U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Ruční broušení dřeva

Kategorie: Dílna | Autor: Karel Štech

brusné papíry a rašple

Ačkoli prodejci nabízejí nepřehledné množství motorových brusek vhodných pro dřevo (vibrační, excentrické, pásové, čelní), jsou zejména pro dokončovací broušení pod nátěry, obzvláště laky, vhodné ruční brusné papíry.

Brusnými papíry lze – při volbě vhodné zrnitosti brusiva – dosáhnout takového povrchu dřeva, který motorové brusky předčí. Při strojním broušení vibrační nebo excentrickou bruskou totiž vznikají na dřevě drobné kroužky či obloučky, bruska čelní nechává obloukovité stopy a bruska pásová rovnoběžné, zatímco při ručním broušení respektujícím léta jsme schopni vytvořit na dřevě dokonalý povrch. Z tohoto důvodu tam, kde je vyžadován perfektní vzhled dřeva, které bude pod transparentním lakem dobře viditelné, nebude ruční broušení zřejmě nikdy stroji nahrazeno.

Finální úprava dřeva před lakováním

Na barevných nátěrech, které budeme nanášet v několika vrstvách, lze jemným broušením vytvořit poměrně dokonalý povrch. Zato na finální úpravu dřeva, které má být opatřeno bezbarvým lakem, jsou kladeny podstatně vyšší nároky. Ani bezbarvé laky totiž nejsou dokonale prosté nejčastěji nažloutlého odstínu

– a nanesením většího množství nátěrů se barva dřeva nežádoucně mění. Z toho důvodu je nutné dřevěné výrobky, které mají mít dokonalý vzhled, před nátěrem či nástřikem pečlivě vybrousit.

Jak brousit dřevo

Hladkého povrchu dřeva se dá docílit vhodnými brusnými papíry. Ty se prodávají v arších zhruba velikosti A4 nebo v rolích. Pro práce v domácí dílně bychom měli zakoupit několik archů pro hrubší broušení – se zrněním 80 až 100 a pro finální broušení se zrněním 150 nebo 180. Přiměřený kus brusného papíru (musíme jej oddělit lámáním nebo naříznutím po rubové straně – nesmí se stříhat, protože nůžky se rychle otupují) připevníme pomocí připínáčků na špalík měkkého dřeva nebo hranolek z korku.

Broušení, výhradně po létech, provádíme mírným tlakem a povrch dřeva každých zhruba 5 minut kontrolujeme proti světlu. Plocha se musí jevit stejnoměrně matná, bez prohloubenin a škrábanců. Počítejme s tím, že dokonalého vzhledu nedocílíme dřív než asi za půlhodinu práce. Velmi hladkého matného povrchu lze docílit broušením mezi jednotlivými nátěry brusnými papíry určenými pod autolaky; vhodné jsou se zrněním 400 až 800. V případě, že můžeme na dřevo nanést několik vrstev laku nebo dokonce barevného emailu, stačí skončit zrněním asi 240.

Struháky neboli rašple

Rašple (z německého die Raspel) byly určeny truhlářům pro hrubé odebírání materiálu. Vyrábějí se v nejrůznějších velikostech, tvarech a hrubosti seku. V dílnách kutilů se lze setkat zejména s rašplí s jednou plochou rovnou a druhou půlkulatou, případně s kulatou o průměru kolem 2 až 3 cm, která byla používána pro zvětšování vyvrtaných otvorů.

V současné době se význam těchto nástrojů snížil; pro vytváření otvorů velkých průměrů se používají přímočaré pilky s úzkými listy, hrubé opracování hran deskových materiálů dnes lépe zvládnou brusky, popřípadě stopková rotační rašple, která se upíná do sklíčidla ruční nebo stojanové vrtačky. Ruční rašple se dnes používají téměř výhradně k tvarování čepů pro truhlářské spoje čep – dlab. Sice se nadále vyrábějí, většinou se však bez nich obejdeme. Jejich značnou nevýhodou je nemožnost je po otupení nabrousit. Mimoto jsou choulostivé na ukládání mezi ostatní nářadí – sekáním vytvořené zoubky se při nevhodném uložení olamují. Rašple se proto zásadně opatřují ochrannými obaly (z papíru nebo silné bužírky), popřípadě se zavěšují tak, aby se navzájem nedotýkaly.

***

Opracování dřeva brusným papírem

Brusné papíry určené pro dřevo se zpravidla dodávají v zelené a béžové barvě; ojediněle i žluté nebo červené, přičemž mezi barvami a zrnitostí nebývá žádný vztah. Výrobci se většinou drží jediné barvy, kterou používají na hrubou i na jemnou zrnitost

1 Brusné papíry ani plátna zásadně nestříháme, protože bychom zakrátko zničili nůžky. Papíry je nejlepší podle pravítka na rubu naříznout ostrým nožem nebo řezákem na linoleum. V místě řezu se pak brusný papír při ohybu snadno zlomí

2 Ulomený pruh brusného papíru se pomocí připínáčků nebo čalounických hřebíčků s velkou hlavou upevní na dřevěný nebo korkový špalík odpovídající velikosti. To umožňuje snadnou výměnu opotřebovaného papíru. Pro jednorázové broušení stačí papír ke špalíku přilepit disperzním lepidlem

3 Dřevo se brousí výhradně po létech. Hrubším papírem se srovnají největší defekty, pak se dřevo očistí a na špalík upevní jemnější brusný papír

NÁPAD

Naprosto perfektního vzhledu, který používají restaurátoři, výrobci replik starého nábytku a dřevěných hudebních nástrojů, dosáhneme broušenou ocelovou planžetou, zvanou ciglina, krajově též cidlina nebo citling (z německého Ziehklinge – ziehen: táhnout, Klinge: čepel). Její ostrá hrana, broušená ručně na kameni s jemnou strukturou, umožňuje dosáhnout zcela hladkého až lesklého povrchu dřeva. Pro vyhlazení malých ploch ji lze nahradit žiletkou nebo lépe několika žiletkami, navlečenými na dvou šroubcích M4 a oddálenými navlečenými podložkami; tímto svazkem, kterým se dřevo přejíždí po létech, můžeme jeho povrch uhladit velmi dokonale.

Náš tip

Archy brusného papíru roztřídíme a skladujeme odděleně (v mikrotenových sáčcích). Po dokončení jedné operace hrubšími brusnými papíry broušenou plochu ometeme, aby na ní nezůstalo zrnko hrubšího brusiva, které by při dalším broušení jemnými papíry mohlo broušenou plochu porušit.

Popisy k obrázkům

K obroušení zaoblených hran si obalíme malým kouskem brusného papíru odřezek vhodného profilu

Na ohlazení otvoru, kam by se špalík nevešel, použijeme tyčku, kterou obalíme brusným papírem

Autor fotografií: FOTO AUTOR A ARCHIV

Ruční broušení dřeva