U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
S létem na prodloužené
Kategorie: říjen | Autor: dm
Už naši předkové znali verandu – zasklený prostor u domu, který se v zimě nevytápěl, ale přesto zde bylo teplo a rostliny tu mohly přezimovat. Jaro vlastně začínalo právě tady, protože první teplejší sluneční paprsky znásobené skleníkovým efektem lákaly k posezení dávno před tím, než se dalo pobýt venku. Od verandy je už jen krůček k zimní zahradě, v níž si můžeme prodloužit léto… Z hlediska příjmu sluneční energie je nejvýhodnější orientace zahrady na jih. V létě v ní ale musíme o něco více stínit a větrat. Zahrada na východní straně domu zajistí příjemná rána, pozdě odpoledne nám však bude spíš chladno. Na západní straně se více zahřejeme odpoledne a teplo se obvykle udrží i večer. Severní strana je dobrá především pro ty, kteří chtějí mít v zimní zahradě pracovnu nebo ateliér. Může sloužit také jako ochrana průčelí před studeným větrem.
Zasklení a profily
V konstrukci zimní zahrady hraje hlavní úlohu zasklení a profily. Můžeme si vybrat mezi bezpečnostním izolačním dvojsklem a dvojitými, případně trojitými stěnovými komůrkovými deskami. Sklo je obvykle zasazeno do profilů ze dřeva, hliníku nebo plastu. V minulosti se dost používala také ocel. Je však příliš těžká a má velkou tepelnou vodivost. Dřevo má dobré tepelně izolační vlastnosti, ale škodí mu vlhké prostředí, takže musí být impregnováno a natíráno. Hliník je tvárný, umožňuje velký výběr forem, má dlouhou životnost a lze jej opatřit paletou všech možných barevných odstínů. Plastové profily ale mají lepší izolační vlastnosti a jsou levnější. Dřevohliníkové systémy spojují dobré vlastnosti obou materiálů: na vnější straně odolnost a snadnou údržbu plastu, uvnitř útulnost a tepel- ně izolační schopnost dřeva.
Chceme-li si přitopit
Pro vytápění zimní zahrady je nejvhodnější podlahové topení, samo o sobě ale většinou nestačí, takže je musíme doplnit dalším zdrojem, například teplovodním kotlem s radiátory nebo teplo- vzdušnými konvektory. V létě musíme naopak teplotu snižovat zastíněním a větráním. Nejúčinnější je “křížové” větrání výklopnými okny, posuvnými dveřmi a elektronicky ovládanou otevíratelnou střechou. U vysokých a úzkých zahrad využíváme komínový efekt. Střecha by měla mít sklon alepoň 10 stupňů, aby mohla odtékat dešťová voda. Strmější střecha má i tu výhodu, že při níže stojícím slunci v zim- ním období zachycuje více solární energie.
Minimální plocha
Zimní zahrada, která je koncipována jako samostatný obytný prostor, oddělený od základního domu, by měla mít plochu nejméně 15nf. Přitom je nutno dbát také na dostatečnou hloubku tohoto prostoru (alespoň 2,5 m),
Pravidelná péče
Je-li v zahradě vyšší vlhkost vzduchu, je třeba o ní pravidelně pečovat. Kromě skel je třeba udržovat v čistotě konstrukci a tmelené spáry. Vlhkost a nečistota a nedostatečné větrání vedou ke vzniku plísní. Používají se běžné čistícími prostředky pro domácnost nebo speciálními přípravky pro zimní zahrady.
dm, foto Zdeněk Prchlík a archiv
