U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PROŽIJME LÉTO VE ZDRAVÍ (2.)
Kategorie: Zdraví | Autor: MARIE RUBEŠOVÁ
Dnes připomeneme několik dalších okamžiků, které by nás mohly o prázdninách zaskočit. Půjde hlavně o prevenci úrazů, souvisejících s koupáním. A na otázky opět odpovídá MUDr. Michal Votruba z chirurgické ambulance v Praze na Vinohradech.
* Jak se zachovat, když někdo přecení síly ve vodě a začne se topit?
Snažíme se samozřejmě dostat ho co nejrychleji na břeh. Jde o vteřiny i proto, že při delším pobytu pod hladinou hrozí nebezpečí poškození mozku. Na břehu rychle uvolníme dýchací cesty postiženého – dostaneme z něj vodu, uložíme na rovinu a podložíme ramena, aby hlava šla sama do záklonu. Uchopíme z obou stran jeho dolní čelist a předsuneme ji vzhůru. Sáhneme mu také, třeba s kapesníkem, do úst a do krku, zda tam nejsou traviny či řasy. Pak přikročíme k umělému dýchání a kardioplumonální resuscitaci.
První pomoc u vody
* Můžete krátce připomenout postup?
Z hygienických důvodu, nebo pokud máme etické zábrany, položíme na ústa kousek mulu nebo tenčí kapesník. Nejdřív je třeba do postiženého dýchnout a pak teprve začít s podporou srdeční činnosti. Dlaň ruky přiložíme příčně zhruba na střed hrudní kosti, druhou ruku dáme křížem přes ni a zmáčkneme. Měli bychom si vedle postiženého kleknout, nechat ruce napnuté a vždy se do nich pětkrát celou váhou opřít. Jinak se brzy unavíme. To střídáme s hlubokým vdechem do úst a sledujeme, zda se hrudník zvedá. Pokud se nedaří, zkontrolujeme opět, zda není zapadlý jazyk (v tom případě bychom mu nafukovali žaludek a břicho).
* Při hrách kolem vody si mohou způsobit úraz i odvážní skokani…
Do vody bychom měli skákat jen tam, kde dobře známe hloubku. A měli bychom si uvědomit, z jaké výšky skáčeme. Četné úrazy se totiž stávají i při skocích do kašny. Poškození páteře a míchy je v těchto případech, žel, nevratné. Nebezpečný skok může být provázen i tzv. míšním šokem, který plavce ohrožuje na životě. Při známkách šoku okamžitě voláme záchrannou službu. Pozor tedy na přílišnou odvahu a také na alkohol, který uvolňuje zábrany. Skákat do vody by neměl ani člověk uhřátý a s plným žaludkem. Žaludek pak tlačí na bránici a hůř se dýchá, koordinace pohybů bývá horší a někdy se při nárazu obsah žaludku vrátí do krku a může dojít k zadušení.
Nástrahy lesa
* Dalším oblíbeným terénem léta je les. Co si počít, když nás třeba při houbaření uštkne had?
U nás je jedovatá pouze zmije. Její jed sestává asi ze třiceti komponentů a neexistuje antisérum, které reaguje na všechny. Ovšem rozhodně doporučuji je podat. Příznaky uštknutí by se na zdravém člověku sice neměly projevit, ty přežije bez následků, ale jed v končetině způsobí zánět hlubokých žil a poškození lymfatických cév. S tím je pak těžké bojovat.
* Když se k nám v lese přiblíží nějaké zvíře, máme tendenci ho pohladit. To asi není zrovna bezpečné, co?
Může to být velmi nebezpečné. Jakékoli zvíře, které se k nám takhle přiblíží, není v pořádku. A všichni teplokrevní živočichové mohou přenášet virus smrtelně nebezpečné vztekliny. Když nás zvíře přece jen kousne, musíme okamžitě k lékaři. Vzorek krve se v Praze a okolí posílá na antirabické oddělení ( rabies= vzteklina) infekční kliniky na Bulovce, kde znají hlavní lokality jejího výskytu a udělají další opatření. Domácí zvíře by mělo být očkováno, ale majitel musí stejně do 24 hodin přinést od veterináře potvrzení, že pes nebo kočka nejeví známky vztekliny. Doporučuji připojistit je v rámci domácí pojistky. Lesní zvíře je třeba také chytit nebo zastřelit – a projde důkladným vyšetřením. Pacient se obvykle hned očkuje látkami proti vzteklině. Očkování sice není také bez rizika, ale nebezpečí, které by znamenalo onemocnění vzteklinou, je podstatně větší.
* Pro někoho mohou být nebezpečná i zranění způsobená hmyzem…
Po štípnutí jakýmkoli hmyzem může dojít ke vzniku abscesu, tedy k zanícení místa a jeho vyplnění hnisem, nebo k alergické reakci. Mnozí si jistě ověřili své reakce a mají u sebe příslušné léky. Do prázdninového zavazadla bychom si rozhodně měli přibalit účinné repelenty a také běžně dostupný Analergin. Nikdo neví, na čem si moucha či jiní příslušníci hmyzí říše před chvílí pochutnávali.
Nebezpečná klíšťata
* Co všechno může způsobit kousnutí klíštětem se všeobecně ví. Zopakujme tedy hlavní zásady prevence i první pomoci.
V teplém období, tedy už od jara a hlavně po deštích, se rojí klíšťata, přenášející klíšťovou meningoencefalytidu a boreliózu. Jsou to onemocnění značně nepříjemná. Nesmíme tedy zapomenout na ošetření kůže repelentem a pokud je to možné, nesedat v lese pod listnaté stromy, z nichž klíšťata hodně padají. Po návratu z přírody se musíme pečlivě prohlédnout a nezapomenout ani na pupík, okraje kalhotek a další skrytá místa, kam se klíště rádo zavrtává. Když už se zakousne, je nejlepší jemně je vykroutit. V místech, kde se lze obávat nakažení, je lepší nechat klíště zakousnuté a zajít k lékaři, který je vyndá snáz. Kusadélka mohou při neodborném zacházení zůstat v rance. Prevence je jasná – očkování. Doporučuju je každému, kdo se často pohybuje v přírodě nebo na zahradě. Jde o tři dávky (jedna stojí 250 – 300 Kč a ochrana působí 1 rok). Nejlepší je začít s očkováním na podzim, eventuálně zjara.
* Jak vlastně člověk pozná, že je něco v nepořádku?
Kdo měl zakousnuté klíště a s odstupem jednoho dvou týdnů cítí místo bolestivě a objevují se příznaky chřipky, jde o první stadium lymské boreliózy. Pokud se postižený neléčí, bude mít později silné kloubní bolesti. V první fázi je však tato nemoc bez následků léčitelná antibiotiky. Délka léčení závisí i na množství vlastních protilátek, které se při tom mobilizují. Není-li ovšem imunitní systém v pořádku, zabojuje z počátku, ale v závěru nemá sílu chorobu zničit. Pak se znovu objeví příznaky a druhé stadium nemoci a tak třeba i několikrát – až nemoc svého hostitele přece jen poškodí. Přitom stačí při nejistotě odběr krve a nedlouhá léčba. A encefalitida, tedy zánět mozkových blan? Jejími příznaky je celková nevolnost, bolesti hlavy a stav podobný viróze. Tam je léčení zdlouhavější a mohou zůstat trvalé následky.
* Tečkou za nástrahami léta jsou houby. Kam se obrátit s obavou, zda jsme nesnědli nějakou jedovatou?
Když už nám není dobře, potíme se a zvracíme, je samozřejmě třeba vyvolat dávivý reflex a snažit se vše vyzvrátit. A okamžitě volat záchranku a nechat postiženého odvézt na interní oddělení nejbližší nemocnice. Na katedře pracovního lékařství na I. poliklinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je centrální toxikologický registr, kam lze nepřetržitě při podobných příhodách volat na tel. 224 961 402. Můžete jej využít i při nevolnosti po požití některých plodů (je dobře, když dítě umí keř popsat nebo alespoň ví, kde roste). Z dosahu dětí samozřejmě odstraníme i všechny nebezpečné věci, zejména léky. Postup nápravy je prakticky shodný jako u hub. Přeji všem pěkné léto bez úrazů a ještě jednou připomínám: jednoduchou prevencí úrazů je očkování proti tetanu. Zkontrolujte si datum toho posledního (má ochrannou platnost 10 let), nebo si vyžádejte informace od obvodního lékaře.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO: ALEXANDR JANOVSKÝ
