U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PUTIMSKÁ PŘEKVAPENÍ
Kategorie: Venkov | Autor: Marie Rubešová
S názvem té malebné obce nedaleko Písku je spojeno několik zajímavostí. První se váže k lidové písničce; budoucí kněz jde bránou, kde na něj volají dvě panenky a zdržují ho od studia. Věhlasu přidal obci též Jaroslav Hašek, jehož Švejk se vydal do Budějic oklikou právě přes Putim. V čp. 40 se točila část filmu o jeho osudech. A do třetice – na návsi ve statku čp. 25 se natáčel film Jan Cimbura.
Důvodů, proč stojí za to odbočit v Písku doprava směrem na Ražice a Bavorov a udělat si za rybníkem Podkostelním zastávku, je však víc. Mezi 218 chalupami, domky astatky, z nichž je Putim poskládaná, najdete i několik zajímavých staveb ze 16. a 17. století. Bílý most přes Blanici je z roku 1864. A v posledních letech zde máte šanci obdivovat nejen kostel sv. Vavřince, ale též historické poklady sousední fary. V jejím podzemí se při záchranném archeologickém průzkumu našly doklady o tom, že ono návrší bylo obydleno už v 1. století našeho letopočtu.
Václav IV. tu ztratil groš
Průzkum související s generální přestavbou v roce 1995 zařadil putimskou faru mezi nejzajímavější venkovské stavby v jižních Čechách. Vedle nálezů z pozdní doby haštalské a mladší laténské bylo bezpečně doloženo osídlení ze starší doby římské (1. stol. n. l.). Další lze zařadit do 8. století – staroslovanského období. Keramika z 12. – 13. století, získaná v areálu fary, patří k nejvýznamnějším souborům hmotné kultury tohoto období nejen na Písecku, ale na českém území vůbec. V té době se Putim také objevuje jako jedna z prvních jihočeských obcí v písemných pramenech. Dokládají, že původně patřila ke knížecímu majetku, který přešel do rukou mužského benediktinského kláštera v Ostrově u Davle. Dřevěné objekty původního dvorce zanikly při požáru ve druhé polovině 13. století. Brzy pak vzniká nejstarší fáze kostela sv. Vavřince a následně i kamenné gotické jádro fary. Výzkum přinesl řadu dalších informací o pozdějších přestavbách, ale pro nás zvědavce je asi zajímavější nález malé nádobky s poklicí, v níž byl zapomenutý pražský groš Václava IV. Zjistilo se totiž, že patronátní právo ke zdejšímu kostelu měl přímo český král Karel IV., který je také dvakrát uváděn při prezentacích na zdejší faře. Ještě za jeho života, v roce 1374, jej zastoupil syn Václav, který zde prezentoval nového faráře také v roce 1409. Nabízí se hypotéza, že putimským farářem byla významná osobnost, která využila královské přízně a svých financí k vybudování stavby, připomínající spíše zemanskou tvrz.
Mezi Blanicí a Otavou
Obcí protéká řeka Blanice. Její energie kdysi využíval mlýn, o němž je první zmínka v gruntovní knize z roku 1569. Dostal se počátkem devadesátých let zpět do vlastnictví rodu Roučků, ale mouka už se nemele. A v Otavě, do které se vlévá Blanice na hranicích putimského katastru, se kdysi rýžovalo zlato. Nějaké by se i dnes hodilo. “Nové zastupitelstvo zdědilo značný dluh,” přiznává Jaroslav Nahodil, který je dnes starostou Putimi. Býval vojákem z povolání – a smysl pro pořádek si přenesl i do svého současného úřadu. “Minulé zastupitelstvo zahájilo plynofikaci obce, ale nedalo si požadavek na dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Půjčili si – a my teď splácíme více než milionový úvěr. Podali jsme si sice žádost o zvýšený příspěvek na druhou etapu plynofikace, doufali jsme, že přihlédnou k tomu, že jsme tu první dělali za vlastní peníze, ale nepodařilo se. Norma je pro všechny žadatele stejná, patnáct procent z dluhové služby, tedy ze zadluženosti obce.” Aby umořili část dluhu, prodali akcie z kuponové privatizace. Jinak mohou počítat jen s příjmem z obecních poplatků a daní od drobných podnikatelů, ale ten spolknou nezbytné náklady na provoz obecního úřadu, mateřské školy, na topení, vodu, světlo a postupné úpravy silnic. Není tu průmysl, nelze tedy počítat se sponzorskými příspěvky. A Podkostelní rybník, který leží v katastru obce a je součástí jejího panoramatu, patří i s pěknou sumou zpronájmu úrodné vodní plochy proti logice městu Písek.
Tradice “čapíků” žije
Nezbývá, než si vzít vzor z “čapíků”, z lidí, kteří podle staré rybníkářské tradice trpělivě čekají, až je rybník sloven a pak se na znamení trubky vrhnou ve vysokých holínkách a se sakem v ruce do bahnitého dna. Co čapnou, to je jejich. Ať jsou to malé nebo velké ryby… “Jsme součástí BlanickoOtavského regionu, sdružení obcí, které má šanci získat prostředky na rozvoj toho území. Ale je těžké odhadnout, zda půjdou peníze k nám, do Heřmani, Protivína nebo do Bavorova. Pokusíme se získat něco iz Programu rozvoje kraje. A na rok 2001 a další chceme znovu požádat o příspěvek Státní fond životního prostředí,” vysvětluje starosta. “Jenom kdyby nebylo vyplňování žádostí tak složité. Jsou to přímo vědecké práce.” Určité prostředky chtějí získat z domácích zdrojů, například prodejem chatek na stráni u soutoku Blanice s Otavou. “Podařilo se nám doložit, že patří obci, teď závisí na souhlasu vlastníků pozemků, na nichž byly postaveny. Tentýž problém je jedním z limitujících i pro novou výstavbu. Územní plán obce vytipoval 7 lokalit, kde lze v budoucnu stavět desítky rodinných domků, ale chybí inženýrské sítě, na které dnes nemáme. Koupili jsme však v komplexu, kde je obecní úřad, knihovna, velký sál a kadeřnictví, také restauraci U Cimbury. Chceme rozproudit život kolem tohoto kulturního centra. A snad to přinese iužitek.” Hasiči, fotbalisté, sokol, farní rada, kulturní komise OÚ, začíná se to hýbat. Skoro máte pocit, že v obci ani nemůže být tolik lidí, aby uvedené organizace mohly fungovat. “Někteří jsou ve třech a pomáhají, kde se dá, část lidí nedostanete nikam. Někdo je na roztrhání a někdo se zkrátka veze,” zhodnotila krátce aktivitu místních Marie Mášková, která se do rodné Putimi přestěhovala s manželem z Písku. Pověděla nám také, že “čapíci” v Putimi a okolních obcích nepatří minulosti. “Byla vytvořena Nadace Čapíků. Naši se spojili s Protivínskými a snaží se získávat sponzory na různé akce, pořádají setkání důchodců, plesy nebo například hezkou slavnost při výlovu rybníka. Něco vydělají – a mohou zase přidat pár korun na dobrou věc. V Protivíně například zařídili bezbariérový vstup do zdravotního střediska.”
