Rozkvetl šeřík
Šeřík (Syringa vulgaris) patří k nejznámějším kvetoucím dřevinám jara až počátku léta.
Oblíbené jsou hlavně plnokvěté a velkokvěté odrůdy v různých barvách (od bílé přes nažloutlou, růžovou, různé odstíny červené, modrou až fialovou), které bývají zpravidla štěpovány na původní šeřík obecný. Aby se šlechtěný kultivar po čase neztrácel v konkurenci výhonů z podnože, je nutné odstraňovat odnože. Koupené štěpované rostliny zapustíme o 10 cm hlouběji, než je hladina zeminy v květináči, aby pustila kořeny i vlastní ušlechtilá část. Rovněž je důležité odstříhávat – hlavně u mladých keřů – odkvetlé laty, aby se nevysilovaly tvorbou semen a příští rok opět bohatě kvetly.
Šeřík obecný se bude hodit díky svému hojnému odnožování do zahrady buď jako solitér, nebo do vyšších volně rostoucích živých plotů. Všeobecně jsou šeříky použitelné do všech typů zahrad. Vyžadují slunné polohy, půdy vlhčí, humózní, prostupné, mírně vápenaté. Za každoroční přihnojení organickými hnojivy, kompostem, popřípadě úplně rozloženým hnojem či plnými průmyslovými hnojivy jsou vděčné, neboť podpoří květní násadu.
Starší nebo přehoustlé keře v předjaří lehce prořezáváme. Vysoké keře, které bývají někdy odspodu dost holé, je lepší jednou za více let zmladit, to znamená nejlépe koncem zimy vyřezat 5–10 cm nad zemí všechny staré kmeny a větve a ponechat jen několik mladých. Ty můžeme ještě kvůli lepšímu rozvětvení o polovinu zkrátit.
text Marie Rubešová