U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pžstujeme třešně a višně
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Kraus
Třešně, známé již v době kamenné, se nejvíce pěstují v Evropě, ale také v Americe, Austrálii a Asii, která se považuje za jejich domov. Sestrou třešně je višeň, jež z ní vznikla kolem čtvrtého století našeho letopočtu.
Nejdříve lidé objevili třešně, které nazvali ptáčnice, ale hledali plody větší a chutnější. Začal výběr, a tím i pěstování stále lepších typů třešní. V pozdějších letech, zhruba ve 2. století před n. l., začali ty nejlepší třešně štěpovat na plané ptáčnice. A v 18. století již bylo v evropských zemích několik set odrůd. U nás se pěstování třešní začalo rozšiřovat ve 13. století.
Velikost ovlivňuje podnož
Třešně ptačí – ptáčnice (Prunus avium var. Silvestris) se v plané formě vyskytují ještě dnes a dožívají se zhruba 80 roků. V minulosti se jejich dřevo používalo na výrobu nábytku. Různé varianty ptáčnice se u nás stále používají jako podnože pro vyšší tvary třešní. Byly získány výběrem a rozmnožují se generativně semenem. Jsou to podnože označované P-TU-1-2-3.
Více však začínají pronikat podnože pro třešně a višně, které rostou málo nebo středně a vytvářejí menší koruny stromů. Pro menší tvary se rozšiřuje podnož P-HL-A, která roste až o 70 % slaběji než ptáčnice, P-HL-B o 50 % slaběji a P-HL-C roste až o 80 % méně než ptáčnice. Též se uvádí nová podnož Gisela 6 (Gi.1481), která má růst střední a je též vhodná pro drobné pěstitele, kteří chtějí menší tvary třešní a višní. Další podnoží je Colt, která má střední růst, ale nehodí se do sušších půd, kde špatně roste. Do sušších půd je vhodná Mahabelka SL 64; odrůdy na ní naštěpované zde rostou slaběji a dříve plodí. V úrodných půdách s dostatkem vláhy roste silněji.
Na co dbát při koupi
Jdeme-li kupovat třešně nebo višně, zaměříme pozornost hlavně na stav stromku a na to, zda jsou v pořádku kořeny. Nožem zjistíme, nejsou-li namrzlé, zahnědlé nebo odumřelé. Chceme-li, aby strom méně rostl, musí být na štítku označená podnož, jakou si přejeme. Další důležitou věcí je, vybrat si svoji požadovanou odrůdu. U třešní a višní se určuje zrání různých odrůd v tak zvaných třešňových týdnech. Týdny se počítají od zrání rané Rychlice německé, která většinou zraje v posledním týdnu května, ve výše položených oblastech pak o něco později (viz přehled).
Pro drobné pěstitele bych u třešní doporučoval spíše tmavé srdcovky, zrající v 1. až 2. třešňovém týdnu, které nejsou v normálním roce napadány vrtulí třešňovou ani červivostí. Pokud vysadíme v ohrožených oblastech polochrupky a chrupky, trpí červivostí a potřebují chemickou ochranu. U višní je vhodnější volit sladkovišně jako jsou Favorit či Ujfehertoi Furtos. Kyselky se hodí na zpracování, pro konzum jsou vzhledem ke své kyselosti nevhodné.
Plodí jen dobře opylené
U červených peckovin je velmi důležité opylování stromů. Třešně nejlépe opylují včely, čmeláci a hmyz. Nepřítelem opylování je chladno, déšť a silné větry. U třešní máme jen dvě samosprašné odrůdy, a to Stelu a Halku. Všechny ostatní jsou cizosprašné a potřebují v blízkosti stromu opylovače. Nejlepší je samozřejmě třešeň, která kvete ve stejnou dobu a opyluje danou odrůdu.
Jak se odrůdy třešní mezi sebou opylují?
* Srdcovky, to je Rivan, Kaštánka, Karešova, se navzájem opylují mezi sebou; tyto odrůdy dále opyluje Napoleonova a Burlat.
* Jedna z nejlepších chrupek Kordia a také odrůda Granát jsou opylovány odrůdami Van a Hedelfingenská.
* Těchlovan je opylován Kordií a Napoleonovou.
* Pro Vandu jsou dobrými opylovači Kaštánka, Karešova a Van.
Višně jsou většinou samosprašné, některé částečně cizosprašné. U všech ovocných druhů je však vždy žádoucí cizí pyl, který zvyšuje úrodnost.
Pokud koupíme třešňový stromek, třeba odrůdu Karešova, je dobré již třetím rokem do koruny naroubovat opylovače. Roubujeme je jednoduše kopulací. Dvě větve stejné síly, jako máme na roubu, seřízneme řezem dlouhým 3 cm, dáme k sobě, aby korové pletivo lícovalo a pevně uvážeme roubovací páskou. Na roubu necháme 3 pupeny nad úvazkem, u posledního pupenu řez zamažeme štěpařským voskem. Důležité je řezat rouby v prosinci, roubujeme až před květem. Rouby uchováváme nejlépe v kameninové rouře na severní straně, kde nesvítí slunce, nebo zapustíme 10 cm do země. Rouby nesmějí vysychat ani se probouzet z vegetačního klidu. Pozor na okousání hlodavci.
Požadavky na pěstování
Třešně i višně potřebují půdu s dostatkem vápna, kolem PH 7. Dobře se jim daří na slunných stráních s podložím slínu nebo opuky. Ornice by měla být alespoň 30 cm s dostatkem humusu, který dodáváme kompostem, zahradním substrátem nebo rašelinou. Průmyslové živiny dodáváme podle rozboru půdy tak, aby byl jejich obsah v rovnováze. Při hnojení dusíkem se řídíme tím, že přírůstky nových letorostů nemají klesnout pod 20 cm.
Před květem ošetřujeme třešně a višně přípravkem Oleoekol proti škůdcům, kteří přezimují na stromě. U třešní polochrupek a chrupek zasahujeme, je-li přemnožena vrtule třešňová (červivost) přípravky Sumithion Super, Calypsso 480Sc atd. První postřik u třešní volíme, když se začínají zapalovat, červenat. Určující je též začátek kvetení černého bezu.
U višní se v posledních letech rozšiřuje moniliová spála květů. Odumírají květy, větvičky, posléze celé větve. Zde musíme zasahovat preventivně před květem a je-li deštivo i po odkvětu přípravky Rovral Flo nebo Baycor 25WP. Jinak na mšice používáme podle potřeby Aztec 140EW nebo Mospilan 20SP.
***
ŘEZ ČERVENÝCH PECKOVIN
Řez stromů je významným pěstitelským opatřením. U třešní musí mít hlavní kosterní větve mezi sebou odstupy aspoň 80 cm, aby se slunce dostalo do koruny stromu. Plodný obrost na kosterních větvích zakracujeme tak, aby se větve nekřižovaly a měly okolo sebe dostatek prostoru. Nové letorosty – pokud dostatečně rostou, zakracujeme o třetinu, některé odstraníme (viz nákres).
Višně, hlavně kyselky, rostou převisle, sladkovišně mají vzpřímenější růst. U nich musíme dbát o to, aby se výhony příliš nezahustily a stromy byly zdravé, bez moniliové hniloby. Vyřezáváme všechny větvičky uschlé vinou zastínění nebo moniliové spály. Křižující větve zakracujeme, stejně tak i převislé výhony krátíme na výše položený mladý výhon nebo pupen. Morelu pozdní a některé další odrůdy češeme tak, že nůžkami stříháme plody. Tím nedochází k vytrhávání zárodků nových letorostů. Průklest, jímž prosvětlujeme koruny stromů, je u višní velmi důležitý.
ODRŮDY TŘEŠNÍ A ZPŮSOB JEJICH OPYLOVÁNÍ
Týden zrání Název odrůdy Barva plodů Opylování
1. třešňový týden Rivan tmavě červená srdcovka C
2. třešňový týden Karešova tmavě červená srdcovka C
2. třešňový týden Kaštánka tmavě červená srdcovka C
2. třešňový týden Aranka tmavě červená srdcovka C
3. třešňový týden Burlat tmavě červená polochrupka C
3. třešňový týden Marta tmavě červená polochrupka C
4. třešňový týden Granát tmavě červená chrupka C
4. třešňový týden Vanda tmavě červená chrupka C
4. třešňový týden Horka tmavě červená chrupka C
5. třešňový týden Kordie tmavě červená chrupka C
5. třešňový týden Těchlovan tmavě červená chrupka C
5. třešňový týden Sylvana tmavě červená chrupka C
6. třešňový týden Halka tmavě červená chrupka S
6. třešňový týden Hedelfingenská tmavě červená chrupka C
6. třešňový týden Vilma tmavě červená chrupka C
ODRŮDY VIŠNÍ A ZPŮSOB JEJICH OPYLOVÁNÍ
Týden zrání Název odrůdy Barva plodů Opylování
2. třešňový týden Meteor Korai tmavě červená sladkovišeňčásteč. S
3. třešňový týden Favorit světle červená sladkovišeň S
4. třešňový týden Erdi Bštermš tmavě červená sladkovišeňčásteč. S
4. třešňový týden Bare tmavě červená kyselka S
4. třešňový týden Hana tmavě červená kyselka S
4. třešňový týden Morava tmavě červená kyselka S
5. třešňový týden Samor tmavě červená kyselka S
5. třešňový týden Morsan tmavě červená kyselka S
6. třešňový týden Ujfehertoi fürtös tmavě červená sladkovišeň S
6. třešňový týden Morellenfleuer tmavě červená kyselka S
6. třešňový týden Fanal tmavě červená kyselka S
7. třešňový týden Morela pozdní tmavě červená kyselka S
VYSVĚTLIVKY: C = cizopasná, S = samosprašná
Popisy k obrázkům
Třešeň roubovaná na málo vzrůstnou podnož
Vrtule třešňová může zničit úrodu
Karešova patří k nejranějším odrůdám
1. Charakteristický růst třešně; zakracování plodných letorostů
2. Charakteristický růst převislé višně; zmlazení narostlých výhonů
3. Charakteristický růst plodných letorostů třešně; letorosty rostoucí směrem nahoru a dolu odstřihnout, ostatní zakrátit
4. Charakteristický růst plodných letorostů u vzpřímené višně; zakrácení letorostů
Autor fotografií: KRESBY A FOTO AUTOR
