm hlubokou jámu, do které zapustíme skruž a obsypeme pískem. Nad terén by mělo vyčnívat asi 10 cm. Do středu skruže zatlučeme plastovou trubku s otvory po délce, které umožní dýchání zeleniny (průměr 2 až 3 cm, délka 50 cm). Po zatlučení trubka končí asi 5 cm pod horním okrajem skruže. Dno včetně trubky pokryjeme betonem o tloušťce 3 až 5 cm. Víko zhotovíme z prken (tvar může být i čtvercový), na která upevníme desky z pěnového polystyrenu (tloušťka 3 až 4 cm). Jako krytinu lze použít pozinkovaný plech nebo dvě vrstvy kašírované fólie. Krecht odolává mrazům -20 °C i vyšším. Bohužel při poklesu teplot pod tuto hranici víko přimrzá. Lze tomu čelit pořízením 20 cm vysoké ohrádky, kterou naplníme listím nebo slámou.Do věder s vlákninou i do krechtu ze skruže ukládáme zeleninu opranou a suchou, v krechtu jen volně, bez písku či vlákniny. Nať neodřezáváme, ale ukroutíme. U celerů vylamujeme spodní kořeny. Podmínkou dobrého uskladnění je, aby zelenina nebyla poškozená nebo nahnilá.Třetí možností je uložit zeleninu do speciálního pařeniště, ve kterém byla snížena vrstva zeminy oproti terénu o 20 cm. Musí být dostatečně hluboké, pevné, stěny by měly mít tloušťku min. 10 cm (měly by být zapuštěny 40 až 50 cm do země). Okna musí dobře doléhat a za velkých mrazů by měla být kryta polystyrenem, alespoň 2 cm tlustým. V žádném případě nesmí dovnitř prosakovat spodní voda. Do pařeniště lze ukládat celer, kedlubny, křen, květák, pekinské zelí, pórek a další zeleninu s kořenovým balem.
FOTO – Pařeniště bylo využito i pro přezimování některých okrasných rostlin. Za velkých mrazů je překryté PE fólií a v posledních pěti letech nebyla žádná z uložených rostlin ani plodin poškozena
