Ptačí hostina
Teplé zimy jim nevadí, ale jakmile uhodí tuhý mráz a napadne vysoká vrstva sněhu, volně žijící živočichové rádi přijmou něco dobrého a hlavně výživného na zub. Anebo do zobáčku.
S přikrmováním ptáků můžeme začít v listopadu a skončit koncem března. Ale ani celoroční přilepšení přirozeného jídelníčku pocházejícího z lesů, zahrad, vod a strání není na závadu. V době hnízdění dokáže plné krmítko pomoci při „výpadcích“ přírody. Jakmile nastane zima a napadne sníh, krmné dávky navýšíme.
Domeček pro ptáky
Nejrozšířenějším způsobem přikrmování ptáků je na krmítku. Na jeho tvaru nezáleží, lepší je však připravit prostornější domeček, aby se v něm mohli volně pohybovat i větší druhy ptáků, například kosi nebo strakapoudi. Na stavbu je nejvhodnější dřevo, stříška může být jakákoliv. Stříškou krmítko vybavíme, protože tak zob ochráníme před vlhkostí, sněhem a deštěm. Základnu by měl rámovat vyšší okraj, který zabrání větru, aby roznesl zrní po okolí, ale i ptákům, aby je nerozházeli až ven. Šikovná jsou samonásypná krmítka, protože pojmou větší zásobu krmiva, které se postupně uvolňuje.
Krmítko umístíme na volném prostranství tak, aby se do něj nedostaly kočky a kuny. To znamená dostatečně daleko od stromů, aspoň dva metry, a nejméně 1,5 metru nad zem. Nezapomeneme dbát o čistotu krmítka a jeho okolí, abychom zamezili šíření nemocí mezi ptactvem.
Závěsná krmítka
Velkou zásobárnu dobrot můžeme pověsit přímo do větví na strom. Koule v síťkách, které jsou plné chutných semínek, se dají koupit. Mnohé další varianty dokážeme vyrobit sami. Jednou z nich je špalík s několika dutinami vyplněnými lojem a směsí semen. Jednodušší obdobou je skořápka kokosového ořechu naplněná směsí loje, zrní a semínek. Sýkorky a další ptáčci budou zobat semínka a oříšky z obráceného květináče nebo i ze šišky, kterou do loje se semínky ponoříme a pak pověsíme na větev jako zvoneček. Aby se lůj na sluníčku nerozpustil, tato krmítka rozvěsíme na stinných místech.
Zemní krmítka
Některé ptačí druhy na vyvýšené krmítko nepřilétnou, protože jsou zvyklé hledat potravu na zemi. Pro ně hodíme hrst semínek na zem. Ovšem na takový zásyp prší a sněží a působí na něj i zemní vlhkost. Ochráníme ho shora šikmou stříškou na kůlech nebo postavíme jednoduché zemní krmítko. Vypadá jako dřevěná deska se zvýšenými okraji, která stojí na nízkých nožkách.
Nejoblíbenější je slunečnice
V zimě ptáci preferují olejnatá semínka slunečnic, rádi mají i mák, semínka lnu, oříšky a nasekané ořechy. Nabídnout jim můžeme ovesné vločky, které jsou pro ně zajímavější a zdravější než klasické obilí, které obsahuje příliš škrobu, ale i krupici, kterou můžeme smíchat s tukem. Ptákům lze přilepšit strouhanou mrkví, jablíčkem, pokrájenými křížalami, některé druhy nepohrdnou nadrobno sekaným masem.
Pokud plníme závěsná krmítka směsí tuku a semen, použijeme vnitřní sádlo, které musí být nesolené, nebo ještě lépe hovězí, králičí či skopový lůj. Jsou ptáci, například červenka, která se bude vracet, když na krmítku objeví oblíbené bobule, například jeřabiny, hložinky, bobule břečťanu či svídy.
Nikdy nezapomeňte, že se opeřencům nikdy nedává nic soleného! Sůl působí na ptáky jako jed. Vhodné nejsou ani těstoviny, sušený kokos, nevařená rýže a koření.
Co mají rádi?
Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi – semena plevelů a obilovin. Jde o druhy, které sbírají potravu ze země, proto je vhodné jim ji nachystat pod šikmou dřevěnou stříšku o rozměrech asi 1 x 1 m.
Sýkory, brhlíci, šoupálci, strakapoudi – olejnatá semena, lůj, tuková směs. Přilétají na krmítko.
Kosi a kvíčaly – plody nejrůznějších bobulovin, jablka.
Kachny, labutě, lysky, rackové – měkké, rozdrobené pečivo, vařené těstoviny.
Dravci – čerstvé kousky masa, vnitřnosti. Dravcům dáváme potravu jen tam, kde se vyskytují.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Petr Živný a Shutterstock