Sezóna klíšťat je tady

S rostoucími teplotami stoupá také aktivita klíšťat, která mohou být přenašeči závažných onemocnění.

K nejznámějším nemocem, které klíšťata v našich končinách přenášejí, patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. U obou onemocnění zaznamenali vloni lékaři nárůst počtu pacientů. Důvodem jsou především mírné zimy a rychlý nástup teplého počasí, který způsobuje brzkou aktivitu klíšťat. Ta pak během května a června dosahuje nejvyššího možného stupně.

Nechtěná první příčka

Pokud jde o klíšťovou encefalitidu, držíme v Evropě v počtu prodělaných případů prvenství. Z této zlaté příčky však nemůžeme mít radost, protože jde o nemoc, která – zejména u lidí starších nebo s oslabenou imunitou – po sobě často zanechává následky, jež si člověk nese doživotně. To vše se děje přesto, že proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování.
Nespecifická preventivní opatření v ochraně před nemocemi přenášenými klíšťaty jako například repelent či prohlídka těla jsou sice také důležitá, sama o sobě však neposkytují úplnou jistotu. V ohnisku nákazy jsou mnohem častější než dospělé samičky menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti, podpaží nebo v jiných místech, kde je horší vizuální kontrola. Starší lidé bez brýlí si je lehce spletou se znaménkem. Tato chyba však může mít fatální následky.

Očkovat se nechala jen pětina lidí

Na dlouhodobé prvenství v počtu nákaz klíšťovou encefalitidou už nějaký čas reagují i zdravotní pojišťovny, které svým klientům přispívají na očkování proti ní. A přestože byl díky tomuto kroku o očkování vyšší zájem, proočkovanost stále zůstává na přibližně 23 procentech.
Pokud do ordinace praktického lékaře vstoupí člověk, který se pohybuje v přírodě, měl by dostat doporučení zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Není potřeba nikoho nutit, lékař nebo sestra by však měli dát aktivně z vlastní iniciativy srozumitelnou radu každému pacientovi v riziku nákazy.

Nezapomeňte na přeočkování

Ti, kdo se nechali očkovat třemi dávkami vakcíny před delší dobou, by měli nahlédnout do svého očkovacího průkazu. Po třech letech je totiž potřeba přeočkování. Pokud zjistíte, že jste na něj zapomněli, obraťte se přímo na specialistu – vakcinologa. Ten podle individuálních okolností, například délky přesahu doporučeného intervalu, věku pacienta, užívaných léků nebo stavu imunitního systému, zvolí další nejvhodnější postup.
Možná si říkáte, že očkování nepotřebujete. Jenže klíšťata přenášející klíšťovou encefalitidu se dostala už do všech našich krajů. Navíc všechna ohniska s výskytem infikovaných klíšťat zdaleka nelze identifikovat a zmapovat. Vyskytují se čím dál výš, severněji a blíž k lidským obydlím, než tomu bylo v minulosti. Přitom lze předpokládat, že se tato situace bude v budoucnu ještě více zhoršovat.

Boreliózu porazí antibiotika

Zatímco k přenosu klíšťové encefalitidy potřebuje klíště přibližně dvě hodiny, k přenosu lymské boreliózy je to celých 24 hodin. Přesto je výskyt této nemoci mnohem vyšší, než je tomu u klíšťové encefalitidy. Toto onemocnění však je léčitelné a zabírají na ně antibiotika.
Lymskou boreliózu vyvolávají bakterie rodu Borrelia, kterých je několik druhů. Jde o zoonózu, to znamená, že se jedná o onemocnění, které primárně postihuje zvířata. Člověk je pouze náhodnou obětí infekce a nákaza se od něj již dále nepřenáší.

Chronické formy snižují kvalitu života

Nákazu přenášejí pouze klíšťata. Dřívější představy, že nákazu přenáší i hmyz, nebyly potvrzeny. Klinické formy nemoci mohou být poměrně pestré. Typický je obraz červené skvrny na kůži, tzv. migrující erytém. Ten se zpravidla objeví až s několikadenním odstupem po přisátí klíštěte. Další formy, jako je postižení nervového systému, kloubů, dalších částí pohybového aparátu, jiné postižení kůže, vzácně postižení oka nebo srdce, se mohou objevit v odstupu měsíců až let. Po řádné léčbě by k nim nemělo vůbec dojít, přesto však kvůli pozdnímu záchytu každoročně snižují kvalitu života u mnoha pacientů.

Přítomnost protilátek není nemoc

Diagnóza se stanovuje podle klinického nálezu a laboratorních vyšetření, kdy jsou vyšetřovány protilátky proti boreliím a jejich antigeny. Pozitivita protilátkového testu však automaticky nemusí znamenat a často také neznamená nemoc. Její příčinou může být i tzv. paměťová protilátková odpověď, což znamená, že se člověk s infekcí už dříve setkal, ale nevěděl o tom a imunitní systém nákazu bez rozvoje onemocnění zlikvidoval.
Protilátky nemizí ani po úspěšné léčbě. Naopak jsou výrazem toho, že tělo člověka se setkalo s infekcí a vytvořilo si obranu. Vzhledem k charakteru imunitní reakce u této infekce a existenci více druhů borelií však přítomnost protilátek v krvi nechrání proti pozdější infekci. K případné nákaze tedy může dojít opakovaně.

Často opakovaná antibiotická léčba je zbytečná

Lymská borelióza je dobře léčitelná antibiotiky, která se podávají po dobu dvou až čtyř týdnů v závislosti na klinické formě onemocnění. Příliš časté nebo dlouhodobé podávání antibiotik neprokázalo ve velkých klinických studiích žádný přínos u osob, které měly i po řádné léčbě potíže. Ty jsou někdy označovány jako postboreliový syndrom. Může se jednat o bolesti kloubů, hlavy, únavu nebo pocit snížené výkonnosti. Mohou být navozeny prodělanou, již neaktivní infekcí, která vyvolala změny, jež se postupně hojí, nebo psychogenními příčinami označovanými jako somatizace nebo psychosomatizace potíží. Takové příznaky však nelze ovlivnit opakovaným podáváním antibiotik.

Klíšťata na vyšetření neposílejte!

Některé laboratoře provádějí vyšetřování klíšťat na přítomnost borelií a virů vyvolávajících klíšťový zánět mozku. Odborníci však tato vyšetření nedoporučují, protože jen ze zjištění, že je klíště nakaženo, nelze usuzovat, že infekce byla přenesena na člověka. Neznamená to tedy automaticky nutnost antibiotické léčby jako u prokázané lymské boreliózy.
U klíšťového zánětu mozku se ani žádná preventivní opatření dělat nedají, tato virová infekce nemá specifický lék. Zde je naopak na místě předcházet nemoci účinným očkováním.

Senioři by se měli nechat očkovat určitě!

Nejvhodnější dobou pro očkování proti klíšťové encefalitidě jsou zimní měsíce, ale je samozřejmě možné nechat se naočkovat kdykoliv během roku, takže s první dávkou můžete začít hned. Očkování je vhodné pro všechny lidi, kteří chodí do přírody včetně parků a trávníků. Velmi důležité je očkování pro seniory, u kterých onemocnění probíhá zpravidla v těžké formě. Právě u starších lidí zaznamenávají lékaři dlouhodobě nejvyšší úmrtnost na klíšťovou encefalitidu.

Je očkování bezpečné?

Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují již desítky let, to znamená miliony aplikovaných dávek a detailní znalost jejich bezpečnostního profilu. Jinými slovy, praxe již tyto očkovací látky dostatečně prověřila nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích našeho kontinentu. Strach tedy rozhodně není na místě.

Dobré rady

Žádný repelent není stoprocentně účinný. Jeho aplikací jen snížíte možnost nákazy.
Po procházce venku byste se měli důkladně prohlédnout a klíšťata odchytit. Vyhnout se infikaci můžete i šetrným odstraněním již přisátého klíštěte.
Přisaje-li se klíště na kůži, ještě několik dalších hodin nehrozí riziko, že by vás infikovalo nákazou. Teprve když dostatečně ukojí svůj hlad, může část krve, tekutin, virů a bakterií vyplivnout zpět do vašeho organismu, přitom dochází k infekci napadeného člověka nebo zvířete.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock