S pálením buďte opatrní

Pálit klestí, vyhrabané zbytky trávy nebo různé úlomky větví a další organický odpad je jednou z dobrých možností, jak se takového materiálu zbavit. Jen přitom nesmíte vyhořet.

Nabízí se sice konstatování, že žádný rozumný chalupář ani zahrádkář rady ohledně zmíněného pálení nepotřebuje, ale každoroční počet požárů, z nichž mnohé končí tragicky, svědčí o opaku. Oheň se totiž mnohdy vymkne kontrole právě při pálení na zahradě a zkušenost s tím, jak rychle a nečekaně se změní v neovladatelnou smrtelnou hrozbu, raději osobně udělat nechtějte.

Bezpečné pálení trávy či větví předpokládá, že budete pálit na jednom místě na ohraničeném ohništi a oheň po celou dobu hlídat. Foto: Shutterstock

Vypalovat se nesmí

Začněme oblíbeným tématem plošného vypalování trávy: dělat se to nesmí a hrozba pokuty je jen jedním z rizik, kterému se případným vypalováním vystavujete. Zvlášť při nečekaném závanu větru v kombinaci se suchým počasím se může oheň velmi rychle rozšířit a už ho nezastavíte. Přínos vypalování pro kvalitu trávníku a půdy je navíc přeceňovaný, zvláště při opakování spíše škodí, a navíc můžete zabít spoustu užitečného hmyzu, ale i mláďat savců a ptáků. Nevypalujte trávu nejen proto, že to zakazuje zákon, ale zejména proto, že tím škodíte přírodě a vystavujete sami sebe a svůj majetek nebezpečí.

Vypalování trávy je zakázané, riskantní, škodlivé pro užitečný hmyz či živočichy, a navíc nijak zvlášť neprospívá kvalitě trávníku

Jiné možnosti

Plošné pálení je možné nahradit pracnějším, ale bezpečnějším vyhrabáním suché trávy. Ta může skončit na skládce, v kompostu nebo ji spalte na ohraničeném ohništi či v mělkém výkopu, případně v nádobě (stará vana, plechový sud), ideálně za bezvětří, pod neustálým dohledem a se zdrojem vody nebo s hasicím přístrojem po ruce. Nezapalujte trávu benzínem ani jinými tekutými hořlavinami. Je to riskantní, ne vždy účinné a mohou vzplanout i stříkance takové tekutiny na vašem oděvu. Doslova hazardem je chrstnout hořlavinu přímo do plamenů, zvlášť když najdete v dílně starou plechovku s něčím, co považujete za zbytek ředidla nebo benzínu do sekačky, ale sami nevíte, co přesně to je.

Bezpečným postupem je rozdělání malého ohně z třísek či větví s pomocí pevného podpalovače a vytvoření základu z dalších polínek nebo větších větví. Až se dostatečně větvičky rozžhaví, lze na oheň začít klást trávu či jiný vlhčí organický odpad, žhavé uhlíky ho postupně vysuší a spálí. Pomocí vidlí můžete zajistit ohni lepší přísun kyslíku a snadněji manipulovat s páleným materiálem.

I bezpečné pálení provozujte s ohledem na své okolí, protože vlhčí organický materiál produkuje při hoření velké množství kouře. Ten se zvláště za deštivého počasí a nízkého tlaku „plazí“ po zemi a mohl by obyvatele blízkých domů ve vašem okolí obtěžovat.

Foto: Shutterstock

Víte, že…

Hasiči mají linku 150 a na ni je nutné včas nahlásit případný požár včetně takového, který se vám podařilo uhasit

Ohlášení pálení

Na webu https://paleni.izscr.cz/ najdete formulář pro ohlášení pálení. Hasiči pak budou vědět, že jde o pálení plánované, kdyby jim případně někdo v daném místě nahlásil možný požár. Na vašem soukromém pozemku nejste povinni pálení nahlašovat, ale pokud to uděláte, můžete zabránit zbytečnému výjezdu hasičů.

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

S pálením buďte opatrní