Roubení z fošen

Rubrika: Roubenky, Stavíme a opravujeme

Tepelně izolační schopnost roubení z masivních trámů s klasickými výplněmi neodpovídá současným požadavkům na tepelný odpor. Proto k nám pronikají systémy, řešící stěny jiným způsobem. Se svou zajímavou variantou však přichází také ing. arch. Jiří Vorel.

Hmoždinky se zářezem, tvarovaným podle fošny, by zpevňovaly dlouhé stěny stavby

Jiří Vorel vystudoval architekturu na ČVUT u Svatopluka Voděry. Stejně jako jeho profesora, i jeho to táhlo k lidové architektuře. „Lituju, že z českých vesnic mizí dřevěné stavby tradiční linie,“ říká.

Vzor roubení z fošen, které architekt vytvořil v měřítku 1 : 1 na zahradě u dílny

„Kanadské nebo severské srubové stavby, u nichž trámy nasedají těsně na sebe, kde není ta tradiční tektonika a výtvarný kontrast bílého s tmavým, sice bezpochyby splňují normované parametry, ale jdou mimo urbanizmus českých staveb. Navíc cena takové stavby z masivu nebo lepených profilů je dnes vysoká, je tam spousta kvalitního materiálu i řemeslné práce.“

Zachovat plasticitu stavby

Už několik let uvažoval odborník nad systémem, který by zachoval v pohledové části plasticitu stavby a přitom splňoval přísné požadavky norem. „Snaha stavět z hlediska vytápění úsporné domy a chalupy je naprosto racionální. Je to důležité i vzhledem k ochraně přírody. A s využitím tohoto systému by bylo možné zkonstruovat stavbu, která by byla úsporná po všech stránkách.“

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Roubenky:

Rekonstrukce roubenky s úsporou

Dřevěné nosné konstrukce

Prkenné obložky oken

Jak stavět roubenku bez chyb

Dřevěné nosné konstrukce 2

________________________________________________________________________

Jde o variantu, jež by do prostředí, kde je ještě v převaze klasická roubená architektura, dobře zapadla. Jak vidíte na obrázcích, z masivního dřeva je jen část zhlaví. Ve spojích je vedle něj vsunuta bytelná, zhruba 5 cm tlustá fošna, která tvoří stěny, tedy pohledovou část „roubení“. Pro zpevnění jsou v určitých odstupech přes fošny zaklesnuty podpůrné špalíky, jakási hmoždinky.

„Za fošnou je možné stěnu do tloušťky asi 40 cm doplnit jakoukoli tepelnou izolaci. Bude daleko účinnější a také čtyřikrát nebo pětkrát levnější než masivní trám. Za izolací by byla zhruba pěticentimetrová odvětrávaná mezera a nakonec klasická výplň dřevostaveb – zdivo. Dal bych mu přednost před sádrokartonem. Koupelny a pomocné provozy by byly jako tradičně zděné,“ vysvětluje pan architekt. A dodává, že jeho hmoždinky vlastně zastávají funkci kleštin, které se ve východních Čechách dodatečně přidávaly k roubení, aby delší trámy časem nevybočovaly.

Roubením lze i zateplit

Tímto levným pohledovým roubením by bylo možné také zateplit zděnou stavbu. „Dřevěné obklady se někdy dělají, ale často neřemeslným způsobem, nemá to správnou architektonickou tektoniku. Z úsporných důvodů se používají prkna, která ‘pracují ‘, po čase na nich vidíte žlábkovité odklopení. Fošna už to neudělá,“ ujišťuje architekt Vorel, „navíc je v zářezech jištěna právě tou hmoždinkou.“

Seříznuté konce zhruba pět centimetrů tlustých fošen tvoří i součást rohových spojů

A jsme u poslední složky nepravého roubení – výplně mezi fošnami. „Jednoznačně by to měla být hlína – je nejdostupnější a fyzikálně nejlepší. Dobře se do spár vtlačí. Protože o slámu je dnes nouze, přidávám do směsi jako pojivo dubové piliny. Těch mám ve svojí dílně dostatek. A povrch spár potáhnu vápenným mlékem, jako se to dělalo dřív,“ vysvětluje muž, pod jehož rukama vzniká také netradiční dubový nábytek a dřevěné skulptury, lepené ze zbytků dřeva.

V některých oblastech by toto řešení mohlo být vhodnější než venkovní zateplení polystyrenem a dalšími systémy. Samozřejmě tam, kde by se to hodilo.

Prospěšné by bylo, kdyby se „stavebnice“ ujal nějaký výrobce a my bychom si ji mohli koupit v obchodě pro kutily. A zateplit si dům svépomocí. Fošny by se daly spojovat na šikmý plát.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: JIŘÍ VOREL