U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
SELSKÉ BAROKO
Kategorie: Venkov | Autor: ING. ARCH. JAN PEŠTA
Pojem selské nebo též lidové baroko je milovníky českého venkova poměrně často užíván, i když není zcela přesně definován. Nejčastěji si pod tímto termínem představíme nazdobené štíty jihočeských statků z Blat.
Inspirací pro vesnické stavitele bývala vždy slohová architektura. Tak se na český venkov s větším či menším zpožděním dostaly nejrůznější architektonické prvky, které známe ze zámků, kostelů či měšťanských domů. Zatímco gotické portálky a renesanční sgrafita pronikly na jihočeský venkov relativně záhy, typicky renesančním sdruženým oknům s profilovanými římsami to trvalo bezmála sto padesát let, než se staly obvyklou součástí roubených statků na severu Čech.
Lidoví stavitelé a v neposlední řadě i stavebníci tak postupně přejímali slohové a konstrukční prvky gotiky, renesance, baroka, klasicismu a empíru, nádražní a historizující architektury druhé poloviny 19. století, secese i různých „ismů“ první třetiny 20. století.
V nejčistším slova smyslu bychom tedy za selské či lidové baroko mohli považovat venkovské stavby, které jsou ovlivněné přímo barokní architekturou. Takové se opravdu objevují po celých Čechách, nejčastěji na předměstích venkovských městeček nebo ve vesnicích s významnějším panským sídlem, a to ve druhé polovině 18. a během první poloviny 19. století (v té době má již „velké“ baroko dávno odzvoněno a svět patří tehdy modernímu klasicismu). „Zamíchané“ slohy Pokud si budeme pozorně a podrobně prohlížet nejznámější a nejkrásnější jihočeské statky, nalezneme na nich inspiraci nejrůznějšími slohovými prvky. Někdy budou klasicistní (až překvapivě čisté a „školené“), jinde naivně lidové a na Soběslavsko-veselských blatech uvidíme doslova přehlídku článků počínaje od neorománského tvarosloví přes neogotiku, neorenesanci a nádražní architekturu až po ozvuky secese, to vše zamícháno s ornamenty lidovými. K našemu překvapení tam budou chybět právě prvky barokní, snad s výjimkou tvarů štítů a obligátních volut (též závitnic, ornamentů připomínajících spirálu).
Skutečný význam pojmů selské či lidové baroko je mnohem širší. Pro tento svébytný styl, pokud jej tak můžeme nazvat, je totiž typické právě míšení nejrůznějších vlivů. Někteří ze známých lidových mistrů, kteří již tu a tam vystupují z anonymity, dokonce pracovali ve velkých městech – někdy i ve Vídni, kde měli možnost seznámit se s dobovou stavební produkcí.
Tak se na stavbách objevují vedle sebe až překvapivě „čisté“ architektonické ornamenty tehdy moderní neorenesance s postavičkami andělíčků. Na průčelích se v nenapodobitelné harmonii potkávají prvky, které by se na městských slohových stavbách nikdy nemohly vedle sebe objevit.
Poklady z jihočeských blat
Udělejme si nyní krátkou procházku po českých regionech, kde se nejčastěji můžeme KDYŽ SE ŘEKNE…
* BOSÁŽ (též rustika) plastické kvádrování nároží, lizén či stěny. * KŘÍDLOVÝ ŠTÍT štít vlnitého obrysu, jehož obvod přesahuje jako kulisa nad rovinu střechy.
* LIZÉNA dekorativní svislý omítkový pás na fasádě. Na rozdíl od pilastru nemá hlavici ani patku. * NIKA výklenek ve zdi nebo štítu, často s obrázkem či soškou světce, Panny Marie nebo Ukřižovaného.
* PILASTR svislý plochý dekorativní článek na fasádě, který má obdobně jako sloup hlavici a patku. * ŠAMBRÁNA plastický omítkový lem okolo okna, často profilovaný.
* VOLUTA (též závitnice) dekorativní prvek (obvykle štukový), stáčený do tvaru spirály. setkat se stavbami selského baroka. Začneme v srdci jižních Čech – na Zbudovských a Hlubockých blatech. V okolí Zbudova a Hluboké (Plástovice, Olešník, Vlhlavy, Podeřiště, Malé Chrášťany) je zachována řada krásných staveb většinou již z první poloviny 19. století. K jejich typickým prvkům patří voluty, jakoby „zavěšené“ na křídlech štítů. Vlastní průčelí domů bývají často členěna v čistě klasicistním duchu – typická je pásová bosáž a okna v půlkruhově završených nikách. Poněkud odlišná, více naivní, je výzdoba štítů v nejbližším okolí Hluboké (Munice, Bavorovice, Opatovice).
Od architektury Zbudovských a Hlubockých blat musíme striktně odlišit přímo navazující region v podhůří Blanského lesa. Obě oblasti se někdy v populárních textech spojují, což je ovšem chybné. Až do druhé světové války je oddělovala nejen stylová podoba domů a sýpek, ale i národnostní hranice. K typickým znakům staveb v podhůří Blanského lesa patří široké, kulisovité ploché štíty s jakoby vystřiženými plošnými ornamenty. Nejpěknější najdeme v Holašovicích, ale i v Záboří, Dobčicích a Lipanovicích.
Další známou oblastí selského baroka jsou druhá jihočeská blata, zvaná Soběslavská, nebo Soběslavsko-Veselská. Dnešní vzhled většiny blatských vesnic se začal utvářet počátkem druhé poloviny 19. století a jejich proměna pokračovala až do počátku 20. století. Oblíbenými dekorativními prvky štukové výzdoby byly zejména pilastry (ploché omítkové „sloupy“), dále vlysy (plošné ornamenty) z protínajících se kroužků a obloučků a nejrůznější lidové ornamenty (srdíčka, věnečky, trojlístky a čtyřlístky, květináče, stromy života, křížky, monstrance a další).
Slavné zednické rody
Hlavní zásluhu na utvoření specifického, nenapodobitelného „blatského stylu“ mají zednické rody Šochů a Patáků. František Šoch (1798 – 1867) přišel ve 30. letech 19. století z Nuzic u Bechyně do Zálší, kde se usadil. Spolu se svým synem Františkem Šochem (1828 – 1874) vtiskl ráz zejména vesnicím v jižní části blat (Komárov, Mažice, Klečaty, Zálší).
Nejznámnějším zástupcem druhého zednického rodu byl Martin Paták (1816 – 1889) z Vlastiboře, syn Jana Patáka z Nědvědic. Působil kromě rodné Vlastiboře především v severní polovině blat (Debrník, Nedvědice, Záluží) a stejně jako František Šoch též v Komárově. Jeho díla charakterizuje někdy až přemíra štukového dekoru. Martinův syn Jan Paták (1859 – 1943), činný především vNedvědicích, slavnou epochu zděné blatské architektury završil a uzavřel.
O poznání střídmější a také pozdější jsou štíty v jižněji položeném kraji okolo Lomnice nad Lužnicí a severně od Třeboně (Mazelov, Dynín, Bošilec, Ponědrážka). Domy s ornamentální výzdobou zde vznikaly většinou až v první třetině 20. století, některé ovšem pocházejí dokonce až z poválečného období. Naproti tomu na Bechyňsku a okolo Týna nad Vltavou se krásné, mimořádně vytříbené štíty ve stylu selského baroka objevují již o století dříve, před polovinou 19. století. Však také odtud zřejmě přinesl František Šoch na Blata svůj nezaměnitelný styl. Nejkrásnější stavby nalezneme v Bechyňské Smolči a Hodonicích, na Týnecku pak zejména v Líšnici, Purkarci, Chlumci a Třitimi.
Také západně odtud, v okolí Písku, Vodňan a Protivína, se objevují elegantní, většinou však jen střídmě zdobené štíty. Mimořádně půvabné jsou stavby v Budičovicích, Drahonicích, Chvaleticích, Kloubu, Křtěticích, Radčicích, Ražicích či Skálách.
Šumavským podhůřím
Putování po jihočeském regionu zakončíme v oblasti nejzajímavější, v šumavském podhůří. Zde můžeme obdivovat především tvorbu Jakuba Bursy (1813 – 1884), našeho nejznámějšího lidového zednického mistra, působícího v okolí Volyně a Vlachova Březí.
Bursova architektura je nezaměnitelná díky několika charakteristickým znakům. Obvykle používal štíty s dosti neobratně stáčenými volutami po stranách. Velmi častým motivem jsou také různé nápisy na štítech (za pravopis by ovšem Jakub Bursa jistě pochvalu nedostal) a dále štukový dekor, včetně naivní figurální výzdoby.
Bursova díla nalezneme např. v Bušanovicích, Čepřovicích, Dvorech, Jiřeticích, Libotyni, Předslavicích, Radhosticích nebo Tvrzicích. Ke známým stavbám patří i hospoda v Miloňovicích s nápisem „DNES SE SEKUGE ZA PENIZE W ZEGTRA DARMO“. Ta je ovšem dílem neznámého Bursova předchůdce, snad jeho otce. Krásné stavby dalších tvůrců objevíme třeba v Nahořanech, Zechovicích nebo Neměticích.
Pohled k Plzni a Žatci
Selské baroko ovšem není pouze výsadou jižních Čech, i když zdejší statky jsou asi nejznámější. Krásné zdobené štíty převážně s klasicistními ornamenty nalezneme třeba v okolí Plzně (Koterov, Černice), hladké ku-lisovité štíty mají domy ve vesnicích na střední Otavě (Břežany) nebo také na jižní Moravě.
Dokonce i v severních Čechách, které známe především jako pokladnici roubené a hrázděné architektury, objeví pozorný návštěvník zdobené štíty či brány, a to především v širším okolí Žatce – například ve Stekníku a Libědicích.
TYPICKÁ PRŮČELÍ SELSKÉHO BAROKA
A) Na Soběslavsko – Veselských blatech je většina usedlostí dílem některého ze zednických rodů Šochů nebo Patáků. Typická je bohatá štuková výzdoba, v níž můžeme nalézt vlivy řady stavebních slohů, ohlasy nádražní architektury i lidové prvky (věnečky, srdíčka, stužky).
B) Pro Týnecko a Bechyňsko jsou typické křídlové štíty s pravoúhle zalamovanými (zvadlými) volutami. Většina usedlostí a tedy i zdobení je o celou generaci starší než ty na Soběslavsko – Veselských blatech.
C) Lidové stavby v Blanském lese a jeho podhůří se vyznačují průčelími s jednoduše tvarovanými „kulisovitými“ štíty s bohatým plošným ornamentem, volně plujícím v ploše štítu.
D) Pro průčelí usedlostí na Písecku a Vodňansku jsou typické malebně tvarované štíty jen s minimem štukové výzdoby.
Popisy k obrázkům
Náves v Holašovicích je asi nejznámějším celkem lidové architektury ve stylu „selského baroka“
Detail okna z Vodice u Lhenic. Typickým ornamentem z pomezí Šumavy a Blanského lesa jsou „penízky“ na šambráně a jemný plastický vlys na římse
Západní strana návsi v Záluží u Vlastiboře na Soběslavsko-Veselských blatech
Jednou z nejznámějších staveb stavitele Jakuba Bursy je usedlost čp. 4 v Jiřeticích (z roku 1843). Do poslední opravy měla ovšem tradičnější okrovou barevnost
Krásné usedlosti se štíty a bránami ve stylu zlidovělého baroka a klasicismu naleznete i v severních Čechách, zejména v zemědělské oblasti v širokém okolí Žatce (Libědice)
Průčelí usedlosti v Radošovicích na Českobudějovicku z podhůří Blanského lesa
Lidová architektura z oblasti středního Pootaví je o poznání střídmější. Usedlosti mívají půvabně tvarované křídlové štíty téměř bez výzdoby (Makarov na Strakonicku)
Usedlosti čp. 8 a 9 na severní straně návsi v Záluží u Vlastiboře
Sýpka usedlosti čp. 3 v Zálší
Holašovický štít s ozdobnou datací
Štít usedlosti s typickými prvky lidové architektury Blanenského lesa
Autor fotografií: FOTO: AUTOR A PROFIMEDIA. CZ
