U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Rok, který se vyplatil
Kategorie: Stavba | Autor: Věra Konečná, Foto: Ester Havlová
S ohledem na všechno, co zde bylo prostřednictvím předchozích řádek řečeno, se vyplatí představit malý venkovský domek na poetické české návsi, jehož majitelé se nedali odradit již prvním zamítnutím rozšafných tatíků: “Ale nám se to nelíbí”. Na stavební povolení čekali celý rok, přestože si vybrali renomované architekty – autory stavby jsou Lev Lauermann, Markéta Cajthamlová, Šárka Kohleová-Sodomková – a projekt odpovídal i jejich vlastním představám. Venkovský domek stojí na místě starého kamenného stavení na malé parcele mezi návsí s kapličkou, hlavní cestou a pěšinou. Respektuje polohu původního domu a stejně jako on stojí na hranici pozemku a k návsi se obrací pouze několika úzkými okny. Obytné prostory přisvětlují ještě pásy oken těsně pod stropem, kterými dovnitř není vidět; jsou však plně otevřené do soukromého dvora, chráněného ze zbývajících stran kamennou zdí (majitelé využili kamene z rozebraného domu). Uzavřením obytného dvora, přímým kontaktem obytných místností s terénem, výškou a objemem navázal nový domek na původní dům, na tradiční venkovské bydlení. Navíc zachoval měřítko okolní zástavby, dal otevřeně najevo kontext s původní funkcí místa. Architekti považovali všechny tyto zásady za důležitější než požadavek šikmé střechy, jejíž funkce (skladování slámy) přestala mít v současných podmínkách smysl a také stavbu prodražuje (je třeba ji postavit a navíc je třeba zde vytápět prostory jen částečně využitelné k bydlení). Moderní pojetí domu se střechou jen mírně sešikmenou do dvora je pravdivou výpovědí o současném způsobu stavění, nehraje si na chaloupku z předminulého století, odpovídá skutečným potřebám a životu moderní rodiny. Návaznost na tradice vyjadřují spíše použité materiály (vápenné omítky, dřevěná okna nebo krokve viditelné v interiéru), nikoli rádoby historické tvary, které by neodpovídaly současné funkci, pouze by předstíraly funkce dávno minulé. Dodržením minimálního odstupu od hranice pozemku by zcela zmizela přímá návaznost bydlení na soukromý obytný dvorek, která bývala vždy hlavní výsadou venkovského bydlení. Zahrada by se omezila na úzké pásy zeleně kolem domu, její poslední zbytečky by zabrala garáž, která je rovněž povinným vybavením domu. A do oken, ať už těch na náves nebo na cestu, by každý kolemjdoucí bez omezení nahlížel. Pro takové bydlení by se majitelé nemuseli stěhovat na venkov. Oproti panelákovému bytu 3 + 1 by totiž nepřinášelo takřka žádné výhody.
Obr. – Situování domu na parcele:
1 vstupní hala
2 obytný prostor s kuchyní
3 dětský pokoj
4 ložnice rodičů
5 zahrada
6 přístřešek pro auto, využívaný také jako altán
FOTO 1 – Dům postavený na hranici pozemku se může otevřít do soukromí svého dvora
FOTO 2 – K návsi se dům obrací malými úzkými okny stejně jako tradiční stavby na venkově
