Rok lidové architektury

V červenci letošního roku uplyne dvě stě let od narození zedníka Jakuba Bursy, nejznámějšího z galerie tvůrců architektury ve stylu selského baroka. Toto výročí se stalo inspirací k vyhlášení roku 2013 Rokem lidové architektury Čech Moravy a Slezska.

Rok lidové architektury

Jakub Bursa a jeho kolegové z cechu zednického –  Šebestián Brener, Martin Paták, Matěj Cívka, Jan Panovec a další, dali svým štukatérským uměním punc venkovským stavbám na jihu Čech. Rok lidové architektury však nepřipomíná jen krásu staveb jihočeských. Na výstavách, besedách, seminářích, v publikacích nebo při folklórních akcích si budeme připomínat, že šikovní řemeslníci s citem pro krásu materiálu i prostředí, do kterého své stavby umísťovali, byli na celém našem území. Měli bychom jejich umění nejen obdivovat, ale také podle svých sil a možností přispívat k jeho uchování.

Ražice

Výzva z Vlachova Březí
Myšlenka zasvětit rok 2013 lidové architektuře byla zveřejněna 7. února v Praze v Trmalově vile, kde sídlí Kotěrovo centrum architektury. A kde je také základna umělecké agentury Foibos, jež je spolu Národním památkovým ústavem a městem Vlachovo Březí vyhlašovatelem Roku lidové architektury.

Proč právě Vlachovo Březí? V tom půvabném městečku na Prachaticku totiž Jakub Bursa, rodák z nedalekých Dolních Nakvasovic, chodil do školy, vyučil se a žil. V jeho okolí také nejvíc působil. „Máme s ním přes vzdálenost dvou století něco společného?“ ptají se zástupci města v úvodu Vlachovobřezské výzvy. Odpověď, kterou formulují dále, je jasná: Bursa a jeho tvorba je inspiraci i pro současný venkov. Připomeňme si ze zmíněné výzvy i některé další pasáže.

Komárov

„Rokem lidové architektury Čech, Moravy a Slezska 2013 bychom chtěli vzdát hold všem známým i neznámým tvůrcům lidových staveb, a zejména dát impuls k poznávání jejich díla, našeho architektonického a kulturního bohatství. Toto bohatství se nachází nejen v 61 památkových rezervacích a více než 200 památkových zónách, ale na stovkách dalších míst, ve vesnicích, městech a v celé naší krajině.

Výzva k účasti na Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska 2013 směřuje ke všem institucím, organizacím, dobrovolníkům, muzeím lidové architektury, skanzenům, obcím a městům, prostě všem, kteří pečují o to, aby dědictví lidové architektury bylo zachováno a chráněno. V průběhu roku 2013, který je věnován Jakubu Bursovi a jihočeským mistrům lidových staveb, zveme všechny, kdo mají zájem, na putování za lidovými stavbami.“

Kořeny selského baroka
Tak zvané selské baroko se na českém venkově začalo projevovat s více než stoletým zpožděním po odeznění hlavní barokní vlny. Schopní zedníci na selských stavbách kopírovali a napodobovali prvky, které znali z městských domů, z kostelů a panských statků. Kostely u nás byly převážně barokní nebo barokně přestavěné, což souvisí asi s obnovou a katolizací po bitvě na Bílé hoře. Zámky jsou také barokní nebo empírové, často přestavěné v 18. století. Na vesnických stavbách se objevily prvky obou těchto hlavních slohů, vycházejících z antiky. Zatímco baroko si hraje s křivkami, empír se vrací spíše k původnímu stavitelství starého Řecka a zdůrazňuje přímky a linie.

Na venkově postupně docházelo ke stylizaci výzdoby, ztrácela se vazba na konkrétní předlohu a každý stavitel používal své osvědčené tvary a výzdobné prvky. Později se objevují i řešení, která napodobují první stavby selského baroka. Traduje se, že nejbohatší dekor byl asi kolem roku 1860, pak se zjednodušuje. Docházelo však i k opačným proudům (když se třeba parta zedníků, která měla zakázky v městě, vrací domů na vesnici).

Přestože hovoříme o lidové architektuře, o lidovou (anonymní) tvořivost v pravém smyslu nejde. Tvůrci byli době známí. Většinou to nebyli osamocení zedníci, ale podnikatelé, kteří zaměstnávali až desítky lidí a pracovali na několika místech současně. Půvab lidovosti je dosažen také jistou naivitou. Časté je nepochopení původní symboliky a její přetvoření na výzdobný prvek. Například na klasicistních stavbách pilastry předstírají, že jsou sloupy a nesou štít – tympanon. Ale v lidové architektuře občas nedosahují až k němu a štít jako by visel ve vzduchu. Podobně třeba voluty, původně nosný prvek štítu, se někdy zalamují do jeho vnitřní plochy a svou „nosnou“ funkci ztrácejí. Objevují se i další výzdobné prvky, převzaté např. z roubených staveb, nebo třeba z výšivek.

Chalupářský příspěvek
Stavby zkrášlené „výšivkami“ selského baroka se v průběhu více než čtyřiceti let mnohokrát objevily na stránkách našeho časopisu. A také ty, proužkované linkami trámů, anebo zpevněné grafikou hrázděných výztuh. Jsme moc rádi, že se právě chalupáři, často ve spolupráci s pracovníky památkových organizací, podílejí na zachování té krásy. Bez nich by mnohé tradiční stavby skutečně zmizely z povrchu země.

I my jsme přichystali na stránkách Chataře chalupáře k Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska zajímavé příspěvky.

Čtenáři už s námi mohli letos projít Lhotou pod Radčem na Rokycansku, Bavorovicemi, které leží na Hlubockých blatech, vesničkou Telecí na Poličsku a v čísle, jež právě vychází, vás zveme do Holašovic, jediné naší obce, zapsané na seznamu UNESCO. Pro červencové vydání připravujeme procházku po stavbách Jakuba Bursy, jehož výročí připadá právě na 21. červenec. A v následujících dvou číslech představí architekt Jan Pešta, s nímž léta spolupracujeme, díla dalších jihočeských zednických mistrů.

Můžete se samozřejmě těšit i na naše návštěvy chalup a chat i hodnocení staveb, které jsme „Viděli cestou“. V této rubrice se k panu Peštovi přidávají ještě architekti Hubáček, Doubner, Koreček a Topinka. Takže nabízíme čtenářům v každém čísle i kapitoly o optimálním přístupu k rekonstrukci staveb v jednotlivých krajích. Pokud potkáte nějakou chalupu, která je podle vašeho názoru pěkně rekonstruovaná, anebo naopak takovou, o jejíž správné renovaci pochybujete, pošlete obrázek v dostatečné kvalitě pro tisk na adresu: marie.rubesova@provolnycas.cz.

Několik pozvánek
Pro ty, kteří neseženou červnové číslo Chataře chalupáře, připomínáme, že výstava fotografií Mgr. Petra Luniaczka “Selské Baroko Jakuba Bursy na Vlachovobřezsku a Volyňsku” v prachatickém muzeu potrvá jen do 29. 6. 2013. Hlavními akcemi letošního roku pak budou Dny mistrů lidových staveb a Den Jakuba Bursy a jihočeských mistrů lidových staveb ve Vlachově Březí. V jejich rámci se uskuteční Dny selského baroka, Dny podstávkových domů, Dny chebských statků, Dny valašských dřevěnic, Dny vinných búd a další akce ve skanzenech, muzeích lidové architektury a významných stavbách lidové architektury.

Proběhnou i další výstavy, prezentující krásu zděných i dřevěných staveb, po celé republice a velmi zajímavá celostátní výstava modelů lidové architektury v Národním zemědělském muzeu v Praze nebo na zámku Kačina. Přesné termíny a místa konání akcí, pořádaných v rámci Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska najdete na www.lidove-stavby.cz.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: ARCHIV

Rok lidové architektury