U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Rekonstrukce vrat
Kategorie: Stavení | Autor: Jan a Petra Peštovi
Opravě či rekonstrukci vrat a vrátek bychom měli věnovat velkou pozornost, aby se mohla opět stát plnohodnotnou součástí průčelí usedlosti. Ztráta autenticity je jedním z nejpalčivějších problémů současné péče o historické stavby. Proto pokud to technický stav původních vrat či dveří alespoň trochu dovolí, musíme je citlivě opravit a zachovat. Chybějící a poškozené prvky lze truhlářsky doplnit či vyměnit. Nové doplňky je sice možné částečně patinovat, na druhou stranu by ale měly být rozlišitelné od originálních prvků. Ani při rekonstrukci většího rozsahu bychom neměli zbytečně odstraňovat části konstrukce či výzdoby, které jsou sice poškozené, ale mohou plnit svou funkci. Stále je třeba mít na paměti, že originální prvky jsou z mnoha pohledů nenahraditelné. Teprve pokud je konstrukce vrat již natolik poškozená, že nemůže plnit svou funkci, je nutné vrata nahradit kvalitně řemeslně provedenou kopií. Zhotovení kopie musí předcházet důkladná dokumentace originálu. Při výrobě nových vrat je třeba důsledně respektovat všechny detaily originálu včetně zdánlivých maličkostí, jako je např. profilace zdobných prvků či tvar hlavic hřebů a samozřejmě také povrchové úpravy. Na kopii lze přenést dochované originální části (např. kování závěsů, profilované římsy a jiné dekorativní prvky). Pokud se původní vrata nedochovala, je třeba při návrhu vycházet z analogií dochovaných v nejbližším okolí. I v tomto případě platí zásada, že výrobě nového prvku by měla předcházet podrobná dokumentace nejlépe hned několika původních vrat, dochovaných ve vesnici. Nevhodné proporce či nedořešené technické detaily mohou celkovému vzhledu vrat velmi uškodit. Nový výrobek zároveň nesmí sklouznout do polohy kýče, zejména použitím neopodstatněných romantických výzdobných prvků (kování atd.). Výroba vrat vyžaduje v každém případě zkušeného řemeslníka, dobře seznámeného s tradičními technologiemi. Důležitý je například způsob opracování jednotlivých prvků. Truhláři v minulosti používali hoblíky s mírně zaoblenými želízky, zanechávající tvarově měkký, plastický povrch dřeva. Totéž platilo pro ruční výrobu profilovaných prvků. Je zřejmé, že současné strojové opracování dřeva nemůže tento tradiční rukodělný postup plnohodnotně nahradit. Pokud si nejsme jisti vzhledem a členěním zaniklých vrat, je nejvhodnější vyrobit “neutrální”, tvarově jednoduchá vrata v podobě desky bez dalšího členění či výzdoby. Vhodné je využít co možná nejširší dostupné řezivo. Spáry mezi jednotlivými prkny mohou být překryty latěmi. Pro vylehčení celkové hmoty vrat lze jejich horní část vytvořit jen jako mřížovinu z latí (může být tvořená jen svisle kladenými latěmi, nebo roštem ze svisle a šikmo kladených latí). Kování nových vrat (závěsy, úchopy, zámek, klika apod.) by mělo být rovněž tvarově jednoduché, nehistorizující, nevhodné jsou ale běžné typové výrobky. Nově vyrobená vrata je třeba opatřit místně obvyklou povrchovou úpravou. Povrch dřeva lze ošetřit jen fermeží (a tím po čase dosáhnout jeho přirozeného zestárnutí). V některých oblastech se ale v minulosti vrata natírala barvami – někde i vícebarevně. V tomto případě je vhodné použít odstín či barevnou kombinaci v regionu běžnou. Užití lesklých transparentních laků či naopak tmavých odstínů luxolu je samozřejmě zcela nevhodné.
