U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PRUHOVANÝ přivandrovalec
Kategorie: Víkend | Autor: Jan Rys
Poprvé byl v naší krajině pozorován ve větší stálé populaci teprve v roce 1991. V okolních státech se už křižák pruhovaný, exotický přivandrovalec ze zámoří dávno trvale zabydlel a občas vysunul předvoj několika jedinců i na nejjižnější Moravu. Ale to bylo vše. Jinde nalezen nebyl. Jeho domovské právo náleží do tropické a subtropické oblasti, kde je proslulý neobyčejnou akomodací. V Evropě se adaptoval nejdříve u Středozemního moře, odtud se nenápadně rozšířil do středu kontinentu a pak archeologové nacházeli tohoto pohledného pavoučího cestovatele na západě iseveru Evropy. Brzy nebyl vůbec vzácný. Zajímavé však je, že přes své výrazné zbarvení a nekrytý způsob života uniká pozornosti člověka dosud. Dospělý pavouk doroste poměrně velké velikosti, samička do délky těla často až 20 milimetrů. Je o mnoho větší než samec, ba i pestřejší. Ochlupená hlavohruď jí svítí stříbrobíle a bachratý holý zadeček zase příčnými žlutočernými pruhy. Na první pohled připomíná hrůzubudícího sršně. K pestrému jižanskému kvádru má i švihácky proužkované nohy. Biotop si moc pavouk nikde nevybírá, hledí jen, aby byl terén otevřený a je jedno jestli je charakteru suchopáru nebo vlhkého rašeliniště. Lovnou okrouhlou síť buduje nevysoko nad zemí, dost často s hustým terčem bílého pletiva. Od shora dolů přes střed se táhne úzká klikatá páska zesílených vláken. Tomuto nápadnému znaku stavby říkají odborníci stabiliment a o jeho funkci se vedou stále dohady. Díky němu se ale jeho síť poznává, i když v ní zrovna pavouk nesedí. Křižák pruhovaný neloví nikdy v husté souvislé vegetaci. Vybírá si místa trsovitě prořídlá a do volnějších mezer umísťuje svá pavučinová tenata. Souká vlákna natolik pevná, že v nich nezřídka dokáže uvíznout i velká vážka. Jejich rodinný život však není žádná idylka. Slabý sameček skoro vždy doplácí na milostné hrátky se svou korpulentní vyvolenou. Už při kopulaci si ho samička nenápadně připravuje jako chutnou krmi. Balí ho do svého hedvábného vlákna a po ukončení aktu nemohoucího s požitkem a bez okolků vysaje. Jeho tkáň jí poslouží k načerpání nové energie pro snášení až 400 vajíček do soudečkovitých kokonů vybudovaných poblíž sítě. Deštivé dny přežívá tento křižák pod sítí, kryt deštníkem velkých listů.
