U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Řežu dříví na polínka…
Kategorie: Dřevo na zimu – speciál | Autor: mlž
Ve známé říkance se dříví řeže na polínka, ale logicky je nejprve nutné kmeny nařezat pilou “na metry”, pak na menší kusy – špalky a až nakonec přichází na řadu sekera, s níž se špalky rozsekají na různé velikosti polínek. Od těch nejtenčích na zátop, přes běžná polínka až po velké kusy, určené do krbů.
My jsme teprve na začátku. Máme pilu, víme, jak s ní zacházet a nyní se chystáme porazit strom. Kácení stromů Kácet stromy smí pouze ti, kteří jsou pro tuto práci vyučeni a vyškoleni. Někdy se ale vyskytnou situace, kdy nezbývá, než porazit strom zasažený bleskem, prasklý, zetlelý, odumřelý nebo docela uschlý. Pak bychom měli postupovat uvážlivě a předem si práci důkladně promyslet. Nejprve zbavíme pracovní prostor překážek, včetně křovin a větví. Pak očistíme patu kmene od písku, kamení a sekerou nebo pilou odstraníme všechny části vyčnívajících kořenů. Začneme tím největším. Pak uděláme klínový zářez ve zvoleném směru pádu tak, aby zasahoval do hloubky 1/5 až 1/3 průměru kmene. Pokud je průměr stromu menší než 20 cm, pak se klínový zářez dělat nemusí. Stačí jen řezat vodorovně (obr. 1). Dalším krokem je vodorovný řez, který vedeme pilou proti klínovému zářezu. Tím vznikne tzv. zámek, jehož šířka by měla odpovídat jedné pětině až desetině průměru stromu (obr. 2). Rozdíl mezi výškou klínového zářezu a vodorovného řezu má odpovídat dvacetině průměru stromu, jedná-li se o tvrdé dřevo, a desetině, pokud jde o dřevo měkké. Aby se nám pila “nezakusovala”, musí vodorovný řez zůstat otevřený. K tomu používáme klíny, nejlépe syntetické nebo z hliníku; dobře ale poslouží i klíny z tvrdého dřeva. Při volbě místa, kam má kácený strom dopadnout, zvažujeme vždy jeho přirozený sklon. Dalším vodítkem je směr, kde má největší a nejsilnější větve. Potřebujeme-li směr pádu změnit, například proto aby strom nepadl na dům nebo aby neutrpěly okolní stromy, je potřeba si pomoci systémem kladky. Lanem taženým přes další strom docílíme žádoucí směr. Odvětvování Při odstraňování větví z kmene pokáceného stranu můžeme volit práci s pilou nebo sekerou. Ať už se rozhodneme jakkoliv, mějme na paměti, že v nepřehledné změti větví se můžeme snadno poranit. Je vhodné proto vždy stát na druhé straně kmene, než jsou větve, které se snažíme odstranit. Postupujeme od špičky stromu směrem dolů.
POZOR NA ZÁKON!
Ani strom na své zahradě nemůžeme pokácet, jak se nám zlíbí. Podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a k němu prováděcí vyhlášky 395/92, nesmíme pokácet stroj, jehož obvod kmene je ve výšce 130 cm větší než 80 cm. V takovém případě musíme požádat o souhlas obecní úřad. V případě opomenutí nás může postihnout pokuta až do výše 10 tisíc korun.
Obr. 1 Při kácení tenkých kmenů stačí jednoduchý vějířovitý řez. Ozubený doraz se nasadí za pomyslnou zlomovou lištu. Motorovou pilu stačí pootáčet okolo tohoto bodu až ke zlomové liště, ozubený doraz se přitom pootáčí po kmeni
Obr. 2 X = Zlomová lišta nebo-li “nedořez”. Působí jako kloubový závěs při vedení pádu kmene. Je nutné v žádném případě zlomovou lištu při tvorbě hlavního řezu nenaříznout. Pak hrozí změna směru pádu kmene
