Respektujme ducha stavení
Vracet se při rekonstrukcích, ale i při nové výstavbě ke starým zkušenostem a praktikám není přežitek. Praxe nás o tom přesvědčuje téměř na každém kroku.
Oceněná chalupa z Kokořínska
Která pravidla, kdysi běžná, by měli majitelé chalup ctít? Jde například o poměr stran staveb. Klasický venkovský dům, ale i stodoly, špejchary a kůlny na to jakýmsi způsobem reagují, mají poměr stran 1 : 2. Málokdo si to uvědomuje, ale tento poměr je dodržen i u gotických katedrál.
Směr východ – západ
Kromě toho bývají domy obvykle orientovány ve směru východ – západ. Jedna dlouhá strana je orientována k jihu, druhá k severu. Ta k jihu je živá, na jih jsou orientovány obytné místnosti i vstup, což je například v rozporu s tím, co nás učili ve škole. Podle mých pedagogů má být vstup ze severu, protože tu část domu lze jinak těžko využít. Mám však zkušenosti, že přístup bývá z obou stran. I když je příjezd ze severu, majitelé dům obcházejí a vstupují z jihu.
Arch. Doubner při svých realizacích přetváří i okolí staveb
Domy, postavené podélnou osou ve směru východ – západ, jsou také energeticky méně náročné než ostatní. Důvodem je nejen otevření obytné fronty na slunný jih, ale i omezení počtu oken v severním směru. Ve Fiestě Hemingway píše, že největší toreador je Slunce.
Obtéká nás proud energie
Energie probíhá dvěma způsoby; mezi póly ve směru S – J a ve směru otáčení Země Z – V. Rotaci zeměkoule ve směru západ – východ si lze představit jako proud, ve kterém dům stojí. Dobře orientovaný dům, tedy obdélník o stranách 1 : 2 postavený delší osou ve směru V – Z, je plynule obtékán. Vše, co je postaveno jinak, obtékání energie komplikuje a vznikají tam rušivé turbulence.
Tento poměr a směrování bychom se měli snažit dodržovat i při eventuálních přístavbách nových částí domů, ale i při půdních vestavbách, kdy musíme rozčlenit střechu vikýři. Jestliže už musím jít do podkroví, snažím se udělat světlík průběžný a také pokud možno s rovným stropem, který zase navazuje na vliv tvaru prostoru na energii v daném místě.
Materiály blízké svému vzoru
Náš ateliér se snaží při rekonstrukcích používat klasické materiály a při jejich náhradě volí podobné, s vlastnostmi nejbližšími svému vzoru. A pokud možno ekologické. Tedy například jako izolaci požíváme skelnou vatu místo polystyrenu (Rotaflex či Izover). A při rekonstrukci jednoho podkroví, do něhož vás pozveme na návštěvu, jsme pro zakrytí tepelné izolace dokonce použili místo sádrokartonu proutí. Vyvrtali jsme do trámů otvory a pruty tvořící osnovu mezi ně prostě nastrkali, zbytek byl vypleten. Vypadá to dobře a není třeba žádných dalších povrchových úprav.
Detail vstupu vily v Radotíně; při rekonstrukci autor namísto železné tyče vyřezal pilou z ytongu opět zábradlí s kubistickými prvky
Někteří chalupáři si při rekonstrukcích nevědí rady při volbě nabízených materiálů, jiní mají svou představu, ovlivněnou nějakým zážitkem z cest nebo obrázkem v katalogu – a pak možná litují. Snaha odlišit venkovské stavení nějakými výraznými úpravami (free, cool, in) od ostatních asi není tou nejlepší cestou…
V pozitivních proudech
Konfigurace vesnické zástavby na našem území má základy už v keltských dobách. Keltští druidové situovali své podzemní svatyně do míst, kde vyvěraly ze země pozitivní síly. A po staletích právě na nich vyrostly gotické katedrály, fungující vlastně jako zesilovač těchto vývěrů sil. Další stavby se seskupily kolem těchto energeticky bohatých míst.
Čím větší vývěr (ze starého keltského wuivr, což znamená pramen), tím větší město, obec, farnost, která dokázala udržet lidi ve svornosti při spolupráci. Po Keltech zůstala místní jména, např. Jizera (Iser, Isis), po bohu Lugovi Lužické Hory, Podluží… Naši předkové tedy potřebnou kladnou energii čerpali ve svých kostelech. Zasahovala i do chalup v okolí. Věřme, že nám ty dobré telurické proudy pomáhají, i když o nich nevíme.
TEXT A FOTO: ING. ARCH. KAREL DOUBNER
Respektujme ducha stavení
Respektujme ducha stavení
