U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ROZJÍMÁNÍ o cykloturistice
Kategorie: Zdraví | Autor: Josef Švub
ZDRAVÍ
Ze sedla kola jsem viděl českou krajinu tak, jak bych ji jinak nespatřil. Dostal jsem se do míst, kam bych nikdy nepřišel. Poznal jsem lidi i sebe sama v situacích jak dobrých, tak zlých. Sáhl jsem si hluboko do rezerv, ale líbilo se mi to. Bicykl není jen přepravní prostředek, ale úžasné poznávací médium! Když letíte letadlem třebas do Ameriky, vidíte jen mraky a moře. Cestování vlakem či autem skýtá požitek vnímané rychlosti a vícero vizuálních dojmů, nicméně tyto tři způsoby přesunování slouží spíše účelově. Oproti tomu bicykl plní funkci účelovou, ale též zábavně-rekreační a sportovně-zdravotní.
Dvoukolá filozofie
Pravověrní cyklisté spadají do stejné kategorie jako turisté a běžci. Jsou spojeni neviditelnými nitkami náruživého zápalu a vytesáni z téže ušlechtilé hmoty, jsouce tak choří i zdraví ze svého nadšení. Jakmile to párkrát zkusíte, vnikne vám z toho všeho, řečeno s Karlem Čapkem, do těla jakýsi zánět a stanete se zanícenými cyklisty. Ale nejdříve musíte najít tu chuť, prodrat se k ní spletitým lesem předsudků, obav a pohodlnosti, pak už to jde samo. Ačkoliv při jízdě vnímáte celou škálu vnitřních a vnějších pocitů, jedním z hlavních se zdá být pravidelný rytmus šlapání, uklidňující rozkolísanou psychiku. Jak tvrdí lékařská věda, opakované rytmické pohyby přerušují činnost levé, logické poloviny mozku a stimulují kreativní, více abstraktní pravou hemisféru. Na začátku cesty jste neklidní až rozjaření, během ní zažíváte radost z poznávání a požitek z překonávání, na konci jste uondaní, ale šťastní. Kombinace uvolněného těla a jasněji uvažujícího mozku potom umožňuje konstruktivnější přístup k problémům. Nebudu dělit cyklistickou obec do šuplíčků podle výkonnosti, vybavení, věku, pohlaví nebo stupně nadšení pro věc, byť to vše jistý význam má. Na jedné straně jsou frajeři s koly z kosmických materiálů za 100 tisíc korun a úplně na opačném pólu máte sedmdesátiletou babičku, která jezdí 10 km na pole za vesnicí. Drtivá většina zůstává uprostřed – a tak je to správně, vždyť jízdu na kole ovládá asi 90 % celé naší populace. Přestože za nejvhodnější považuji ježdění ve skupince – kvůli kolektivnímu duchu a snazší pomoci ve chvíli nouze – cyklistika je též sport individuální, osamělý. Nemusíte pokaždé sehnat partnery či známé, lepší je jet sám než vůbec. Samota není zlá, postrádá jenom radost ze sdělování zážitků.
Rady úsměvné i vážné
Nemusíte být zrovna živou reklamou firem Author nebo Shimano, ale pro častější ježdění vybavte kolo podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, bude to pro váš klid i pohodlí. Alespoň dvakrát za sezonu proveďte seřízení předního i zadního převodníku a brzdových čelistí, dotáhněte hlavové a středové uložení, zkontrolujte vůli v osách kol i šlapek, přecentrujte kola a vyčistěte řetěz. Někteří zpozdilci skočí na kolo a jedou. K výbavě prozíravého cyklisty bych přiřadil osobní doklady, peníze, jídlo a pití podle délky trasy, náhradní duši s nářadím, pumpičku, ledvinku nebo závěsnou kapsu na rám. Dobrou službu udělají rukavice, čepička či čelenka, brýle (zažili jste někdy prach pod víčky nebo náraz mouchy do oka?) a elastické nohavice s jelenicovým podsazením. Na přilbu věřím od doby, kdy se můj kamarád čelně střetl s jiným cyklistou a dodnes má v lebce platinovou destičku. Buďte opatrní. Cyklista je při kolizi s plechovou krabicí auta nebo obrněným motocyklem nesmírně zranitelný. Nejezděte vedle sebe, dávejte pozor na díry a štěrk v zatáčkách. Neriskujte jako jistý mladík, který v zatáčce a z kopce rychlostí 70 km předjížděl autobus. Vyjet je fajn, ale důležitější je vrátit se v pořádku domů. Obdivuji borce schopné ujet 150 km a více v jednom zátahu, ale to není můj šálek čaje. Dělejte zastávky. Ve skupině byste měli jet podle nejslabšího a na jeho/její požádání zastavit, mnohdy stačí 5-10 minut. Stanovte si krátkodobé cíle, například blízký rybník, řeku, palouk u lesa, vrchol stoupání, turistickou chatu s výhledem do kraje. Odměňte se občerstvením, potěšte malebným pohledem a jeďte dál. Jakmile ježdění propadnete, objevíte ve svém okolí spoustu tras a okruhů různých délek i profilů. Nejezděte tam i zpět stejnou cestou, určete si cíl a vracejte se jinudy. Zkraje sezony už budete mít vyzkoušené okruhy kratší a nenáročné, s rostoucí kondicí budete podnikat výlety delší, celodenní, leckdy podle mapy “do neznáma”. Mám v sešitě seznam osmi kopců, stoupáků a trháků kolem našeho města, které během sezony postupně zdolám (no dobře, ne všechny a ne vždycky). Dodatek k filozofii cyklistiky: prudký, dlouhý a dech beroucí kopec musíte pokořit nejen fyzicky, ale hlavně psychicky, ve svém mozku. Až budete dole, vzpomínky na bolest, dýchavičnost a bušení krve ve spáncích přivolají strach, takže to možná vzdáte… ne však, když v sobě najdete víru ve svoje síly, pár kapek vůle a tvrdohlavosti, a zvítězíte už předem, v představách. Pak jednoduše nasednete a uděláte to. Nerad parafrázuji výrok sira Hillaryho o Mount Everestu, ale na otázku PROČ (jezdím ty kopce), odpovídám PROTOŽE JSOU. Přeji vám, aby vás kolo nikdy nevyhodilo ze sedla do šípkového keře, protože dnešní Růženky chodí spát úplně jinam.
_____________________
TROCHA HISTORIE A ČÍSEL
Vynálezcem dnešního bicyklu byl Němec K. Friedrich von Drais v roce 1817. Náhon s pedály přidali P. a E. Michauxovi z Francie (1861) a gumové pneumatiky zavedl v roce 1888 J. B. Dunlop. První oficiální závody se jely v roce 1868 na trati Paříž – Rouen, dlouhé 123 km.
Vítěz nejdelšího jednodenního závodu Bordeaux – Paříž 1981, H. van Sprinkel z Belgie, ujel 584,5 km za 13 hodin a 35 minut. Napříč Amerikou (5000 km) projel Paul Selon v roce 1989 za 8 dnů, 8 hodin a 45 minut. T. E. Godwin z Anglie ujel za 365 dnů roku 1939 celkem 120 805 km čili 330 km denně. Světový rekord na 100 km činí 2 hodiny 9 minut.
Odpor vzduchu při jízdě roste se čtvercem rychlosti. Stoupne-li vaše rychlost z 10 km na 30 km/hod, odpor vzduchu vzroste devítinásobně. S větším odporem vzduchu a protivětrem spotřebujete více energie. Například při jízdě rychlostí 20 km/hod spálíte za tuto dobu asi 850 kcal čili 3570 kJ.
