Původní druhy zeleniny

Krajové sorty zeleniny lépe odolávají nepříznivým vlivům počasí, škůdcům a chorobám. Foto: Shutterstock

Dříve se pěstovaly rostliny z vlastních semínek, díky tomu vznikaly místní odrůdy přizpůsobené jedinečným podmínkám. Právě pro skvělé vlastnosti bychom je ani v dnešní době neměli opomíjet.

V honu za výnosy nejen zemědělci, ale i zahrádkáři dali postupně přednost průmyslově zpracovaným hybridním osivům, která kombinují nejlepší vlastnosti obou rodičů. Protože se ale nepřenášejí na potomky, musí si pěstitelé každoročně kupovat osivo nové. Navíc jsou některé hybridy pylově sterilní, takže ani semena nevytvářejí. I když by mělo osivo zajistit velkou úrodu a být odolné vůči chorobám, nemusí být pro všechny lokality ideální oproti původním odrůdám. Jejich využití však ztěžuje zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění osiva a sadby do oběhu, který mj. zakazuje prodej a směnu vlastního osiva neregistrovaných odrůd, což je většina starých či krajových odrůd.

Pěstitel, který chce jejich semena distribuovat, tak musí nechat odrůdy projít přísným a finančně nákladným schvalovacím řízením, v němž ani nemusí uspět. Tato skutečnost přitom může vést až k jejich zániku. Stále je však možné zakoupit alespoň registrované odrůdy a následně z nich využívat vlastní osivo, stejně jako to po staletí dělali naši předci.

U původních odrůd byl kladen důraz na chuť, nikoli standardizovaný vzhled. Foto: Shutterstock

Přednosti a nedostatky původních odrůd

Vzhledem k tomu, že původní odrůdy vznikaly přirozeným výběrem, to znamená, že přežily pouze nejsilnější rostliny, nesou v sobě i semena vyšší odolnost vůči stresu, podnebním podmínkám, škůdcům, chorobám a mívají rovněž delší skladovatelnost. Tím, že jsou v souladu s lokálním ekosystémem a až na výjimky nevyžadují ošetření chemickými postřiky, jsou ideální pro permakulturní zahrady.

Pak je tu druhá nejdůležitější věc, a tou je chuť. Ta bývá výraznější a přesto přírodní. Také šťavnatost zeleniny, jako jsou rajčata a okurky, bývá vyšší. Obecně u těchto odrůd převládá kvalita nad kvantitou, ovšem za méně příznivých podmínek dokážou mít vyšší výnos než hybridní odrůdy, které jsou na pěstitelské péči více závislé. Vzhled zeleniny je až na druhém místě, nemusí být jeden plod jako druhý, může být třeba různě pokroucený. Mnozí máme jistě ještě v paměti unijní „problém“ s křivými okurkami.
Budeme-li staré odrůdy pěstovat, přispějeme zároveň k zachování jedinečné národní a krajové historie. Samotná zelenina napomůže větší rozmanitosti zahrady, zajistí hodnotnější pastvu pro opylovače než vyšlechtěné druhy.

K zapomenutým druhům kořenové zeleniny patří sevlák cukrový. Foto: Shutterstock

Původní odrůdy zeleniny

Krabilice hlíznatá je alternativou mladých sladkých mrkviček. Foto: Shutterstock

Nejběžněji se jedná o kořenovou zeleninu, tedy mrkev, petržel, ředkev, ředkvičku, červenou řepu, černý kořen, dále cibuloviny jako česnek, cibule, pór či pažitka, tykvovitou zeleninu, kam spadá kromě tykve okurka a vodní meloun, brukvovité druhy, jako je kedluben, kadeřávek, zelí. Do výčtu patří samozřejmě brambory a v neposlední řadě celkem široká řada odrůd rajčat. Coby zelenina je sem zařazen také hrášek. Labužnické obzory si můžeme rozšířit o zapomenuté druhy, jakými jsou třeba sevlák cukrový, jehož kořen má chuť podobnou karotce, či krabilice hlíznatá nahrazující opět sladkou mrkev, či tromín objímavý neboli prorostlý, z něhož se využívá kořen pro přípravu polévek a semena proti nadýmání. Starosvětské i mile domácí názvy odrůd, jako třeba paprika Břeclavská s rypáčkem, tuřín dumlík, šalotka Teta tety, brambory Valašské modřáky, tykev Semenopražka, často odrážejí i charakterové a užitné vlastnosti dané zeleniny.

Kde osivo původních odrůd zakoupit

Východiskem pro volbu odrůd by měla být krajová tradice, která zaručuje, že se rostlině bude v místě dařit, dále můžeme vybírat podle náročnosti na pěstování, podle druhů opylovačů, které žijí na naší zahradě, ale i zda se jedná o jednoleté, či dvouleté druhy, samozřejmě též podle chuti. Vodítkem může být zejména u rajčat jejich barva, tvar a pevnost.

Přehled těchto odrůd je k dispozici na webu gengel.cz, jehož prostřednictvím si je současně možné semena od jednotlivých držitelů objednat. Dále lze některá nakoupit kupříkladu v e-shopech permaseminka.cz či shop.culinabotanica.cz.

Z tromínu objímavého se využívá kořen a semena. Foto: Shutterstock

Rady k pěstování původních druhů zeleniny

Pro ujmutí rostlin je důležité dbát na čerstvost semen. Podle druhu zeleniny si uchovají klíčivost pouhý rok nebo i několik let. Při výsadbě je nutná jistá míra trpělivosti, protože původní odrůdy mívají delší dobu klíčivosti. Výsevný substrát nesmí vyschnout, jinak seschnou i semínka. Zajištění vláhy je tudíž důležité, stejně tomu je po vysazení sazenic anebo přímém výsevu na záhon. Objeví-li se škůdci nebo choroby, ošetříme zeleninu vhodným přípravkem na přírodní bázi.

Jak zabránit nechtěnému křížení odrůd

Pokud dojde ke sprášení dvou různých odrůd, budou mít odlišné vlastnosti než ty, pro něž jsme si konkrétní zeleninu vysadili. Musíme tomu proto předejít.
Jednou z možností je dostatečná vzdálenost mezi pěstovanými odrůdami, což je zhruba 150 metrů.
Lze je také oddělit pruhem hustších keřů či nižších stromků.
Řešením je i rozdílná doba výsevu a tím kvetení.
Můžeme na to jít ale i opačně a pokusit se vyšlechtit křížením vlastní krajové sorty.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock