U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ŘEŽEME A VRTÁME OBKLÁDAČKY
Kategorie: Dílna | Autor: Karel átech
Pustíme-li se do práce s obkládačkami nebo dlaždicemi, můžeme si být téměř jisti, že obkládaná plocha bude mít takové rozměry, že budeme muset velikost obkladového materiálu upravovat. Jak na to?
Velikost obkládaček a dlaždic můžeme upravit řezáním nebo broušením. Zkušení obkladači někdy používají kleště, kterými obkládačku postupně odštípávají. Takový způsob ovšem není vhodný pro laika, který by tak mohl zničit víc obkládaček, než si může dovolit. Jaké tedy máme možnosti?
Ruční řezák nebo řezačky
Nejjednodušším nástrojem je ruční řezák, který připomíná nůž na sklo a podobně se s ním také pracuje: po celou dobu řezání musí být vyvíjen stejný tlak, do řezu je nepřípustné nástrojem se vracet, na konci řezu je třeba snížit přítlak, aby se obkládačka nenaštípla. Vhodnější je některá z ručních řezaček obkládaček. Je to konstrukce s vodicími tyčkami, na kterých se pohybuje jezdec s ostrým kotoučkem nebo hrotem ze slinutého karbidu. Nástroj se do řezu zatlačuje ručně (někde je vybaven i pružinou), po dokončení řezu se u některých typů obkládačka vyjme a pomocí podloženého drátu nebo jiné slabé tyčky se přelomí, „lepší“ řezačky umožňují rozlomení obkládačky bez vyjmutí, pouhým zatlačením na rukojeť.
Ruční řezačka se dá za přijatelnou částku vypůjčit i v půjčovnách; bohužel se dá použít jen pro dělení „obyčejných“ obkládaček z póroviny. Pro dělení slinutých podlahových dlaždic, které jsou o mnoho tvrdší, používají profesionální obkladači strojní řezačky na elektrický pohon (připomínají kapovací pily na dřevo, mají však rozbrušovací kotouč z umělého diamantu). Některé se dají rovněž vypůjčit, počítejte však se zaplacením poměrně vysoké zálohy (asi 5000 Kč) a nutností předložit dva osobní doklady (OP a řidičský průkaz nebo pas). Tam, kde budou položeny takovéto dlažby, se zapůjčení „diamantové“ pily nedá obejít. Rozhodně varujeme před jejím nahrazením bruskou flexo, kterou někteří obkladači také používají. Ta rozhodně není vhodná pro práci v interiéru – nejen že produkuje velké množství prachu, ale zejména může způsobit úraz: velkou rychlostí vymrštěný úlomek obkládačky se může odrazit od zdi a někoho zranit.
Podle toho, kolik obkládaček nebo dlaždic budeme potřebovat upravit, je nutné si jich připravit o určité množství víc – tím víc, čím máme s řezáním menší praxi.
Jak vyříznout větší otvor
Jestliže obkládanou plochou procházejí vodovodní trubky, je nutné vytvořit v příslušné obkládačce odpovídající otvor. Nejvhodnější je zhotovit si nejprve jakousi šablonu – vzít si kus papíru o rozměrech obkládačky, vystřihnout v něm otvor a ten postupně upravovat tak, aby jím mohla trubka těsně projít. Umístění a průměr potřebného otvoru pak přeneseme na obkládačku a uděláme v ní otvor. To provedeme buď probrušováním (kónickým stopkovým brusným tělískem zvětšujeme otvor vyvrtaný ostrým vidiovým vrtákem), vrtáním tzv. vrtací korunkou (na okraj ocelové trubky jsou přitmeleny kousky umělého diamantu nebo karbidu wolframu; korunka se upíná do stojanové vrtačky) nebo vykružovačem.
Vykružovač připomíná kružítko; otvorem v ose, která se zasune do sklíčidla vrtačky, prochází zpravidla dvojice ocelových tyček, na nichž je upevněn řezací hrot. Jak osa, pro kterou je nutné v dlaždici vytvořit důlek, tak řezací břit jsou vyrobeny z tvrdokovu (karbid wolframu). Vykružovač se upíná do stolní vrtačky (lze i do ruční elektrické, ovšem upevněné ve stabilním stojanu) a malými otáčkami a s citlivým přítlakem se obkládačka prořezává. Takovýto adaptér, který patří do příslušenství některých řezaček, umožňuje vytvořit v obkládačkách a dlaždicích otvor až do průměru 80 mm (je to vhodné například pro osazení instalačních krabic pro elektrický rozvod).
Pro obložení stěny, kterou procházejí trubky, například pro směšovací baterii, je nutné tuto baterii (samozřejmě po uzavření hlavního uzávěru vody) sejmout. Mírně „okousané“ okraje otvoru v obkládačce nevadí, protože součástí baterie jsou i krytky, jejichž průměr je 4 až 6 cm.
Jiným řešením je začít obkládat u těchto vývodů a snažit se obkládačky vyměřit tak, aby je nebylo nutné vrtat, ale aby trubky „vyšly“ do jejich rohů (obkládačky mívají mj. rozměr 15 x 15 cm, což je shodné s roztečí trubek směšovacích baterií).
Velké otvory je možné také vyříznout lupenkovou pilkou s tzv. diamantovým drátem nebo elektrickou přímočarou pilkou s plátkem pro řezání obkládaček. Jde to ovšem jen u měkkých pórovinových obkládaček.
Vrtání malého otvoru
V případě, že je potřeba v obkládačce vytvořit otvor malého průměru (zejména pro hmoždinku, pomocí které má být upevněn těžší předmět), je nejvhodnější a nejšetrnější jej vyvrtat. Vrtačka musí mít dostatečnou sílu (rozhodně nelze použít malé akumulátorové šroubováky) a nízké, nejlépe regulovatelné otáčky. U vrtačky nesmí být zapnut příklep!
Vrták používáme tzv. vidiový (s připájenou destičkou slinutého karbidu), pokud možno přímo určený pro bezpříklepové vrtání (je u hrotu označen žlutou barvou) a dostatečně ostrý. Aby se na hladké obkládačce nesmekal a při vrtání nevyjížděl z vyznačeného místa, musí se v ní předem vytvořit malý důlek. Je vhodné použít tzv. nastřelovacího hřebu, který je dostatečně ostrý, použít se dá ale například i zaostřený hrot pilníku.
Jinou alternativou je na obkládačku přilepit kousek kobercové pásky nebo jakékoli lepicí pásky (samolepicí tapety, leukoplasti, lakýrnické maskovací pásky), která zabrání nežádoucímu posuvu hrotu po ploše i odštípnutí okraje glazury.
Při vrtání je nutné postupovat pomalu, vrtat raději přerušovaně a z otvoru průběžně odstraňovat vyvrtaný materiál. Obkládačka se nesmí nadměrně zahřát, aby nepraskla.
Pro vytvoření otvorů ve slinutých dlaždicích není vidiový vrták dostatečně tvrdý – je nutné použít buď vrták na sklo (stojí 250 až 400 Kč podle průměru – 6, 8, 10 mm), ale zaručené výsledky přinese jen diamantový vrták, určený pro extrémně tvrdou kamennou dlažbu i keramické výrobky (stojí nejméně 1000 Kč). Nejlevnějším řešením je proto takovou dlaždici s označením otvoru odnést do některé ze sklenářských provozoven a domluvit se, zda budou ochotni do ní otvor probrousit.
***
Rady:
* Řezačka se nehodí pro oddělení úzkých pruhů obkládaček. Použijeme ji jen k vytvoření rysky a proužek odlámeme štípacími kleštěmi nebo kombinačkami. Olámaný okraj zarovnáme pilníkem.
* Otvory pomocí vykružovače vrtáme z rubu obkládačky. Skončíme těsně před tím, než se dostaneme ke glazované vrstvě. Pak otvor z lícové strany (glazurované vrstvy) vyrazíme.
* Chceme-li vrtat do obkládaček malé otvory, třeba pro háčky, vrtáme pokud možno ve spárách. Když to není možné, použijeme na práci ostrý vidiový vrták nebo vrták na kov s ostrou špičkou, abychom neodštípli glazuru.
* Sklouznutí vrtáku zabráníme tím, když přes místo vrtání nalepíme kousek například zakrývací malířské pásky.
PRÁCE S RUČNÍ ŘEZAČKOU
Otvor pro vodovodní trubku
Otvor uprostřed obkládačky
Otvor v rozích obkládačky
Popisy k obrázkům
1 Ruční řezačka umožňuje dělit běžné obkládačky z měkké póroviny
2 Řezací kolečko vtlačujeme do řezu opatrně, přítlak musí být jen tak velký, aby za kolečkem vznikala nepříliš hluboká, ale znatelná ryska
3 Naříznutou dlaždici položíme na rovný podklad a do linie řezu srovnáme ocelovou kulatinu (2 až 3 mm). Přitisknutím obou stran obkládačky k podkladu se keramika rozlomí
1 Protože nebylo možné odmontovat vodovodní ventil, je nutné obkládačku proříznout a na trubku pak navléci ze strany
2 Vrtačkou ve stojanu opatrně vyvrtáme otvor
3 Vyvrtaný otvor musíme ještě zvětšit: stopkovým brusným tělískem probrušujeme otvor střídavě z obou stran. Naříznuté linie pak dořízneme nebo opatrně vyštípneme kleštěmi
4 Zakulacení otvoru vyznačené na obkládačce upravíme dobroušením stopkovým tělískem
1 Vykružovací adaptér (je v příslušenství některých řezaček), který připevníme k vodicím tyčkám řezačky, umožňuje vytvořit otvor až do průměru 80 mm
2Vyříznutí otvoru pro průchod trubky nebo montáž instalační krabice trvá u běžných obkládaček pár minut, u slinutých dlaždic až čtvrt hodiny
1 Po vyměření a nakreslení potřebného zaoblení (použijeme lihový fix) otvor opatrně vyštípeme stranovými štípačkami
2 Na trubku o shodném průměru jako je otvor navineme brusné plátno (nejprve o hrubosti asi 60, pak 120 – 150) a oblouk zabrousíme
3 Broušení uvedeným způsobem je vhodné i pro viditelné oblouky
Autor fotografií: FOTO LASSELSBERGER, KAREL ŠTECH, ZI A ARCHIV
